Brána do města

Brána do města

Pardubice

(13. 5. 2019) Med Pavlík architekti

   
 
 
 
 

Brána do města

Z náměstí Jana Pernera před pardubickým nádražím se stal významný přestupní bod veřejné dopravy. Podobně jako v jiných městech, situace je známá, téměř důvěrná. Těmto místům je třeba věnovat pozornost – měla by být přehledná, bezpečná a s lidským měřítkem. Architekti Tomáš Med a Lukáš Pavlík tu chtěli vytvořit Bránu do města, proto náměstí pevněji zapojili do urbanistické struktury. A na pěším koridoru, který spojuje vstupy do nádražní haly s centrem Pardubic, umístili sochu Jana Pernera. Přímo do parteru, bez soklového podstavce, jako memento, že každý může dokázat velké věci.

V Pardubicích území před nádražím pohledově ukončuje osu urbanistické kompozice města, která začíná na renesančním Pernštýnském náměstí, pokračuje přes třídu Míru upravenou do podoby centrální pěší zóny, navazující na třídu Palackého. Patří tedy k prostorům definujícím obraz města v myslích jeho obyvatel a návštěvníků. Dominantou náměstí Jana Pernera je funkcionalistická budova vlakového nádraží s výškovou stavbou hotelu. Jejich autory jsou architekti Karel Řepa, Karel Kalvoda a Josef Danda. Po dokončení této stavby se v roce 1955 započalo s řešením prostoru přednádraží, kde měl vzniknout dopravní terminál Pardubic. 

Náměstí Jana Pernera
Na náměstí Jana Pernera vznikl přehledný prostor v jedné úrovni bez nadchodů a podzemních objektů. Autoři projektu k návrhu přistupovali jako k součásti celkového řešení – severní část prostoru před nádražím souvisí s centrální městskou třídou a je přestupním terminálem hromadné dopravy. Ve východní části náměstí vznikly odpočinkové plochy zeleně lemující pěší diagonálu z centra města. Podél fasády správní budovy jsou nová vyhrazená parkoviště (TAXI, dobíjecí stanoviště elektromobilů) a jízdní kola, v západní část náměstí parkoviště K+R. Na pěším koridoru spojujícím vstupy do nádražní haly s centrem města byla umístěna socha Jana Pernera. Přímo do parteru, bez soklového podstavce, mezi proudící občany.
„Základní ideou našeho konceptu byla Brána do města, proto jsme náměstí pevněji zapojili do kompaktní městské struktury – posílili jsme a zpevnili městskou osu Palackého třídy navazující na kvalitní urbanistické řešení z padesátých let minulého století,“ uvádí architekt Tomáš Med a dodává: „Zásadou našeho přístupu bylo nevytvářet nové silniční stavby uvnitř městské struktury. Odmítli jsme proto přeložku za lihovarem. V době projektové přípravy se zdálo, že realizace severovýchodní tangenty uskuteční velmi brzy. Díky této trase nadřazeného dopravního systému by se dosáhlo vyloučení zbytné dopravy z území města. Snažili jsme se rozvíjet uliční strukturu. Základními aspekty našeho návrhu byly přehlednost, bezpečnost a lidské měřítko. Prostor jsme zónovali do ploch s jasně strukturovaným režimem užívání, aby nedocházelo ke vzájemnému negativnímu ovlivňování. Zachovali jsme a dále rozvíjeli ornamentální členění dlažby, které je součástí architektonického konceptu nádražní budovy a souvisí s členěním fasády. Plochu před nádražní budovou jsme pojali jako neutrální platformu, na níž se odehrává každodenní život. Oživuje ji pravidelná geometrie spárořezu dlažby, nově vysázené stromy a mobiliář. Výrazným vizuálním prvkem parteru atypické sdružené sloupy veřejného osvětlení a trolejové trakce “
Materiálem pochozích ploch je žulová dlažební kostka ve dvou formátech a barevnostech. Hlavní dopravní plochy vozovek jsou z asfaltobetonového povrchu kombinovaného s cementobetonovými striážovanými (kartáčovanými) plochami zastávek. Prefabrikované betonové dílce doplněné o dřevěné prvky jsou konstrukčním materiálem laviček a hran odpočinkových zón. Nově navržené objekty jako povrchové materiály užívají pohledový beton, ocel a opláštění kompozitními deskami s hliníkovým lakovaným povrchem. Sloupy veřejného osvětlení byly navrženy v jednotném designu: změnou proporce je možné je užít jako sdružené sloupy osvětlení a trolejového vedení, v subtilnějším řešení pouze jako osvětlení.

