Na náměstí již stály základy a sokl, který obklopují tři schody a balustráda. Váňa ČTK ve středu řekl, že se vztyčováním sloupu by se mělo začít kolem 10:00, nakonec to však bylo o zhruba dvě hodiny později. Socha podle Váni váží asi 1,5 tuny, hlavice tunu a dřík sloupu asi 4,5 tuny. Kolem 14:00 v centru Prahy začalo vydatně pršet, což se sochař a jeho spolupracovníci vydali přečkat na oběd. Váňa ČTK řekl, že po návratu budou práce trvat ještě nejméně hodinu.
Replika původní sochy byla od roku 2004 umístěna na provizorním kovovém podstavci u severní zdi Týnského chrámu směrem k Celetné ulici. Pracovníkům se ráno nedařilo ji z podstavce sundat a jeřábem převézt na místo na náměstí. Zdržení podle Váni způsobila nutnost sochu nadzvednout z kovového trnu, který se potom uřízl. Šlo o dnešní nejsložitější krok, vysvětlil sochař.
Váňa původně plánoval, že celé dílo bude dokončeno v září, harmonogram však počítal s měsíční pauzou danou každoročními velikonočními trhy. Ty se v důsledku opatření kvůli šíření nového typu koronaviru nekonaly, takže stavba pokračovala bez přerušení a nový termín dokončení byl stanoven na srpen. Sochař nicméně začátkem května ČTK řekl, že to pravděpodobně stihnou dříve než v novém srpnovém termínu.
„Po 23 letech mám krásný pocit, ale musím říci, že jsem ho měl celou dobu,“ řekl Váňa včera během dne novinářům. „Musíte si po tu dobu z toho udělat tu radost, jinak byste to nikdy nedodělali,“ vysvětlil. Na instalaci se přišli podívat kromě desítek přihlížejících i kardinál Dominik Duka nebo mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Po dokončení sloupu budou podle Váni zbývat ještě drobné práce, například dlažba mezi balustrádou a soklem. Sochař dodal, že bude ještě u sloupu nutné osadit tzv. jalový schod, který vyrovná svažující se dlažbu na náměstí přesně do úrovně spodního schodu. Do prázdného prostoru ve střední části sloupu pak bude uchycen obrázek panny Marie, který byl původním smyslem sloupu – lidé se k němu chodili modlit. Kolem něj budou osazeny kovové mříže. Kompletně má být dílo hotovo do 15. srpna, dodal sochař.
Pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli vyjádřit s umístěním napodobeniny původního sloupu souhlas. Situace se změnila koncem letošního ledna, kdy se v zastupitelstvu našla většina k revokaci původního nesouhlasného stanoviska města. V návaznosti na to TSK povolila stavbě, která již měla stavební povolení, zábor. Ne všichni Pražané jsou nicméně příznivci návratu sloupu. Vznikly proti němu i petice.
Původní sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od 90. let. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
Mariánský sloup připomínal záchranu Prahy, byl i symbolem útlaku
(ČTK) – Vizitka mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí (dnes by měla být na náměstí vztyčena napodobenina sloupu):
– Mariánský sloup, jedno z prvních výrazných barokních děl v Praze, vztyčili na Staroměstském náměstí 26. září 1650, vysvěcen byl o dva roky později. Sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648, kritici v něm ale v následujících staletích viděli hlavně památník protireformačního katolicismu.
– Sloup vznikl za přispění habsburského císaře Ferdinanda III. (1608 až 1657) jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání, při kterém se vyznamenala řada obyvatel Starého i Nového Města Pražského. Nechybělo na něm ale ani alegorické zobrazení vítězství katolické spravedlnosti nad reformačními kacířskými bludy.
– Pokusy o odstranění sloupu se vyskytly už v 19. století, osudným se mu ale stal až vznik Československé republiky. Při návratu demonstrantů z tábora lidu na Bílé hoře v neděli 3. listopadu 1918 (výročí bělohorské porážky 8. listopadu připadalo tehdy na následující pátek) ho strhli především žižkovští občané za pomoci tamních hasičů. Jedni tahali za lano, druzí je s holemi v rukou jistili před hněvem zejména místních obyvatel, kteří vyběhli z domů a šli sloup bránit. Nešlo o spontánní výbuch lidového hněvu, ale o načasovanou akci, jakýsi happening bohémy kolem Franty Sauera, souputníka Jaroslava Haška.
– Mariánský sloup, třetí svého druhu ve střední Evropě (po Mnichově a Vídni), byl přitom důležitým výtvarným prvkem Staroměstského náměstí, už díky téměř šestnáctimetrové výšce. K jeho rozměrům i umístění komponoval začátkem 20. století Ladislav Šaloun svůj pomník Jana Husa, který je nízký a plochý, a vytvářel tak protiklad k vysokému a štíhlému sloupu. Díla se v podstatě vyvažovala i ideologicky.
– Sousoší, jež se tyčilo na půli cesty mezi zničeným křídlem Staroměstské radnice a domy před Týnským chrámem, navíc sloužilo jako gnómon – stín sloupu se v pravé poledne kryl s pražským poledníkem, který je vyznačený v dlažbě náměstí. Panna Marie stojící na přemoženém drakovi, jejíž hlavu lemovala gloriola tvořená tuctem hvězd, pak shlížela na radnici. Hlava světice patří k několika částem sloupu, které přechovává lapidárium Národního muzea.
– O návrat pomníku usilovali od roku 1990 členové Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu (SOMS). V roce 1993 zasadili do dlažby nový základní kámen a před 16 lety představili dokončenou sochu Panny Marie od sochaře Petra Váni. Nový sloup se skládá z desítek opracovaných dílů o celkové váze 118 tun. Šestimetrový a 22 tun vážící dřík sloupu je z pískovce, pro který byl Váňa v Indii. Sokl je z pískovcového bloku darovaného italským městem Vitorchiáno, sanktuárium, tedy místo pro uložení kopie deskového gotického obrazu Panny Marie Rynecké, je z mrákotínské žuly.
– Projekt obnovy sloupu, který si vyžádal asi pět milionů korun a byl financován především dary, má řadu odpůrců. Sloup je mnohdy stále chápán jako monument protireformačního katolicismu. Nesouhlas vyvolává i to, že původní sloup i jeho nyní vztyčená napodobenina stojí v blízkosti místa, kde bylo 21. června 1621 popraveno 27 českých pánů, reprezentantů nekatolického stavovského odboje. Naopak zastánci mariánské památky ji chápou jako výraz smíru a tolerance.
– Sochař Váňa se pokusil začít s instalací nového sloupu už loni v květnu, dokonce se spolupracovníky odstranil část dlažby, kvůli chybějícímu povolení k záboru mu v tom ale zabránila policie. Obnovu sloupu pražské zastupitelstvo opakovaně odmítlo, naposledy v roce 2017, ještě loni v červnu odmítli zastupitelé stanovisko revokovat. Učinili tak letos 23. ledna. O necelý měsíc později, 17. února, pak začala stavba. Dne 4. června 2020 byl sloup vztyčen.
Související články:
Za staveniště pro Mariánský sloup zaplatí spolek milion korun 25.2.2020
Obnova mariánského sloupu v Praze 18.2.2020
Praha se vrátila k myšlence obnovit Mariánský sloup
A kde je Jadran?