Za staveniště pro Mariánský sloup zaplatí spolek milion korun

Za staveniště pro Mariánský sloup zaplatí spolek milion korun

(25. 2. 2020) Stavba sloupu začala letos 17. února a trvat má do poloviny září

 
 
 
 

Za staveniště pro Mariánský sloup zaplatí spolek milion korun

(ČTK) - Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze zaplatí při jeho výstavbě městské firmě Technická správa komunikací (TSK) víc než jeden milion korun. Peníze uhradí za zábor pozemku pro staveniště. Vyplývá to ze smlouvy, kterou má ČTK dispozici. Někteří pražští zastupitelé kritizují to, že pozemek nebyl společnosti vypůjčen zdarma. Stavba sloupu začala letos 17. února a trvat má do poloviny září. Po dokončení se sloup stane majetkem města.

Návrat sloupu na náměstí provázejí dlouholeté spory. Původní sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od 90. let. Zastánci obnovy jej považují za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a za významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Společnost má pro staveniště pronajatý pozemek o rozloze 289 metrů čtverečních. Nájem má sjednaný na dobu určitou, a to do 15. září. Přerušen bude pouze od konce března do druhé poloviny dubna kvůli velikonočním trhům, které se budou na náměstí konat. Poplatek za zábor bude uhrazen po částech, a to v první splátce 202.300 korun a dvakrát po 421.840 korunách. První splátku už společnost uhradila. Na další bude podle informací ČTK sbírat peníze od podporovatelů výstavby sloupu.

Postup dnes kritizovali zastupitelé Patrik Nacher (ANO) a Jan Wolf (KDU-ČSL). Nacher jej označil na svém facebookovém profilu za skandální. "Jakkoliv jsem se v hlasování na zastupitelstvu (o umístění repliky původního sloupu) zdržel, respektuji, jak většina rozhodla. Pro mě nepochopitelně ovšem TSK, zřejmě po dohodě s primátorem (Zdeňkem Hřibem, Piráti), pochybuji, že jde o její autonomní rozhodnutí, neposkytla na nutný zábor smlouvu výpůjční (zdarma), nýbrž smlouvu nájemní," napsal Nacher. Wolf řekl, že jde navíc o cenu obvyklou pro komerční akce.

Primátor Hřib (Piráti) odmítl, že by TSK jakkoliv úkoloval. "Ohrazuji se proti nepravdivým tvrzením pana poslance Nachera, že v tomto ohledu jsem TSK nějak úkoloval. Má na mě telefon, takže si to mohl ověřit před tím, než začal šířit fake news na sociálních sítích," sdělil ČTK primátor. Hřib podle svých slov předpokládá, že šlo o standardní poskytnutí záboru, který podle měj navíc fakticky nastal ještě před podpisem smlouvy. "Předpokládám, že i tato záležitost bude prověřena a vyřešena standardním způsobem," dodal Hřib.

Pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli souhlasit s umístěním repliky původního sloupu. Situace se změnila letos v lednu, kdy se v zastupitelstvu našla většina k revokaci původního nesouhlasného stanoviska města. V návaznosti na to TSK povolila stavbě zábor.

Sochař Petr Váňa loni repliku sloupu v asi 250 dílech přivezl do Prahy na lodi a následně se pokusil zahájit na náměstí stavbu, kvůli chybějícímu záboru ale tehdy pokračování zabránili policisté. Poté Váňa dílo nechal na lodi na Vltavě a s týmem kamenosochařů dál pracoval na jeho dokončení.

Doplněno 5. 3. 2020:
Základ mariánského sloupu narušil kabelovod, zjistili archeologové
(ČTK) - Základy mariánského sloupu z poloviny 17. století na pražském Staroměstském náměstí, který dav strhl v listopadu 1918 po vzniku Československé republiky, byly v minulém století na několika místech narušeny, hlavně výkopem pro vedení kabelů. Zjistili to archeologové, kteří před stavbou repliky sloupu základy původní památky odkryli a zdokumentovali. O průzkumu dnes ČTK informovalo pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).

Archeologové mohli vzhledem k rozsahu stavebního výkopu zkoumat pouze vrchní část základu sloupu. "Povrch základu byl v průběhu 20. století na několika místech druhotně narušen, nejvýrazněji výkopy pro kabelovod směřující napříč dochovanou konstrukcí," uvedli památkáři. Archeologové také zdokumentovali zakulacené západní nároží základu, obě jižní nároží byla zachycena při zjišťovacím výzkumu v roce 2015.

Pod dlažbou náměstí byla na základech původního sloupu asi dvaceticentimetrová betonová vrstva přibližně z 80. let minulého století. Ze základu se dochovalo jen torzo, které je výsledkem snahy o jeho demolici v roce 1918. "Mezi použitými materiály základu převažuje lomová opuka, částečně doplněná zlomky křemenců, říčních valounů, druhotně použitých cihel nebo zlomků architektonických článků z pískovce nebo načervenalého vápence. Vše bylo důkladně prolito vápennou maltou," popsal NPÚ.

Základy původního sloupu byly před vytvořením betonové základové desky pro jeho repliku zakryty stavební textilií. Původní zdivo základu tak podle památkářů zůstane plně zachováno. NPÚ k výzkumu během letošního roku vypracuje nálezovou zprávu.

Práce na stavbě repliky sloupu začaly letos 17. února a mají trvat do poloviny září. Stavbu iniciovala Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Repliku sloupu vytvořil sochař Petr Váňa. Po dokončení se sloup stane majetkem města. Návrat sloupu na náměstí provázejí dlouholeté spory. Původní sloup svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od 90. let minulého století.

Pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli souhlasit s umístěním repliky původního sloupu. Sochař Váňa loni kopii sloupu v asi 250 dílech přivezl do Prahy na lodi a následně se pokusil zahájit na náměstí stavbu, kvůli chybějícímu záboru pro staveniště ale tehdy pokračování zabránili policisté. Situace se změnila letos v lednu, kdy se v zastupitelstvu našla většina k revokaci původního nesouhlasného stanoviska města. V návaznosti na to Technická správa komunikací (TSK) povolila stavbě zábor.

Související články:
Obnova mariánského sloupu v Praze  18.2.2020
Praha se vrátila k myšlence obnovit Mariánský sloup

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz