Brána do města
Pardubice
(13. 5. 2019) Med Pavlík architekti
Brána do města
Z náměstí Jana Pernera před pardubickým nádražím se stal
významný přestupní bod veřejné dopravy. Podobně jako v jiných městech, situace
je známá, téměř důvěrná. Těmto místům je třeba věnovat pozornost – měla by být
přehledná, bezpečná a s lidským měřítkem. Architekti Tomáš Med a Lukáš Pavlík
tu chtěli vytvořit Bránu do města, proto náměstí pevněji zapojili do
urbanistické struktury. A na pěším koridoru, který spojuje vstupy do nádražní
haly s centrem Pardubic, umístili sochu Jana Pernera. Přímo do parteru, bez
soklového podstavce, jako memento, že každý může dokázat velké věci.
V Pardubicích území před nádražím pohledově ukončuje osu
urbanistické kompozice města, která začíná na renesančním Pernštýnském náměstí,
pokračuje přes třídu Míru upravenou do podoby centrální pěší zóny, navazující
na třídu Palackého. Patří tedy k prostorům definujícím obraz města v myslích
jeho obyvatel a návštěvníků. Dominantou náměstí Jana Pernera je
funkcionalistická budova vlakového nádraží s výškovou stavbou hotelu. Jejich
autory jsou architekti Karel Řepa, Karel Kalvoda a Josef Danda. Po dokončení
této stavby se v roce 1955 započalo s řešením prostoru přednádraží, kde měl
vzniknout dopravní terminál Pardubic.
Náměstí Jana Pernera
Na náměstí Jana Pernera vznikl přehledný prostor v jedné úrovni bez
nadchodů a podzemních objektů. Autoři projektu k návrhu přistupovali jako k
součásti celkového řešení – severní část prostoru před nádražím souvisí s
centrální městskou třídou a je přestupním terminálem hromadné dopravy. Ve
východní části náměstí vznikly odpočinkové plochy zeleně lemující pěší
diagonálu z centra města. Podél fasády správní budovy jsou nová vyhrazená
parkoviště (TAXI, dobíjecí stanoviště elektromobilů) a jízdní kola, v západní
část náměstí parkoviště K+R. Na pěším koridoru spojujícím vstupy do nádražní
haly s centrem města byla umístěna socha Jana Pernera. Přímo do parteru, bez
soklového podstavce, mezi proudící občany.
„Základní ideou našeho konceptu byla Brána do města, proto jsme náměstí
pevněji zapojili do kompaktní městské struktury – posílili jsme a zpevnili
městskou osu Palackého třídy navazující na kvalitní urbanistické řešení z
padesátých let minulého století,“ uvádí architekt Tomáš Med a dodává: „Zásadou
našeho přístupu bylo nevytvářet nové silniční stavby uvnitř městské struktury.
Odmítli jsme proto přeložku za lihovarem. V době projektové přípravy se zdálo,
že realizace severovýchodní tangenty uskuteční velmi brzy. Díky této trase
nadřazeného dopravního systému by se dosáhlo vyloučení zbytné dopravy z území
města. Snažili jsme se rozvíjet uliční strukturu. Základními aspekty našeho
návrhu byly přehlednost, bezpečnost a lidské měřítko. Prostor jsme zónovali do
ploch s jasně strukturovaným režimem užívání, aby nedocházelo ke vzájemnému
negativnímu ovlivňování. Zachovali jsme a dále rozvíjeli ornamentální členění
dlažby, které je součástí architektonického konceptu nádražní budovy a souvisí
s členěním fasády. Plochu před nádražní budovou jsme pojali jako neutrální
platformu, na níž se odehrává každodenní život. Oživuje ji pravidelná geometrie
spárořezu dlažby, nově vysázené stromy a mobiliář. Výrazným vizuálním prvkem
parteru atypické sdružené sloupy veřejného osvětlení a trolejové trakce “
Materiálem pochozích ploch je žulová dlažební kostka ve dvou formátech a
barevnostech. Hlavní dopravní plochy vozovek jsou z asfaltobetonového povrchu
kombinovaného s cementobetonovými striážovanými (kartáčovanými) plochami
zastávek. Prefabrikované betonové dílce doplněné o dřevěné prvky jsou
konstrukčním materiálem laviček a hran odpočinkových zón. Nově navržené objekty
jako povrchové materiály užívají pohledový beton, ocel a opláštění kompozitními
deskami s hliníkovým lakovaným povrchem. Sloupy veřejného osvětlení byly
navrženy v jednotném designu: změnou proporce je možné je užít jako sdružené
sloupy osvětlení a trolejového vedení, v subtilnějším řešení pouze jako
osvětlení.
