Výstava představuje díla Adolfa Loose v českých zemích.
Muzeum hlavního města Prahy
1.10.2008-5.4.2009
Práce významného architekta Adolfa Loose, které vznikly v českých zemích, přibližuje výstava v Muzeu hlavního města Prahy. Lidé znají především slavnou pražskou Müllerovu vilu, která prošla důkladnou rekonstrukcí. Výstava ale představuje i méně známé stavby a interiéry bytů.
Otevře se ve středu 1.10. a potrvá do 5. dubna. Záštitu nad ní mají pražský primátor Pavel Bém a ministr kultury Václav Jehlička.
Adolf Loos (1870 až 1933) patřil k významným osobnostem evropské kulturní scény přelomu století. Ve svých proslulých textech a přednáškách prosazoval úsporné architektonické formy, pohodlné a praktické bydlení, ale také užití ušlechtilých materiálů. Heslo, kterým se řídil, znělo: "Ornament je zločin".
Výstava v pražském muzeu je po více než 20 letech větší prezentací Loosova díla a doplňují ji poznatky získané při průzkumu v letech 2002 až 2004. Týkají se především nově objevených Loosových interiérů.
Loos se narodil v Brně a po studiu v Drážďanech a cestě po USA začal koncem 90. let 19. století pracovat ve Vídni. S přáteli Oskarem Kokoschkou a Ludwigem Wittgensteinem patřil ke skupině volně smýšlejících intelektuálů. Otevřeně kritizoval vídeňskou secesi, největší debatu ale způsobil v roce 1911 projektem obchodního domu Goldmann a Salatsch, kterému se kvůli jeho hladké fasádě bez jakýchkoli dekorací přezdívalo "dům bez obočí".
Kromě několika dalších veřejných budov ve Vídni Loos také navrhl několik soukromých rezidencí. Pražskou Müllerovu vilu vytvořil v roce 1930 jako nejdůslednější aplikaci svého raumplanu - prostorového konceptu založeného na plynulé návaznosti a propojenosti jednotlivých částí obydlí.
Na území dnešní ČR ale vzniklo více Loosových staveb - výstavní pavilon firmy Siemens v Liberci (1906), vila ředitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna (kolem 1916), řadové domy firmy Katzau v Babí u Náchoda (1928-30), přestavba zámečku Viktora von Bauera v Brně (kolem 1925), přestavba domu a interiérů bytu Jana a Jany Brummelových v Plzni (1928-29) a řada dalších interiérů v Plzni.
I proto se v Plzni konalo v říjnu 2003 u příležitosti 70. výročí Loosova úmrtí mezinárodní sympozium k jeho dílu. Ze souboru plzeňských Loosových interiérů se jich dochovalo šest, tedy polovina. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků nesmírně cenný i v kontextu celé evropské architektury 20. století. Výstava bohatě dokumentuje interiéry dnes již zničené, z nichž existují jen desítky let staré fotografie a plány, i byty, jejichž dnešní majitelé a v dalších případech město Plzeň provádí jejich obnovu.
Výstavu doplňuje několik kusů nábytku z původních interiérů a modely několika vil, v prosinci k ní vyjde i katalog.
Zdroj: Zpráva ČTK 30.9.2008
Doplněno Stavbaweb:
Životopis Adolfa Loose - architekta, teoretika a představitele evropské architektonické avantgardy naleznete také zde.
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…