Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury získal Michal Sborwitz

Státní cenu v roce 2025 obdržel architekt Sborwitz za nadčasovou architekturu, která se nepředvádí, která staví na nesobeckém přístupu k zadáním, investorům a komunitám, jimž pokorně slouží; za citlivou práci s veřejným prostorem, porozumění historickému kontextu, smysl pro harmonii a detail při obnově památek.

Ocenění jsou každoročně předávána u příležitosti státního svátku 28. října a patří k nejvýznamnějším kulturním vyznamenáním v České republice. Každoročně připomínají mimořádné tvůrčí osobnosti a jejich přínos literatuře, překladu, hudbě, divadlu, výtvarnému umění, architektuře i kinematografii. Pro rok 2025 byla Státní cena za literaturu udělena za celoživotní dílo. Zdeně Škvorecké, roz. Salivarové.

„Státní ceny a Ceny Ministerstva kultury jsou výrazem uznání těm, kteří svým dílem obohacují naši společnost a posilují kulturní tradici. Jsou připomínkou, že kultura je nedílnou součástí identity naší země. Letos si připomínáme dvě významná výročí – sto pět let od chvíle, kdy prezident Tomáš Garrigue Masaryk inspiroval vznik Státních cen za literaturu a překladatelské dílo, a třicet let od jejich obnovení ministrem Pavlem Tigridem. Tato tradice, zrozená z úcty k tvůrčímu duchu, dnes pokračuje díky vám, umělcům, kteří dokazujete, že česká kultura má co říct světu. Blahopřeji všem laureátům a ze srdce jim děkuji za jejich práci,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa. 

Michal Sborwitz se narodil 1944 v Praze. Mezi lety 1961 a 1967 studoval architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT u Josefa Kittricha a Karla Neumanna. Zkušenosti pro svoji tvorbu aktivně sbíral v Holandsku, inspirovalo ho Středomoří. Od roku 1968 pracoval s Alenou Šrámkovou ve Státním projektovém ústavu obchodu. Byl průkopníkem české architektonické postmoderny, zaujal interiéry květinářství v Praze na Můstku z roku 1978 nebo Domu techniky a mládeže na Národní třídě (1981). Navrhl jeden z mála katolických kostelů z období normalizace, kapli sv. Václava v Mostě (1981–1989). Návrhem zahrádkářské kolonie (1986) našel své téma, urbanistickým řešením centra Kladna (1988) se demonstrativně rozešel s panelovou prefabrikací. V 90. letech založil vlastní ateliér.

Přestože se zabývá všemi druhy projektů, postupně se stal vyhledávaným autorem rekonstrukcí. Jako vůbec první získal v roce 2023 Cenu Klubu za starou Prahu za dostavbu zámku v Praze Komořanech pro Český hydrometeorologický ústav. Pozornost si zaslouží postupná rekonstrukce a dostavba Muzea umění Olomouc (1993–2024), rekonstrukce kubistické Bauerovy vily od Josefa Gočára v Libodřicích (2006), secesní tančírny v Račím údolí u Javorníka (2015) nebo obnova puristické vily Vladimíra Müllera v Olomouci (2018). Citlivě přistupuje také k úpravám center měst a vesnic, jak to dokládají Velká Bystřice, s jejímž starostou systematicky spolupracuje od roku 2007, nebo obec Bukovany, kde jeho architektura nastartovala komunitní život (2005). I přes pokorné upozadění vlastní architektonické invence má jeho tvorba charakteristický rukopis, v běhu let odolává módním trendům, jeví se nadčasovou.

Cena se uděluje od roku 2009 k ohodnocení výjimečných uměleckých tvůrčích nebo interpretačních počinů, nebo za dlouhodobé umělecké zásluhy v oblasti architektury. Cena se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury.

Porota Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury v roce 2025:
Michaela Janečková, historička architektury, VŠUP v Praze
Martina Mertová, historička architektury, kurátorka
Filip Landa, architekt, editor, šéfredaktor časopisu ERA21
Lukáš Beran, historik architektury, Fakulta architektury ČVUT
Rostislav Koryčánek, historik umění a architektury, kurátor

Laureáti:
2009 Eva Jiřičná
2010 Alena Šrámková
2011 Miroslav Masák
2012 Emil Přikryl
2013 Rostislav Švácha
2014 Ladislav Lábus
2015 Otakar Kuča
2016 Zdeňka Vydrová
2017 Věra Machoninová
2018 Růžena Žertová
2019 Ivan Kroupa
2020 Viktor Rudiš
2021 Benjamin Fragner
2022 Jiří Suchomel
2023 Jan Línek
2024 Miroslav Šik

Podle podkladů Ministerstva kultury