ZUŠ Zbiroh

ZUŠ Zbiroh

Masarykovo náměstí 123, 338 08 Zbiroh

(30. 11. 2017) Autory rekonstrukce a přístavby objektu jsou Martin Kožnar a Tomáš Petrášek  

   
 
 
 
 

ZUŠ Zbiroh

Vize: V městečku Zbiroh sídlí Základní umělecká škola Josefa Vačkáře, ovšem v nevyhovujících prostorách zdejší základní školy, které jsou spíše provizorní a v rámci budovy ZŠ navíc fragmentované. Ambicí vedení ZUŠ je přestěhování školy do samostatné budovy, která bude splňovat provozní i reprezentativní nároky instituce, která svými výsledky a kvalitním vedením přesahuje rámec městečka i mikroregionu. Tomu nahrává situace objektu č. p. 123, který je v majetku města a je delší dobu bez využití. Svojí polohou v těžišti náměstí je pro danou náplň ideální. Může se stát jednou z hlavních veřejných budov koncentrovaných přímo v srdci města a posílit tak jeho integritu. Naváže také na sousedící objekt bistra, který je velmi citlivě zrekonstruovaný a podstatnou měrou zvyšuje prestiž zdejšího náměstí.

Místo:
Pozemek je jako u všech domů na náměstí úzký a dlouhý, zakončený hospodářskou stodolou, kde je dnes zázemí technických služeb města. Tato koncepce vychází z dřívějšího zemědělského využívání s vazbou na zemědělské plužiny. Tomu také odpovídá charakter pozemku, který má směrem k objektu charakter hospodářského dvora, a dále od něj se stává venkovskou zahradou. V kombinaci s maloměstským rázem samotného objektu tak vzniká velmi rázovité prostředí venkovského vnitrobloku, s rostlou zástavbou, jejíž kouzlo je právě v utilitární nahodilosti a v množství nahuštěných různorodých prostor mezi ní.  Z tohoto uspořádání vychází zároveň potřeba respektovat soukromí sousedních zahrad, zejména proto, že jde o veřejnou budovu, což celkové pojetí koncepce respektuje. Stávající objekt č. p. 123 je částečně podsklepený, má dvě nadzemní podlaží a krom jedné místnosti nevyužitou půdu.

Východiska
: V zadání byly provozní nároky určeny tak, že se v první stavební etapě zrekonstruuje stávající objekt č. p. 123, kam bude přesunuta většina učeben a provozní zázemí školy. V další etapě se na pozemku, který k objektu patří, vybuduje víceúčelový sál s foyer a skladovým sociálním zázemím. Rekonstruováním prostor chceme navodit pocit příjemně obytného prostředí s rodinnou atmosférou, kde se budou dobře cítit děti, učitelé i návštěvníci.

Prostorový návrh stávajícího domu č. p. 123:
Stávající průjezd se v návrhu stává vstupní halou a místem pro kultivované čekání rodičů dojíždějících dětí. Zároveň díky němu vznikne filtrační předprostor pro lepší kontrolu bezpečnosti uvnitř objektu. Obě poschodí mají prostorovou dominantu velké místnosti, téměř sálu, umístěné symetricky na ose uličního průčelí. Přízemí obsahuje prostory vedení školy, učebny a sociální zázemí učitelů. V poschodí jsou umístěny hudební učebny pro individuální výuku, velká učebna pro skupinovou výuku a sociální zařízení žáků. Suterén bude po sanaci vlhkosti sloužit jako technické zázemí a prostor pro keramickou dílnu a pec. Nově vybudované podkroví v rámci stejné figury střechy bude obsahovat učebnu tance a literární a dramatické výchovy, která svou velikostí a polohou odpovídá velkým učebnám v nižších podlažích. Dále zde bude výtvarný atelier s charakterem půdního loftu, velkoryse prosvětleného ze severní strany. Blízko výtahu a schodiště je malé respirium otevřené do střechy. Na něj navazuje sociální a provozní zázemí, a schody do podkrovního patra (sklad hudebních nástrojů a not, sklad pro výtvarný atelier).

Výrazný interiérový prvek, jakým jsou eliptická okna ve schodišti, poukazující na původní charakter měšťanského domu, rozvádíme a nově umisťujeme. Jedno větší eliptické okno umisťujeme do zdi mezi průjezdem a sborovnou, kde umožňuje kontrolu nad vstupujícími do objektu a druhé menšího rozměru umisťujeme do výstupní části schodiště s netradičně tvarovanými klenbami. To umožňuje průhled do výtvarného ateliéru a zpět. V tomto prostoru schodiště, na poslední podestě, zvětšujeme stávající okno a umožňujeme sezení na parapetu s výhledem do krajiny a dvora.  Fasáda objektu směrem do náměstí se jemně změní pouze barevností a ve střeše přibudou střešní okna. 

Přístavba sálu:
Přístavba hledá východiska v kontextu – snaží se skloubit poměrně velký půdorysný prostor sálu s komorním měřítkem pozemku. K tomu napomáhá jednak částečné zapuštění sálu do terénu svažité zahrady, tak i výškové uskočení zahradního průčelí. Zároveň je snahou odhalit skrytý potenciál tohoto prostředí širokou prosklenou stěnou navazující na jeviště. Celá přístavba se udrží v úrovni přízemí. Její zelená střecha je vlastně zvýšenou zahradou a slouží z části jako pobytová terasa, kterou od zahrady sousedního pozemku odcloňuje kompozičně významný motiv „paravánu“. Ten vyvažuje hlavní dominantu přístavby - část střechy se zvýšeným sklonem volně připomínající motiv koncertního křídla, která umožňuje přisvětlení i v hloubce sálu a zároveň člení příliš velkou plochu zelené střechy. Objekt pak plynule přechází do zahrady prodloužením stávající kamenné zdi, která opět  ochraňuje zahradu sousedního domu před rušivým vlivem veřejné budovy. Tomuto „odclonění“ by mělo maximálně napomoci i koncepční řešení zahrady, která se stala v navrženém sálu s prosklenou stěnou hlavním tématem. Ačkoliv není řešení zahrady součástí projektu, je naší ideou vtisknout jí venkovský charakter ovocnými stromy, ořešákem, apod. Na střeše přístavby ve spojení se starým domem vzniká v úrovni patra jakýsi dvorek a terasa s venkovní učebnou s tabulí a sezením kryté dřevěným paravánem. Oproti ovocné zahradě tak vzniká další specifický, komorní mikroprostor pro jiný druh aktivit, přičemž tento je přímo spojen se starým domem. Dalším výjimečným prostorem propojující starý dům a sál je foyer. Navazuje na vstupní halu (současný průjezd) a slouží jako předprostor sálu a zároveň jako malá galerie. Ve střeše je umístěn velký střešní světlík pro horní osvětlení. Provozní řešení návrhu umožňuje jak výlučné propojení sálu a výukových prostor, tak i použití sálu a foyer pro jiné veřejné akce, aniž by bylo nutno vstupovat do výukové části. Z foyer se prochází stranou okolo sálu širším průchodem do zahrady. Tento prostor osvětlený horními světlíky slouží současně jako back stage pro učinkující v sále a je přístupný jak ze sálu, tak přímo s jevištěm.

Pro nově navržený objekt přístavby je tedy příznačné maximální splynutí s prostředím zahrady (zelená střecha, co nejmenší výška kompenzující potřebnou velkou plochu, otevření sálu do zahrady), důstojné, klidné a civilní vyznění při zachování požadavku na reprezentativní a funkční prostor koncertního sálu. Materiály a povrchy: Hlavním materiálem a novou vloženou vrstvou je dřevo v přírodních odstínech – podlahy, dveře, vestavěné nábytky. Ve dřevě jsou navrženy i akustické podhledy a obklad sálu. Štukové kletované omítky jsou zamýšleny v přírodním odstínu bílé.

