Zelená infrastruktura zlepšuje přírodní kapitál Evropy

Zelená infrastruktura zlepšuje přírodní kapitál Evropy

Česká komora architektů (ČKA) podporuje uplatňování tzv. zelené infrastruktury, která do České republiky přichází z Evropské komise. Ta ji vyvíjí jako součást své politiky v oblasti biologické rozmanitosti (biodiverzity) po roce 2010. Podpora principů zelené infrastruktury přináší plné využití přírodního potenciálu a rovněž napomáhá zmírňovat nepříznivé dopady změn klimatu.

Evropská legislativa má při podpoře zelené infrastruktury především podpůrnou úlohu. Rozhodující odpovědnost za projekty zelené infrastruktury nesou členské státy Evropské unie, tedy i Česká republika, konkrétně orgány regionálního a místního plánování. Hlavním cílem zelené infrastruktury je vytvořit komplexní systém, slučující přírodní, polopřírodní, užitkové či urbanistické krajinné struktury v provázaný celek, který přispívá k zachování biologické rozmanitosti a dalších environmentálních faktorů, přičemž společnosti poskytuje cenově příznivé a udržitelné služby.

Zelená infrastruktura a její nezastupitelné místo v procesech plánování
Zelená infrastruktura se týká jak územního plánování, tak řešení konkrétních projektů. V širší (územní) rovině vzájemným průnikem hodnotných přírodních ploch, hydrologické sítě i veřejných prostorů vytváří kontinuální systém, jež zachovává prostupnost krajiny. Územní koncepce zelené infrastruktury na území České republiky bude logicky navazovat na územní systémy ekologické stability, které se vytváří jako přírodní páteř krajiny již od roku 1992. Kde má naopak Česká republika výrazné rezervy, je péče o kvalitu krajiny vodních toků a jejich povodí. Efektivní je nezabývat se pouze protipovodňovou akumulací vody v dolních částech toku, ale komplexně pečovat o krajinu, její funkční restrukturalizaci a způsob hospodářského využití v celém povodí, zejména v horních částech toku.

Druhá (objektová) dimenze zelené infrastruktury se pak týká zvýšení retence vody u každého stavebního objektu či parcely a zpomalení odparu vody. Toho lze docílit vhodným hospodařením s dešťovou vodou, využitím „zelených“ střech, apod.

Koncepci zelené infrastruktury je třeba neprodleně a účinně začlenit zejména do ochrany a využívání půdy, zemědělství a lesnictví, obecné ochrany přírody a krajiny, vodohospodářského využívání území či politik reagujících na změny klimatu, které se projevují zvýšenou mírou rizika vzniku povodní a sucha. Současně je žádoucí zelenou infrastrukturu zohlednit i v řadě dalších souvisejících politik. Jedná se např. o regionální politiku, politiku soudržnosti, dopravní
a energetickou politiku a příslušné finanční instituty EU.

Česká komora architektů považuje zelenou infrastrukturu za vhodný nástroj, jež propojí zastavěné území s volnou krajinou, které jsou často z důvodu vzájemného nepochopení v protikladu. Komora, která je ze zákona pověřena péčí o kvalitu nejen vystavěného prostředí, bude hrát důležitou roli při šíření informací o smyslu a významu zelené infrastruktury v otázkách územního plánování či projektování staveb a veřejného prostranství.

ČKA zároveň ve spolupráci s dalšími institucemi k tématu zelené infrastruktury připravuje vzdělávací akce pro odbornou i širokou veřejnost. Jako první proběhne za podpory Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) debatní setkání z cyklu OTTA (Otevřený Think Tank Architektů). Akce se uskuteční 18. září 2014 od 17 hodin v prostorách IPR. V úvodní přednášce krajinářského architekta Nigela Thornea se účastníci dozvědí, jak zelenou infrastrukturu do plánování začleňují ve Velké Británii. Zároveň zde budou prezentovány první příklady aplikace zelené infrastruktury v České republice v obci Vestec u Prahy. Během podzimu 2014 pak ČKA počítá s prezentací projektů z Německa a Rakouska.

Zajímá vás toto téma? Rozšiřující článek o zelené infrastruktuře si můžete přečíst ZDE. Další informace a detaily o akcích budeme průběžně zveřejňovat na webových stránkách  a Facebooku ČKA.
tisková zpráva