Urbanistická kompozice
Lineárně uspořádaný prostor přestupního terminálu městské hromadné dopravy je na náměstí členěn do zón s jasně strukturovaným režimem užívání (terminál, parkoviště K+R, vyhrazené parkoviště se stanovištěm TAXI + zásobování nádražní haly + vyhrazená stání, stanoviště odkládání jízdních kol, odpočinkové plochy).
V návrhu byly zohledněny vazby na rozvoj okolního území, které tvoří rozsáhlé plochy určené k přestavbě. Autoři projektu počítají s tím, že prostor před nádražím časem získá charakter plnohodnotné městské části, snažili se proto vyvážit podíl městotvorných funkcí s podílem dopravy. V rámci registrované územní studie navrhli také zelený pás navazující na odpočinkový prostor s parkovou úpravou na náměstí Jana Pernera. Spolu s lávkou přes řeku Labe nabídne nové pěší vazby ve městě a poskytne prostor pro odpočinek cestujících například při čekání na přestup.

Autobusový terminál
Terminál hromadné dopravy se na Palackého třídu napojuje ve dvou bodech formou řízených křižovatek. Jejich poloha umožňuje maximální a efektivní využití obdélníkového půdorysu plochy Přednádraží a zároveň i napojení rozvojových ploch. Terminál je obousměrný, umožňující otáčení autobusů i trolejbusů. „V návrhu jsme respektovali památkově chráněnou budovu nádraží, inspirovali jsme se jejím funkcionalistickým tvaroslovím. Nejvýraznějším objektem je zastřešení terminálu. Jako hlavní výtvarný motiv jsme zvolili výraznou horizontálnost, odkazující na římsu nad vstupy do budovy nádraží. Do současného tvarosloví jsme ji přepsali v podobě subtilní desky s přesahy na zeštíhlených koncích, objektu přináší dynamiku a lehkost. Výšku jsme navrhli nejen z technických požadavků, ale také s ohledem na uspořádání fasády nádraží,“ říká architekt Med.
Objekt zastřešení terminálu je umístěn do osy středního nástupního ostrova. Ve vztahu k trolejovému vedení byl navržen tak, že vedení je vyvěšeno nad ním – oba tyto prvky fungují na sobě nezávisle esteticky i konstrukčně. Svislé nosné konstrukce tvoří funkčně využité prostory (zázemí řidičů DPmP, závětří pro cestující). Materiálově je zastřešení navrženo v kombinaci pilířů z pohledového železobetonu a opláštění kompozitními deskami.
Zastřešení cyklostojanů je koncepčně a esteticky přiřazeno k mobiliáři prostoru, aby nekonkurovalo nádražní budově. Navrženo bylo tak, aby došlo k vytvoření efektu subtilnosti a lehkosti. Autoři ztenčili atikovou hranu a sloupy odsadili od hrany objektu. Stavba působí kompaktně také díky podhledu z kompozitních desek.

Hana Vinšová
Foto: Tomáš Kubelka (carokraj.cz)
Článek vyšel v časopisu Stavitel 11/2018


Multimodální uzel veřejné dopravy v Pardubicích
Autoři: Ing. Jindřich Kmoníček, Ing. arch. Tomáš Med, Ph.D., Ing. arch. Lukáš Pavlík, Ing. Jiří Nývlt
Investor: Statutární město Pardubice
Generální projektant (navazující projektové stupně): GREBNER - projektová a inženýrská kancelář, spol. s r.o., hlavní inženýr projektu Ing. Igor Čermák
Generální dodavatel: STRABAG a.s., hlavní stavbyvedoucí Ivan Nehera
Financování: veřejné prostředky a dotační prostředky; celkový náklad 146 600 148,55 Kč; dotace ve výši 108 150 290,90 Kč

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Rekonstrukce

Dokončení

2017

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2019 Business Media CZ, s. r. o.