7 staveb ze Stavby 1994–2000

Časopis Stavba slaví v květnu 2024 třicet let své existence. Celý rok 2024 se budeme věnovat retrospektivě formou tematických textů o těchto třiceti ročnících a také ve čtyřech článcích krátce připomeneme sedm až osm realizací z daných let, které byly ve Stavbě publikovány a které redakce vybrala jako nejvíce reprezentativní pro vzpomínané období. Vznikne tím kolekce „30 staveb za 30 let Stavby“.

Vyšlo v časopise Stavba 1/2024.

Tři dekády soustavného vydávání odborného tištěného periodika, které se zabývá architekturou v její praxi i teorii – tedy oborem, který je na okraji zájmu většinové společnosti – stojí za pozornost a oslavu. Stavba přežila období bezprecedentních turbulentních změn, kdy do vydavatelského i čtenářského světa vstoupil internet a tím i obrovská konkurence. Přežila také několik globálních ekonomických krizí včetně té poslední způsobené pandemií a válkou.

Ročník 1994
Zámek Dřevíč – obnova barokního krovu, Stavba 2/1994
Autoři Lev Lauermann, Markéta Cajthamlová
Foto Pavel Štecha
Tuto stavbu vybrala Milena Sršňová, zakladatelka a dlouholetá produktivní šéfredaktorka Stavby. Bývalý barokní lovecký zámeček ležící v lesích u Nižboru architekti citlivě obnovili a uzpůsobili pro bydlení Karla Schwarzenberga. Obnova zahrnovala kromě kompletní rekonstrukce, odstranění nevhodných zásahů a odvlhčení zejména výrobu přesné repliky krovu, který byl nevratně poškozen.

Ročník 1995
Československá obchodní banka – České Budějovice, Stavba 4/1995
Autoři ATELIER 8000 – Jiří Střítecký, Martin Krupauer
Foto Michal Tůma
Rekonstrukce a dostavba historizující budovy banky v centru města, v řadě městských domů v Lannově ulici, přinesla množství barev, tvarů a experimentů s technologiemi a materiály. Jiří Střítecký o stavbě do Stavby napsal: „Pamatuji si toto období jako fantasticky hektické, plné nápadů. K samotné bance: Je to transformace hmoty staré budovy přes skelet až do úplného záchvěvu skleněné membrány, která odděluje dvě naprosto odlišné polarity. Energie, se kterou byl projekt zpracovaný, probíhá celým domem, v barvách, dynamice detailu, členění prostoru.“
Ve stejném roce byla publikována pozoruhodná a dnes již legendární vila ve Vraném od Josefa Pleskota.

Ročník 1996
Tančící dům – Praha, Stavba 5/1996
Autoři Frank Gehry, Vlado Milunić
Foto Ester Havlová
Bylo by nemyslitelné do výběru „top 30“ tento dům nezařadit. Z hlediska celosvětové pozornosti věnované architektuře v Česku mu může konkurovat pouze Pražský hrad. Vlado Milunić ve Stavbě z roku 1996 píše: „Protože však byl můj projekt natolik bláznivý, dohodli jsme se, že bude dobré, abych se spojil s někým, kdo je na nebi architektury autoritou vyšší než já.“ A pokračuje: „Frank říkal našemu vztahu ,shotgun marriage‘ – manželství pod hlavní pistole. Nicméně se toto spojení ukázalo jako nosné. Satisfakcí pro mě je, že můj původní koncept, kdy dům je ze dvou částí ve vzájemné tenzi, byl realizován do dnešní podoby. Fred je obdoba toho, co jsem měl jako statickou vertikální páteř domu, a vyklonění ven jsme pak transformovali s Frankem do podoby Ginger, která se kolem Freda dynamicky otáčí.“