Urbanistická
kompozice
Lineárně uspořádaný prostor přestupního terminálu městské hromadné dopravy
je na náměstí členěn do zón s jasně strukturovaným režimem užívání (terminál,
parkoviště K+R, vyhrazené parkoviště se stanovištěm TAXI + zásobování nádražní
haly + vyhrazená stání, stanoviště odkládání jízdních kol, odpočinkové plochy).
V návrhu byly zohledněny vazby na rozvoj okolního území, které tvoří
rozsáhlé plochy určené k přestavbě. Autoři projektu počítají s tím, že prostor
před nádražím časem získá charakter plnohodnotné městské části, snažili se
proto vyvážit podíl městotvorných funkcí s podílem dopravy. V rámci
registrované územní studie navrhli také zelený pás navazující na odpočinkový
prostor s parkovou úpravou na náměstí Jana Pernera. Spolu s lávkou přes řeku
Labe nabídne nové pěší vazby ve městě a poskytne prostor pro odpočinek
cestujících například při čekání na přestup.
Autobusový terminál
Terminál hromadné dopravy se na Palackého třídu napojuje ve dvou bodech
formou řízených křižovatek. Jejich poloha umožňuje maximální a efektivní
využití obdélníkového půdorysu plochy Přednádraží a zároveň i napojení
rozvojových ploch. Terminál je obousměrný, umožňující otáčení autobusů i
trolejbusů. „V návrhu jsme respektovali památkově chráněnou budovu nádraží,
inspirovali jsme se jejím funkcionalistickým tvaroslovím. Nejvýraznějším
objektem je zastřešení terminálu. Jako hlavní výtvarný motiv jsme zvolili
výraznou horizontálnost, odkazující na římsu nad vstupy do budovy nádraží. Do současného
tvarosloví jsme ji přepsali v podobě subtilní desky s přesahy na zeštíhlených
koncích, objektu přináší dynamiku a lehkost. Výšku jsme navrhli nejen z
technických požadavků, ale také s ohledem na uspořádání fasády nádraží,“ říká
architekt Med.
Objekt zastřešení terminálu je umístěn do osy středního nástupního ostrova.
Ve vztahu k trolejovému vedení byl navržen tak, že vedení je vyvěšeno nad ním –
oba tyto prvky fungují na sobě nezávisle esteticky i konstrukčně. Svislé nosné
konstrukce tvoří funkčně využité prostory (zázemí řidičů DPmP, závětří pro
cestující). Materiálově je zastřešení navrženo v kombinaci pilířů z pohledového
železobetonu a opláštění kompozitními deskami.
Zastřešení cyklostojanů je koncepčně a esteticky přiřazeno k mobiliáři
prostoru, aby nekonkurovalo nádražní budově. Navrženo bylo tak, aby došlo k
vytvoření efektu subtilnosti a lehkosti. Autoři ztenčili atikovou hranu a
sloupy odsadili od hrany objektu. Stavba působí kompaktně také díky podhledu z
kompozitních desek.
Hana Vinšová
Foto: Tomáš Kubelka (carokraj.cz)
Článek vyšel v časopisu Stavitel 11/2018
Multimodální uzel
veřejné dopravy v Pardubicích
Autoři: Ing. Jindřich Kmoníček, Ing. arch. Tomáš Med, Ph.D., Ing. arch.
Lukáš Pavlík, Ing. Jiří Nývlt
Investor: Statutární město Pardubice
Generální projektant (navazující projektové stupně): GREBNER - projektová a
inženýrská kancelář, spol. s r.o., hlavní inženýr projektu Ing. Igor Čermák
Generální dodavatel: STRABAG a.s., hlavní stavbyvedoucí Ivan Nehera
Financování: veřejné prostředky a
dotační prostředky; celkový náklad 146 600 148,55 Kč; dotace ve výši 108 150
290,90 Kč
Základní informace o objektu
Kategorie
Rekonstrukce
Dokončení
2017
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.
28. 4. 2022 14:51:02
Re: Stodola Loubí
Pěkné. Jen mě mrzí, když u těchto rekonstrukcí vidím (a není to poprvé), že si nikdo nevšimne konstrukčních nedomyšleností (možná už přítomných v původním stavu). Zde je chybné statické schema plných vazeb krovu a stavba může fungovat jen díky lehké krytině bez sněhových zachytávačů, což ovšem neznamená, že v nějakém dlouhodobějším horizontu nezačne mít problémy.
22. 4. 2022 09:12:30
Re: Re: Rodinný dům v Bylnici.
Dobrý den, sklad je uzavřen mechanicky posuvnými dveřmi. Dveře jsou uzamykatelné...
21. 4. 2022 16:51:32
Re: Rodinný dům v Bylnici
Dobrý den, jak je prosím řešeno zavírání skladu 1.09? Děkuji.
16. 4. 2022 20:49:48
Re: Dům pro fotografa
Pořád mě udivuje móda hladkých střech bez přesahu, tady navíc umocněná absencí protisněhových zábran. Zajímala by mě zkušenost majitelů, jestli jim ze střechy nepadají laviny a jestli neníčí fasádu
15. 4. 2022 11:17:51
Re: Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM.
Je vidět, že se obchodníci po dvou letech nářků na covid vzpamatovali velmi rychle a vyhazují peníze za úplně zbytečné a v tomto případě nevkusné investice. Vstupní eskalátor opravdu evokuje vstup do veřejného domu, přehlídka použitých materiálů v interiéru připomíná Čapkovu pohádku o pejskovi a kočičce jak připravovali dort...
12. 4. 2022 17:04:22
Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM
Takový mišmaš tvarů a barev (podlaha, židle, lustry na 2. foto) se hned tak nevidí. V tak psychedelickém prostoru by mě rozbolela hlava hned u vchodu a těžko bych tam mohla zůstat dost dlouho na to, abych se najedla. On vlastně už ten růžový vstup evokuje úplně jiná očekávání, než jídlo.
12. 4. 2022 16:26:49
Re: Rodinný dům u Plzně
To je opravdu nevkusný tvar a pojednání štítových stěn! Je vidět, do jaké dekadence se propadá česká drobná architektura pro individuální bydlení! Krásné domy hned tak neuvidíte. A ti mladí noví architekti jsou ještě vychvalováni za podobná "díla"!
7. 4. 2022 16:35:13
Re: Re: Re: Rekonstrukce Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy.
Oprava: ta ulice se jmenuje Pod Slovany.
7. 4. 2022 16:23:21
Re: Re: Rekonstrukce Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy.
Od toho kostela k ulici Na Slovanech nějaké schody vedou. Je tam vidět i branka. To by stačilo jen opravit a zpřístupnit. Jenže to je stejně jen trasa pro turisty. Tomu chodníku, co chybí mezi Palackého a Karlovým náměstím když potřebujete do nemocnice, stojí v cestě MPSV a žádný průchod přes CAMP ho nemůže plnohodnotně nahradit.