Objekt přístavby i stávajícího domu je navržen plně bezbariérově, pohyb mezi poschodími umožňuje nově vložený výtah, ostatní menší výškové rozdíly překonávají šikmé rampy, např. rampou je celý průjezd.
Autorská zpráva

Rekonstrukce a přístavba č.p.123 na ZUŠ Zbiroh
Místo stavby: Masarykovo náměstí 123, 338 08 Zbiroh
Investor: Město Zbiroh 
Autoři: Martin Kožnar / Martin Kožnar architekti, Tomáš Petrášek/ Debyt 
Spolupráce: Miroslav Bachura, Vojtěch Rada (vizualizace interieru)

Projekt na stránkách ateliéru Martin Kožnar Architekt najdete ZDE.

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

21. 9. 2022 15:24:41

Re: Tři nové koncertní síně

Veřejnost chápe pohnutky představitelů, kteří myslí, že mají pravdu. Otázka vytápění i chlazení těchto stavebních obrů v dnešních souvislostech ovšem nezmínil nikdo. Stavebními materiály lze jistě mnohé ovlivnit. Co ale bude jinak, jsou náklady na vybudování něčeho, co je jen kabátkem městského prostoru. O účelnosti tohoto zařízení v této době lze však polemizovat. Kromě provozních nákladů, které dnes nikdo nedokáže propočítat, jde o celkové investiční zátěži zejména Ostravy v celé šíři všech záměrů. Za primátora Macury investice skokově narůstají. Přitom není nikde prezentováno, tedy pro veřejnost, co to znamená pro splácení dluhů, které takto vznikají. V dnešní době obřího nárůstu zadlužení státního rozpočtu a podobně u měst jeto poměrně velká drzost vůči občanům města. Těch se to také svým způsobem bude týkat. Mj. zdražováním služeb, dopravy, úklidu, odvozu odpadů, správních poplatků předepisovaných městem. Není tady něco hodně v nepořádku, Povýšené vystupování Macury vůči jiným politikům i občanům je varováním, že c čele města stojí někdo s velmi pochybným charakterem a zcela povadlou mravností. Kupodivu to zastupitelům nevadí. Nebo mlčí protože se bojí o sebe, své pozice nebo zdraví? Víme přece, jak dominující politici jednají. Po celou dobu lidské moderní civilizace. U tohoto primátora jsem s jist, že se nedá ničím zastavit. Doufám, že se bude jednou zpovídat jinde, o tom, co se tu roky děje za jeho vedení města, ne jen před zastupiteli, které ponížil na pouhé držáky mandátů.

2. 9. 2022 23:12:28

Re: Věcná novela nového stavebního zákona

Zaujalo mě tvrzení, že "vláda není schopná prosadit změny, které by posílily pravomoci obcí v oblasti územního plánování" a že je to vinou pořizovatelů. To je přece úplný nesmysl. Vždyť už dnes jsou to obce, které si vybírají pořizovatele a které schvalují každou fázi pořizovacího procesu. A jestli si stěžují na pořizovatele, tak je to stejné, jako by si majitel firmy stěžoval na zákon, když má problémy se svým zaměstnancem. Pokud mají smlouvu, tak ji mohou zrušit a vybrat si jiného. A pokud ji zrušit nemohou, tak je to jejich vina, že ji mají špatnou. Vždy to ale mají ve svých rukách. Nechápu, jaké pravomoci by chtěli posilovat. Pak je tu ale téma, které je v podmínkách státní správy těžko představitelná. Že by se různí pracovníci jednotlivých dotčených orgánů ke každému záměru dokázali ve stejnou dobu sejít a dohadovali se, kdo o kolik může ze svého zákona ustoupit? Žádný úředník si nedovolí říct, že nějakou část zákona není nutné dodržet. A ani organizačně to nemůže fungovat. Ty lidi přece neřeší jen společné záměry, nemusí mít stejnou pracovní dobu nebo pracovní úvazky - a pak tu jsou ještě nemoci a dovolené a když máte na úřadu pro některé agendy jednoho pracovníka, tak by stáli všichni. Nevěřím. že by to mohlo nějak efektivně fungovat, I když by se mi taková kolektivní práce líbila.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz