Na hlavní návsi se nacházela zastávka, která měla své již za sebou. Územní studie lokality stanovila hlavní principy dalšího rozvoje, měli jsme tedy definovanou pozici pro zastávku novou. Nuže, začínáme!
Vzhledem ke skladbě objektů, které přiléhají k návsi (domy se sedlovými střechami a klasickým obytným tvaroslovím i proporcemi), bereme tento atribut za klíčový. Navrhli jsme tedy objekt se sedlovou střechou, ale s disproporčně malou délkou traktu. Svým objemem tak může evokovat hodinový strojek „kukačka“, známý od našich babiček. Abychom objekt uchopili citlivě i po materiálové stránce, zvolili jsme za hlavní stavební materiál lokální smrkové dřevo: trámy, latě, prkna, šindele. Zpevněné plochy jsme realizovali ve skládané žulové kostce. Vše jaksi účelně, trvanlivě a v souladu s nevelkým rozpočtem.
Stavba je vybavena lavicí, poličkou na knihy, košem a lipovým listem pro štěstí. V rámci procesu návrhu jsme kladli důraz na bezpečnost, trvanlivost a dobrou udržitelnost. Nechť tato zastávka tvoří malou milou dominantu skromné návsi nevelké vesničky v kraji Vysočina.
Autorská zpráva
Mladé stromky a keře před budovou se zatím ztrácejí v betonu. Tak doufám, že mají zajištěnou dostatečnou zálivku pro další…
Jackson Park zejména v okolí věže utrpěl přílišnou hustotou cest, zpevněných ploch, zvýšených květinových truhlíků a dalších předmětů na úkor…
Velmi zajímavé vydání, architektura není jen o stavbách, ale také o tom, jak reaguje na změny společnosti a způsobu života.…
Děkuji za další dávku inspirace ze světa architektury a staveb 👏
no, tak to je fakt skvost