Tělocvična ve Frýdlantu nad Ostravicí

Tělocvična ve Frýdlantu nad Ostravicí

(14. 4. 2016)  Vlastimil a Eva Krčmářovi

   
 
 
 
 

Tělocvična ve Frýdlantu nad Ostravicí

Areál škol ve Frýdlantu nad Ostravicí doplnila na podzim novostavba tělocvičny. Prostor náměstí tak získal novou identitu, invazi rozměrného objektu eliminují mírné odklony od pravoúhlých systémů a vložení mezičlánků. Hala tělocvičny má železobetonovou konstrukci, která společně s dřevěnými prvky dotváří interiér, ale svoji roli má i v exteriéru.
Autoři měli v podstatě jedinou možnost, kam budovu tělocvičny umístit, ale mírně ji odklonili od pravoúhlé osnovy. Objem stavby tak reaguje na konfiguraci náměstí T. G. Masaryka s areálem škol z 80. let minulého století a přirozeně je urbanisticky definuje.

Stavbu hranolového tvaru charakterizují mírně šikmé plochy, střešní rovina a konvexně vyklopená kratší stěna svírají úhel 75 %. Akcentuje se tak a zvyšuje kratší průčelí stavby – „příď“. Boční průčelí prolomilo horizontální okno. Hlavní hmotu rozvíjejí přidružené trakty: vestibul a nářaďovna s ochozem v patře, šatny jsou „na zádi“.
„Ve tvarování budovy jsme kombinovali progresivní i klasické motivy, které volně reagují na podhorské prostředí. Architektonicko-výtvarné řešení se odvíjí od tradičních priorit, nosnou konstrukci jsme v interiérech explicitně přiznali, střecha je dřevěná,“ říká architekt Vlastimil Krčmář a dodává: „Nosné i výplňové konstrukce jsou vždy organizovány s ohledy na pohledové uplatnění. Například u železobetonových částí jde o skladbu bednění, u akustických vyzdívek o vazby režných cihel. Vyskytují se i některé novodobé materiálové parafráze tradice, například exteriér je pojednaný v individuální skladbě laminátovými deskami formátu 4,1 x 1,8 m, u nichž jsme zvolili dřevěný dekor.“

Konstrukční řešení
Hala má železobetonovou konstrukci; soustavu pilířů v rozích ztužují monolitické stěny, čelní šikmá stěna je monolitická. Horní průvlak stupňovitě reaguje na šikmou střešní plochu, v zalomení je definováno místo pro kotvení střešních nosníků. Zdvojené dřevěné lepené nosníky nesou dřevěný rošt.
Vnější opláštění tělocvičny tvoří velkoformátové obkladové desky z vysokotlakých laminátů (FUNDERMAX). Fasádu realizovala společnost STYL 2000 z Brna. U přidružených traktů, obsahujících nářaďovnu s ochozem a vestibul, se uplatnil pohledový beton s prosklenými plochami. Stěny z pohledového betonu byly řešeny jako sendviče, v několika prostupech železobetonové konstrukce do exteriéru se vkládaly přerušovače tepelných mostů. Objekt šaten je vyzděn termoizolačními tvárnicemi a omítnut.

Stavba proběhla efektivně bez prodlev. Vynikajícím způsobem bylo organizováno bednění a odlévání železobetonové konstrukce. Technologové společnosti Česká Doka bednicí technika aplikovali systémové dílce na sestavy, které architekt bezprostředně korigoval, a na místě se téměř ihned aktivně bednilo. Dodavatelem dřevěné střešní konstrukce byla firma Střechy Potáček z Hranic na Moravě. Montáž zdvojených nosníků vyžadovala naprosto přesné osazení originálně tvarovaných ocelových kotev na horní stupňovitě formovaný průvlak, dále specifické uložení sofistikovaně řešeného třívrstvého dřevěného roštu v šikmé ploše.

-red-

Investor: Moravskoslezský kraj za přispění evropských fondů
Architektonický návrh a projekt: Vlastimil a Eva Krčmářovi z Ostravy, kteří spolupracovali s kolektivem odborných profesí
Generální zhotovitel: společnost Beskydská stavební, a.s., Třinec
Zastavěná plocha: 1200 m2
Obestavěný prostor: 12 000 m3

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Novostavby

Dokončení

2015

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 10. 2021 01:01:51

Re: Stanovisko k chystané demolici budovy Chemapolu-Investy v Pr...

Naprosto si netroufám polemizovat s oběma autory obhajoby Chemapolu, tohoto jistě nezpochybnitelného architektonického dokladu své doby. Natož zpochybňovat jejich kvalifikovanost v oboru vývoje architektury. Jenomže dokladem doby je každá realizovaná stavba. Jistě. Liší se vzájemně dobovou kvalitou, významem, ojedinělostí v běhu historie. Ale stavby není možné napichovat špendlíkem a uchovávat jako motýly. Stavba není mrtvý motýl v zasklené vitríně. Stavba má majitele, který si nekoupil muzeální kousek, ale nemovitost, která musí sloužit. Buď to dokáže při zachování (navrácení do) původní podoby. A pokud ne, nezbývá, než ji inovovat, dostavět, přestavět, nebo zbourat a nahradit novostavbou – novým architektonickým dokladem své doby. To není barbarství, ale zákonitost udržitelnosti. Bylo tomu tak v lidské historii vždy. Tedy alespoň do doby institucionalizace památkářů. Že by měly existovat výjimky? Nepochybně ano. Ale někdo musí právo mrtvých motýlů na věčný život mimo ekonomickou realitu kompenzovat. Možná zapálený nebo excentrický vlastník, možná kulturně vzdělaný donátor. Na 99% to ale bude dělat stát, jehož možnosti ale nejsou bezlimitní. Není právě proces prohlašování stavby za památku příležitostí vyjasnit, jakou míru ekonomické neudržitelnosti si může stát dovolit kompenzovat ve snaze o uchování co nejkomplexnější sbírky architektonických motýlů? Tak či tak si dovolím připojit dvě poznámky: 1. Přečetla jsem si: „Pokud se doposud budova Chemapolu nestala předmětem zájmu památkové péče, bylo to tak nepochybně proto, že nikoho z památkářských a architektonických kruhů ani nenapadlo, že by se tak významné architektonické dílo mělo demolovat.“ To je hrůzostrašné vysvětlení. Začít uvažovat o vyhlášení stavby za památku až ve chvíli, kdy ji hrozí zbourání, to nesvědčí zrovna o systémovém přístupu k památkové péči. A lobbování obou autorů (věřím, že upřímné) tak působí náhodně a nedůvěryhodně. 2. Zdánlivě paradoxně se přiznám k tomu, že jsem přesvědčena o tom, že památkově chráněných staveb by mělo být víc – a především z opomíjené nedávné historie této země. Že je to popření toho, co jsem napsala výše? Vůbec ne. Vyžaduje to ale několik systémových změn: a) Přestat si lhát. Zařazení stavby do Seznamu nemovitých kulturních památek neznamená, že je stavba památkově chráněná. Znamená to jediné: že majitel ztratí větší či menší díl svobody vyplývající z vlastnického práva, o čemž rozhodují (soudně nebo nezřídka zcela nesoudně) památkové orgány. Naplnění památkové ochrany je ale jen a jen na majiteli nemovité kulturní památky. b) Zaměňme proto konečně termín „památkově chráněné stavby“ na „stavbu s režimem památkového dohledu“ nebo tak nějak podobně… c) Zcela zásadně je třeba změnit postavení vlastníka objektu, na který chce stát uplatnit ochranný památkový režim. Zatím je to bezprávný a obtěžující element. Protože to ví, nechá památku chátrat, případně ji zrekonstruuje, ostaví případně zbourá „na černo“. d) Je třeba dosáhnout zásadní změny přístupu památkových orgánů: hájit nikoliv všechny atributy stavby, ale skutečně jen ty nejvýznamnější. Při posuzování záměrů rovnocenně posuzovat kulturně-historické hodnoty způsobilost pro účelnou (vhodnou!) soudobou funkci, uživatelský komfort, provozní efektivitu. Nevylučovat aplikaci moderních technologií, zařízení a výrobků – tam, kde to nebude degradovat vyznění památky. Přestat odmítat vkládání soudobé kulturní vrstvy ve formě ohleduplných, ale samozřejmě kontrastních (!) intervencí. Trvat na rigidní autenticity všech částí stavby, bez ohledu na jejich hodnotu a účelnost je cesta do pekel. Je nemyslitelné, aby si památkové orgány vystačily s kunsthistorickým a architektonickým vzděláním, aniž by je kombinovaly se zákonitostmi investiční, stavební a provozní ekonomie, efektivity, návratnosti, se znalostmi realitního světa – účelnosti, flexibility, nabídky, poptávky atd. Nejde o to, aby se atributy udržitelnostistaly součástí památkové péče, ale aby se památková péče stala součástí udržitelnosti!

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz