V tematické výstavě vstupuje Michal Škoda do dialogu s interiérem lounské galerie od architekta Emila Přikryla. Sochařská díla jsou umístěna dovnitř geniálního architektonického prostoru, což představuje poctu a naplnění několika tvůrčích i výstavních principů.

Výstava je nejen poctou architektuře jako místu pro člověka, ale zejména této konkrétní architektuře jako místu pro umění. Michal Škoda zároveň v Galerii Benedikta Rejta slaví své výstavní jubileum, a to svou 70. samostatnou výstavu. Pro Škodovu tvorbu je charakteristický komplexní vztah k prostoru – permanentní dialog mezi autorem, prostorem a materiálem. V nejnovější vystavené kolekci černých objektů „Bez názvu“ (2023–2025) pokračuje ve vizualizaci svých prožitků architektury, vztahů a atmosféry specifických míst. Monochromatické, redukované objekty, označované jako „abstraktní prostorové koláže“, introspektivně reagují na vnímání a vizuální priority autora, jsou však emotivně a narativně neutrální – čímž podporují autonomní a individuální projekci disponovaného diváka. Díla, realizovaná v černé hmotě s geometrickým tvaroslovím, vyzývají návštěvníky, aby uvažovali o formě jako takové, nezávislé na konkrétním kontextu.

„Prostor a člověk je mým hlavním tématem, které je spojeno s mnoha otázkami týkajících se naší existence. Zajímají mne především tři momenty – vztahy, vnímání a prázdno. Snažím se vnímat každodennost, svět kolem sebe, pracuji ale i s historií, pamětí a důležitý je pro mne rovněž fenomén čas. Základem mé inspirace je místo, prožitek místa. Velký vliv na můj život a práci / což jsou neoddělitelné části / má architektura. Nejenže se mne jako každého jiného týká v každé vteřině života, ale je pro mne, dá se říci, každodenním tématem. Nezajímá mne však architektura především z pozice stavění, ale z pozice toho, co je pro mne na architektuře nejdůležitější a to je vytváření místa pro člověka. Zároveň je pro mne velice důležitý vztah mezi architekturou a přírodou. Pracuji s jazykem geometrie, která však není mým cílem, nýbrž prostředkem vyjádření. Vnímám svět, život, komunikuji s okolím, prostředím, kde se ocitám. Vše v sobě zpracovávám a svojí prací se pak snažím komunikovat zpátky se světem. Moje práce je zhmotněním vnitřních pocitů, myšlenek, emocí. Nacházím mnoho odkazů jak v každodenním životě, tak v paměti, historii. To vše je de facto určitá přeměna nehmotného v hmotné. Věnuji se objektům, malbě a hlavně kresbě, ale také autorským knihám. Největší hloubku nacházím v obyčejnosti, jednoduchosti, strohosti. Zajímá mne hledání řádu, krása z duchovního hlediska. Mým velkým tématem je již zmiňované „prázdno“ – vymezení a vztahy – týkající se „mezi – in between“ slovy, lidmi, objekty, hranicemi, interval, průnik místa a času, vztahy předmětů, kontextů – Prázdno jako počátek, bytí, ne prázdno z pohledu jakékoliv nicoty, nýbrž prázdno, jako místo naplněné duchem, prázdno, jako prostor k naplnění…“ (M. Škoda)

Název výstavy NOIRS je převzatým termínem. Škoda černou používá jako materiální substanci. Černá má u něj architektonickou čistotu (hladká, hmotná), je nástrojem soustředění, kontemplace, řádu. Nejde o expresi, ale o utlumení, disciplínu a mentální prostor. Objekt/kresba je prostorovou referencí vnitřní architektury myšlení. Černá není pouhou barvou – je nástrojem myšlení a introspekce. Díla vybízejí diváka ke zpomalení, k vnímání jemných nuancí. Nejde o černou jako negaci, ale jako prostor plný možností. Černá není technicky považována za barvu – je to ne-barva. Zároveň však obsahuje všechny ostatní barvy spektra, čímž je nasycena a zakládá to její diverzitu a komplexnost. Obsahuje všechno, ale neukazuje nic. Použití černé a monochromní malby má v evropském, asijském i americkém umění významnou tradici. Ve 20. století pak „černá malba“ patří k základním kamenům čisté abstrakce. Škodovy objekty jsou od počátku vytvářeny v intenzivní černi, která zde není v kontrastu s ničím jiným – nejde o nedostatek světla nebo světelnosti. Jde o konceptuální, nikoli symbolické použití. Černá není nositelkou explicitního významu a má schopnost odolávat výkladu. Čistá abstrakce nevychází vstříc interpretaci. Tma/vá vybízí k introspekci, vyžaduje od diváka intenzivní napojení a napomáhá kontemplativním zážitkům.
Autorská zpráva
NOIRS
Michal Škoda
Galerie Benedikta Rejta
Pivovarská 34, Louny
kurátorka Silvie L. Čúzyová
do 11/1/2026




































Obraťme zvýšenou pozornost místům, kde s dá stavět, Bubny Zátory, přednádražní prosto u branického nádraží...
Doplňuji do textu dva odstavce z tiskové zprávy.
To není moc jasné. Jaký most bude zcela uzavřen, když se staví zcela nový? Jistě ne na místě stávajícího, který…
Už mám těch všech nesmyslných nápadů až po krk! Je to úplně stejné jako za komunistů, banda hloupých a líných…
Otázka z titulku nebyla zodpovězena. Pod obrázky chybí popisky (kategorie, umístění). Jsou alespoň v pořadí, ve kterém jsou ceny uvedeny…