Kolosální chrám jako průřez náboženstvími až na počátek
kulturních dějin lidstva
Impozantní budova Umajjovské mešity v syrském Damašku je
jednou z největších a nejstarších mešit světa, přestavěná mezi lety 706 – 715 z
křesťanské baziliky Jana Křtitele, která vyrostla na místě původního prastarého
chrámu boha bouří a hromovládce Hadada (sumerský Iškur, akkadský Adad), jehož
stavbu historikové datují na počátek 1. tis. př. n. l. Fragmenty kamenných
konstrukcí z této doby jsou stále
viditelné. Již staletí (podle některých historiků snad i tisíciletí) předtím
místo sloužilo k náboženským účelům. Po ovládnutí Damašku, patrně nejstaršího
trvale osídleného města světa (hovoří se o deseti tisících letech nepřetržité
existence), Římany v roce 64 př. n. l.,
byl Hadadův chrám přejmenován na chrám boha Jupitera, podle nejvyššího římského
boha vládnoucího nebesům a rovněž hromům. Chrám byl velkoryse přestavován a
rozšiřován, aby mimo jiné konkuroval židovskému jeruzalémskému chrámu, který
nakonec padl římským úderem.
V roce 391 byl Jupiterův chrám na příkaz křesťanského císaře Theodosia
I. proměněn a přebudován v impozantní křesťanskou baziliku, která sloužila
křesťanům celkem tři století, z nichž
sedm desetiletí bylo již po ovládnutí města expandujícími muslimy. Na
příkaz šestého umajjovského chalífy al-Walida byla bazilika přebudována na
kolosální mešitu dokončenou roku 715. Podle perského historika Ibn al-Faqihho
pracovalo na přestavbě 12 000 řemeslníků a umělců z mnoha zemí (nejen)
Středního východu; mozaiky v areálu chrámu jsou fascinující. Východní minaret
mešity je známý jako “Ježíšův minaret” a je nejvyšším ze tří minaretů mešity.
Zatímco papež Urban II. burcoval křesťany ke křížové výpravě v clermontské
katedrále, zde v Umajjovské mešitě v reakci na křížová tažení později muslimové
burcovali k odražení útoků a zahnání křesťanského vojska. V roce 1193 byl v
areálu chrámu pohřben sultán Saladin.
Celý komplex budov damašského chrámu je navrstvený tak, že si během
několika minut můžete sáhnout na starověké kamenné sloupy vztyčené hluboko ve
starozákonní době, velké kamenné bloky hradeb opracované někdy v době působení
Ježíše z Nazareta, vysoké stěny baziliky z poloviny 1. tisíciletí nebo
nejmladší zdobené minarety. Fasádu a interiéry zdobí výjevy z ráje i odkazy na
ráj budoucí, květnaté arabské vzory, záhadné symboly odkazující k poměru mezi
časem a věčností a téměř nekonečné množství krásných detailů. Perfektní bílá
dlažba na chrámovém nádvoří činí jednoduchý a elegantní základ pro celou
impozantní budovu. Mešita je stále otevřená a nabízí nejen možnost modlitby,
ale také odpočinku nebo dokonce příjemného spánku, kterému se lidé utíkající
před horkým rušným Damaškem rádi oddávají.
Chrámový areál je dnes přístupný – jeho historie, architektura,
umístění, atmosféra a také živá současnost (nemám zde na mysli nešťastnou
válku) je nedostižná. Před kolosální vstupní branou do
areálu damašského chrámu najde cestovatel pulzující arabský bazar, kde může
nakoupit nápadité arabské šaty, ochutnat zdejší nezaměnitelnou šawermu s
jogurtem nebo skvělou silnou kávu. Kolem chrámu je několik krásných
historických čajoven, kde pánové a překvapivě i dámy, a to dokonce samy bez
mužů (v jiných arabských zemích nemyslitelné), vychutnávají čaj, pokuřují vodní
dýmku, hrají domino a sledují všední denní ruch. V jedné z přilehlých čajoven
dodnes působí tradiční vypravěč příběhů tisíce a jedné noci. V Damašku se
kreativní architekti a stavitelé opravdu realizovali a pro milovníky arabské
architektury je to skutečný ráj; to nejpříjemnější, co můžete v Damašku (až tam
bude zase klid) udělat, je vychutnat si kávu v čajovně a potom bezcílně bloudit
uzoučkými uličkami a nechat se pozvedat uměním starých architektů, kteří městu
vtiskli neopakovatelnou atmosféru. Krásný cestovatelský den určitě zakončete v
lázních a sauně, jež mají v Sýrii mimořádně dlouhou a bohatou tradici.
Umajjovská mešita je významným muslimským poutním místem a mnozí
muslimové toto místo navštěvují na své poutní cestě do Mekky. V období před
velkou poutí zde cestovatel potká muslimy z celého světa oděné do svých
nejlepších tradičních šatů v povznesené, velmi přátelské a bratrské náladě,
kterou vždy (navštívil jsem místo mnohokrát v různých obdobích) prokazovali i
mně, jakožto jinověrci. Chrám je dokonalým dějinným průřezem náboženských
tradic kořenící na samém počátku kulturních dějin lidstva.
Ondřej Havelka
Foto: archív autora, fotografie byly pořízeny v roce 2005
Autor je cestovatel, religionista, teolog a jednatel stavební firmy
Související články:
Ganvié – beninská „vodní“ architektura na jezeře Nokoué 22.4.2020
Lalibela: etiopská sakrální architektura 15.4.2020
Unikátní súdánsko-sahelská sakrální architektura 7.4.2020
Děkuji za perfektní popisky pod fotografiemi. Zatím se všechny články o trati soustřeďují na stavbu estakády. , Estakáda je sice…
Petr Tak to záleží na samotném prodejci a výrobci oken, jaké bude mít stanovené dodací lhůty. Protože jemu dodá skla…
Tu technickou pomoc při zakládání první řady je fakt skvělá možnost využít. Ono to zase nestojí nijak moc a není…
Heluz je v podstatě dost populární značka výrobce stavebního materiálu v Česku, hlavně jsou známí svými dobrými izolačními vlastnostmi. Úplně…
Pochybuji, že si dnes ještě někdo dobrovolně vybere dvojsklo...