Rekonstrukce pražského Masarykova nádraží pokračuje modernizací kolejí a nástupišť v další části stanice. S cílem urychlit přestavbu tak budou vlaky od Kladna a Kralup nad Vltavou od června do konce roku končit na novém nádraží v Bubnech. Spojů od Libně a Vysočan se omezení nedotknou.

Doteď se pracovalo hlavně na výstavbě nových nástupišť, která po svém dokončení budou sloužit spojům na letiště a do Kladna. Nyní se pozornost zaměří na původní část nádraží, dělníci začnou s přestavbou střední části kolejiště a stávajících nástupišť. Už během několika dní odstraní i koleje a nástupiště u Hybernské ulice, vznikne tak prostor pro archeologický průzkum pozůstatků pražského opevnění.

Výluka spojů od Negrelliho viaduktu umožní, aby celá přestavba jednoho z nejvýznamnějších pražských nádraží skončila na konci příštího roku. Výsledkem bude moderní a kapacitní nádraží s novými nástupišti. Nad nimi vznikne unikátní platforma, která propojí stanici s okolními ulicemi a zároveň vytvoří kvalitní odpočinkový prostor v centru metropole. Přestavba Masarykova nádraží je součástí projektu Praha – Letiště – Kladno, který tvoří 11 samostatných etap. Hotová je rekonstrukce Negrelliho viaduktu, nové nádraží v pražských Bubnech a na navazujícím úseku zastávka u Výstaviště. Vlaky již jezdí také mezi stanicemi Kladno-Ostrovec a Kladno, kde nyní roste nová nádražní budova. Na jaře začala modernizace trati z pražské Ruzyně do Kladna, s patnácti kilometry jde o nejdelší ze všech etap projektu. Podrobnosti o přípravě dalších úseků jsou na webu zeleznicenaletiste.cz.
Tisková zpráva



















Takže ploty z tújí vyšly z módy a místo nich přichází bambus?
Povedený projekt 👍 Takových realizací by mohlo vznikat víc.
Kaskády Hranice jsou skvělým příkladem toho, že i bytová výstavba může mít kvalitní architekturu, promyšlený urbanismus a příjemný prostor pro…
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!