Torzo do krajiny patří, ukazuje letošní vítězka Ceny Břetislava Štorma

Torzo do krajiny patří, ukazuje letošní vítězka Ceny Břetislava Štorma

(10. 8. 2022) Porota vybírala nejlepší práce v oblasti památkové péče

   
 
 
 
 

Torzo do krajiny patří, ukazuje letošní vítězka Ceny Břetislava Štorma

Porota Ceny Břetislava Štorma vybírala nejlepší práce v oblasti památkové péče. Studentské projekty reflektují rozdílné přístupy k rekonstrukcím památkových objektů a zasahují i do odborné debaty. Oceněná diplomová práce se stala součástí dokumentace pro nominaci Žatecka na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Soutěž o Cenu Břetislava Štorma již 14 let sleduje práci studentů a studentek Fakulty architektury ČVUT na projektech památkové péče. Cílem soutěže pořádané Ústavem památkové péče FA ČVUT je podpora zájmu o obor a zvyšování připravenosti pro praxi v oblasti péče o památky. Ocenění nese název po významném českém památkáři, architektu, grafiku a ilustrátoru Břetislavu Štormovi. Slavnostní vyhlášení tří posledních ročníků, pořádané po covidové přestávce, se konalo 23. června 2022 v usedlosti Kotlářka.

„Cena je povzbuzením pro studentky a studenty architektury, kteří se na objekty dokáží dívat v historickém i místním kontextu, a přitom je citlivě a funkčně zasadit do současnosti. Tím je vrací zpátky do života,“ říká děkan FA ČVUT Dalibor Hlaváček. 

Vítězkou 14. ročníku se stala Eliška Houdová z ateliéru Girsa s projektem konzervace torza paláce zámku Zvířetice. Práce představila dva rozdílné přístupy k opravám torzální architektury. V konzervační variantě autorka navrhla zajištění korun zdiva, stabilizační zásahy, zazdění kaverny a výklenků, opravy kamenných ostění, konzol a lomového zdiva. V radikálnější verzi poučené rekonstrukce je dostavba dovedena do maximální možné míry díky nálezovým situacím a historickým pramenům, jimiž je rekonstrukce podložena. 

Přístup k opravám torzální architektury je stále předmětem odborné debaty a názorových střetů. Citlivé konzervační opravy dokážou památce prodloužit život, neuvážlivé zásahy do historického zdiva mohou dopomoct k jejímu zániku. Projekt E. Houdové ukazuje, že torzo jako silueta má v krajině své místo. 

„Autorka projektu navrhla citlivé konzervační opravy, které mohou prodloužit životnost památky. Díky profesionálnímu zpracování, opoře v nálezové situaci a historických pramenech by tato práce obstála při skutečné obnově torza podle standardů památkové péče,“ uvedl předseda poroty doc. Martin Horáček, historik architektury z Katedry dějin umění Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu památkové péče Fakulty architektury v Brně. 

Vítězem 13. ročníku se stal Tomáš Beneš za návrh obnovy návsi obce Stvolínky na Českolipsku. Do historického centra postiženého demolicemi vrací zaniklou zástavbu a řeší také úpravy centrálního prostoru před tamním zámkem. „Návrh navrací místu prostorové, architektonické a obytné kvality, o které přišlo vinou necitlivých zásahů v minulém režimu,“ shrnul hodnocení poroty Martin Horáček. 

Vítězný projekt 12. ročníku zpracovala Klára Bohuslavová. Ocenění získala za urbanistickou studii revitalizace území žatecké chmelařské krajiny v okolí zámku Stekník. Autorka řeší komplexní obnovu krajinných prvků, návrh pěších tras, naučných stezek a cyklostezek, dopravní obslužnost území, návrh nových turistických atraktivit a zázemí. „Kvalitu tohoto návrhu podtrhuje, že se práce stala součástí dokumentace pro nominaci Žatecka na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ uvedl k projektu Horáček. 

Cenu Břetislava Štorma byla poprvé vyhlášena v roce 2009. Pořádá ji Ústav památkové péče Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Českým národním komitétem ICOMOS (Mezinárodní rady památek a sídel). Předsedou poroty je vždy respektovaná osobnost z oboru architektury a památkové péče.

Pojmenování nese po významném českém památkáři, architektovi, grafikovi a ilustrátorovi Břetislavu Štormovi (1907–1960). Během působení ve státní památkové péči se angažoval při úpravách řady významných objektů, zejména hradů a zámeckých areálů. Podle jeho návrhu a metodického vedení byly prováděny záchranné stavebně restaurátorské práce zejména na hradech Kost, Švihov, Buchlov, Křivoklát a Karlštejn. Významné bylo jeho angažování při úpravách zámků v Chlumci nad Cidlinou, Boskovicích, Klášterci nad Ohří a při rehabilitaci zámeckých zahrad v Jaroměřicích nad Rokytnou, Rájci nad Svitavou, Veltrusích, Mnichově Hradišti, Jemništi či v Liblicích. 

Zdroj: FA ČVUT

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2022 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz