Vltavská filharmonie je bez nadsázky projektem století. Martin Krupauer má v týmu investora pozici vedoucího projektového týmu. Zodpovědné dotahování věcí do konce i důraz na hlídání rozpočtu jsou jeho osobním posláním a o připravované stavbě říká, že to bude „Továrna na hudbu“. Mluvili jsme o detailech podrobné architektonické studie, kterou v září 2024 odevzdalo dánské studio BIG.

Doplněno o zcela nové vizualizace z února 2025.

Sedíme pod koordinační situací, která je součástí čerstvě odevzdané podrobné studie. Je pozoruhodné, co všechno se na pozemek filharmonie efektivně vměstnalo, všechny druhy dopravy, postrádám snad jen heliport…

Při řešení dopravy dbáme na kontinuitu. Podoba dopravního řešení vychází z územní studie Holešovice-Bubny. Kompletní a radikální úpravou dopravního uspořádání se naformuje nová parcela, která je za současné situace kvůli spletitému řešení různých módů dopravy nezřetelná. Budou odstraněny tzv. východní brýle, v úseku mezi ulicí Antonínská a nábřežím Kapitána Jaroše se napřímí tramvajová trať a přesune se více na sever. Zároveň bude zachováno odbočení vozidel z magistrály doprava, které ústí do tunelu pod budoucí budovou, na Argentinskou a dál. Dopravní řešení v území bylo součástí zadání soutěže a soutěžící se s tím vypořádávali různým způsobem. Některé návrhy pracovaly s najížděním aut zleva a následně do tunelu, jiné zachovaly dnešní pravou rampu, která ale značně zvedá výškovou hranu budoucího domu. Některé týmy výšku navrhované budovy stlačily tím, že nezvolily přímočarou pravou trasu do tunelu, ale navrhly delší smyčku zleva, aby do tunelu naklesaly postupně. Jeden z nich, studio BIG, soutěž nakonec vyhrálo. Toto uspořádání umožňuje posadit dům a jeho pobytové relaxační terasy přímo k řece.

Zvolené designové a technické řešení však zároveň v budoucnosti umožňuje, při případném poklesu dopravy na severojižní magistrále, část tunelu otevřít směrem k Vltavě a nově jej pak využít pro život na náplavce. Zásobování se bude odehrávat v jihovýchodním rohu budovy přes rampu, která vede do prvního podzemního podlaží budovy, zatímco na úrovni ulice bude mít filharmonie na severní straně parter bez bariér. Zde budou proudit lidé, kteří v místě využijí metro a vlak.

Nové Nádraží Bubny buduje Správa železnic od roku 2023, bude tu zastávka tratě na letiště a do Kladna. Nádraží se přesune blíž k rekonstruovanému Negrelliho viaduktu i stanici metra Vltavská. Přibude jedna kolej, náměstí a opodál nová lávka do Stromovky.

Ano, tyto projekty už jsou v pokročilé fázi příprav. Na poslední chvíli se nám podařilo domluvit se se Správou železnic, aby náš koncept pěšího a cyklistického tahu pokračoval dál za železniční val. Abychom maximálně využili plánovaný podjezd ve viaduktu a nebyl zbytečně vyhrazen jen tramvajím, přibyla zde ještě další komunikace, určená pro chodce. Rovněž se prostor doplnil o obchodní plochy. Na železniční stavbě je vždy nejdražší výluka, nám se povedlo trefit se do výluky související s celkovou stavbou, a tím pádem ušetřit.

Jak bude zajištěna v tak kritickém místě Prahy doprava během stavby filharmonie?

Naší výhodou je, že odevzdaná podrobná architektonická studie je zpracovaná v detailu dokumentace pro územní řízení. To znamená, že jsme o krok napřed a již nyní máme kompletní plán organizace výstavby (POV), včetně etapizace a variantního řešení. S Magistrátem hlavního města Prahy i odbornými profesemi připravujeme zejména zajištění městské hromadné dopravy. To znamená, že řešíme, jak dlouho bude odstavený vstup do jižního vestibulu, jak dlouho bude metro nahrazeno tramvají a naopak. Dbáme na to, aby byl vždy aspoň jeden typ MHD v provozu. V době výstavby už bude v provozu nové vlakové Nádraží Praha-Bubny, které podpoří možnost přestupů mezi jednotlivými typy MHD. Staveniště bude velmi komplexní, ale to POV samozřejmě řeší. V žádném okamžiku stavby nemůžeme přerušit provoz MHD ani průjezd po severojižní magistrále. Po celou dobu výstavby se tak jednotlivé prvky jen dočasně posunou a následně vrátí. Řešení stavby a jejího POV v takto náročném místě je vrcholným inženýrským dílem. Uvědomujeme si, že stavba bude velká a komplikovaná, k přípravám proto přistupujeme s maximální pečlivostí. POV připravujeme na výstavbu samotné budovy i okolí najednou, ale zároveň diskutujeme s odborníky její případné fázování.

Na tiskovce jsi zmiňoval, že k dopravní obsluze staveniště použijete i řeku…

POV počítá také s rozšířením plavební dráhy Vltavy, aby výkopy, suť i nové materiály mohly být přemisťovány po vodě, a tak jsme co nejméně zatěžovali Prahu. Tohle se v historii dělo už při stavbě Národního divadla. Diskutujeme o tom také s náměstkem pro dopravu i s Technickou správou komunikací. Pokud by se to podařilo časově zkoordinovat, mohli bychom tento způsob přepravy materiálu sloučit s plánovanou rekonstrukcí Hlávkova mostu.

U projektu filharmonie zavádíte jakousi novou úroveň dokumentace, a to podrobnou architektonickou studii. Jak jste k ní došli a co přesně znamená?

Hned na začátku projektu jsme si mohli formulovat strategii a říct, jak si ji představujeme. Filharmonie je náročná stavba a její staveniště bude opravdu složité. Už před pěti lety jsem představil harmonogram, strukturu kroků, uzlových bodů a krizových míst a z toho vzešla poptávka po podrobnější dokumentaci. Oproti českým zvyklostem jsme kladli důraz na architektonickou studii a její mnohem větší podrobnost a komplexnost. Dokumentace, kterou máme nyní k dispozici, by v jiných zemích sloužila k vydání stavebního povolení. (smích)

Nyní jsme se posunuli do fáze, kdy už by neměla padat žádná „ale“. V rámci příprav jsme navštívili evropské filharmonie a zanalyzovali si i jejich chyby. Ty k takovým stavbám částečně patří, protože se vždy jedná o obrovský atyp. I přesto se snažíme chyby a tím i vícenáklady dobrou přípravou minimalizovat.

Vzhledem k náročnosti dokumentace je namístě se ptát, kolik na tom pracuje lidí a jestli je platí výhradně hlavní město.

Na zpracování projektové dokumentace se podílelo zhruba 150 architektů a dalších odborníků z celého světa. Jenom v kanceláři BIG v Kodani jich v létě, tedy na vrcholu činností, bylo asi 45. V tuto chvíli všechny projekční práce, projektové řízení, předprojektovou přípravu až po výběr dodavatele platí hlavní město Praha. Minulé i toto volební období má projekt obrovskou podporu vedení města, což samozřejmě záměru prospívá.

To bych se divila, kdyby tomu bylo jinak. Na setkání kandidátů na primátora před více než šesti lety všichni svorně tvrdili, že filharmonii plně podporují. Existuje teď obava, že by ji mohlo něco ohrozit?

Jedná se o velkou stavbu a velkou zodpovědnost. Lhal bych, že se neobáváme, že nejsme pokorní. Snažíme se informovat všechny dotčené a seznamovat je s aktuálním stavem příprav. Od minulé i současné pražské politické reprezentace vnímáme velmi velkorysý přístup, a to i přesto, že budova bude sídlem i České filharmonie zřizované státem. Ta rozhodnost a jednota investora i zadavatele, kterými jsou pražští zastupitelé, je opravdu klíčová a pozoruhodná.  

Nyní je před námi proces schvalování, a ačkoli jsme se snažili všechno předjednat, čeká nás ještě tisíc a jeden krok. Celospolečensky, od vedení hlavního města Prahy až po občany, má projekt podporu. To je pro mě zajímavá a pozitivní zkušenost.

Tento rozhovor je součástí širšího materiálu o všech třech připravovaných českých koncertních sálech – koneckonců jsem pracovala v tvojí kanceláři, když jsme soutěžili Brno. Jaký je tvůj názor na to, že vznikají tři filharmonie v jedné zemi?

Museli jsme se vypořádávat s otázkami týkajícími se programové a kapacitní konkurence, kanibalizace a podobně. Při našich cestách po Evropě nám ale všude potvrdili, že po otevření nové koncertní budovy je nakonec vytížený starý i nový sál a znásobil se zájem veřejnosti o vážnou hudbu i hudbu obecně.

Ve Vratislavi a v Katovicích – ani jedno není hlavní město a jsou od sebe jen dvě stě kilometrů – potvrdili, že nabízet více sálů blízko sebe je dokonalá synergie. Cestují po nich nejen hudební hvězdy, ale i návštěvníci a není pochyb, že to bude fungovat.

Pro Vltavskou filharmonii máme připraven model ideální sezóny, který ukazuje, jak ji vytíží FOK, Česká filharmonie a „stagiona“ (pojem pro dočasné působení souboru v sále, se kterým není organizačně svázán, pozn. red.).Kapacita se perfektně naplnila. Také jsme zjistili, že se spuštěním provozu budovy nové filharmonie budou mít šanci dostat se do sálů v Praze i regionální orchestry. Nyní tu vlastně vystupovat nemohou, protože všechny sály jsou beznadějně plné.

Přesto si myslím, že všechen tento zájem souborů, organizátorů i diváků je svým způsobem generační záležitostí… Najde v budoucnu Vltavská filharmonie a všechny podobné budovy publikum v generacích lidí, kteří jsou teď dětmi digitálního věku?

Zkušenosti ze světa nám ukazují, že to přináší dvě věci. Zmnožení zájmu jako takového a oslovení mladé generace. Špičková tělesa sídlí v domech-symbolech, a to je vždy přitažlivé.

A druhá věc. Myslím, že právě kombinace sálů, foyerů, kreativního hubu a vítězné architektury s pobytovou střechou a veřejnými prostranstvími vytvoří pro provozovatele domu „vyladěný orchestr“, aby mohl „hrát od rána do večera“. (smích) Spočítali jsme, že v jednu chvíli – kdyby byly ve všech sálech produkce ve foyeru i venku – může ve filharmonii najít svůj program celkem na šest a půl tisíce lidí.

Rozhovor vedla Mariana Pančíková, vyšlo v časopise Stavba 4/2024

Vizualizace: Bjarke Ingels Group, foto zdroj: Pražská developerská společnost