Ročník 1997
Dům pečovatelské služby – Český Krumlov, Stavba 6/1997
Autoři Architektonický ateliér Lábus
Foto Jan Malý
Jeden z prvních příkladů dané typologie, kterou v 90. letech velmi dobře zvládali i další čeští architekti (Milunić, Línek, Střítecký). Rostislav Švácha ve Stavbě z roku 2006 v rubrice „Domy po letech“ krumlovský dům z roku 1997 zpětně hodnotí: „Ve své prvotině — nepočítáme-li starší společné práce s Alenou Šrámkovou — si Ladislav Lábus nepočínal jako architekti, kteří do své první stavby chtějí hned natěsnat všechno, co umějí. Soustředil se spíše na konkrétní problémy krumlovského úkolu, a co o nich napsal v průvodních komentářích a jak se s nimi vyrovnal ve svém návrhu, to v obou případech patří k nejcennějším příspěvkům k českému architektonickému myšlení i tvorbě po Listopadu.“

Ročník 1998
Mariánský most – Ústí nad Labem, Stavba 1/1998
Autoři koucky-arch.cz
Foto Ester Havlová
Most, který lze bez nadsázky označit za ikonický a který redefinoval obraz města. Roman Koucký o něm do své knihy Mosty z roku 2018 napsal: „Síla magického rovnostranného trojúhelníku a třetinové dělení je prostoupeno celou základní geometrickou konstrukcí. Délka mostu, 198 m, je rozdělena na 3 × 60 m + 3 × 6 m. Kolmá výška pylonu nad mostovkou je také 60 m. Rozměry pylonu mostu, nejmladší velké stavby města, jsou srovnatelné s nejstarší městskou stavbou, gotickým chrámem Nanebevzetí Panny Marie. V příčném i podélném pohledu je možné vepsat obrysy kostela do vnitřního prostoru pylonu. Po patronce tohoto kostela, města i skály dostal nový most jméno Mariánský.“
Rok 1998 byl na výjimečné architektonické práce publikované ve Stavbě úrodný. Zmínila bych alespoň Oranžérii na Pražském hradě od Evy Jiřičné a Galerii Benedikta Rejta v Lounech od Emila Přikryla.

Ročník 1999
BB Centrum, budova C – Praha, Stavba 1999
Autoři Aulík Fišer architekti
Foto Filip Šlapal
První z budov pražského „bébéčka“, městského hubu budovaného cílevědomým investorem postupně desítky let. Kromě kancelářských budov, bydlení a vybavenosti od různých architektů jsou v areálu i kvalitní veřejná prostranství, na čemž mají nemalou zásluhu právě Aulík s Fišerem. O budově C, tzv. Hewlett Packardu, říkají: „Architektonické řešení exteriéru je založeno na kontrastu dvou nestejně vysokých hmot se dvěma odlišnými plášti – severní fasáda s pravidelným rastrem okenních otvorů, obložená kamenem, jižní fasáda celoprosklená zeleným sklem. Obvodový plášť s výrazným rastrem velkého měřítka je reakcí na těleso dálnice, nižší se otáčí do komornějšího prostředí fragmentů původní zástavby.“

Ročník 2000
Chata v Senci – Praha, Stavba 1/2000
Autoři David Kopecký, Ján Studený
Foto Ján Studený
Rok 2000 byl ve Stavbě rokem rodinných a bytových domů, dokonce pro tyto typologie byla zavedena nová rubrika. Jako signifikantní ukázku jsme vybrali chatu v Senci, která na výpravu ze Stavby udělala velký dojem. „Senecká chata Kopeckého a Studeného je prírodným fenoménom. V zime uzavretá do seba. Na jar ožíva, mení sa na obytnú krajinu. Nie je krabicou v zmysle modernej abstrakcie. Je skôr diagramom. Systém skladania i nejednoznačný vnútorný priestor sú v rukách uživateľa a jeho prianí. Svojou dynamikou, ľahkosťou, provizórnosťou a pominuteľnosťou chata programovo spochybňuje predstavu o večnosti architektonického diela,“ napsala Henrieta H. Moravčíková.
Mezi další zdařilé realizace roku 2000 patří startovací byty v Horažďovicích od Josefa Pleskota nebo jedna z posledních prací Karla Pragera, bytový areál U Kříže v Praze.

Mariana Pančíková