Architektura konverzí 2005 – 2015

Od výroby hořčice k běžeckému pásu, od tiskárny k luxusním bytům, od slévárny k  současnému divadlu – nejedná se ani o výčet kouzelnických čísel, ani o proud surrealistických obrazů, ale o změnu využití realizovaných proměn industriálních objektů. Více než čtyřicet příkladů úspěšných konverzí za uplynulých deset let představuje aktuální výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera s názvem Architektura konverzí 2005 – 2015. Expozice je veřejnosti otevřena do 1. února 2015.

Výstava zachycuje překvapivý výsledek a nastiňuje vývoj vybraných projektů: proměny historického kontextu i současné využití. Příklady z celé České republiky jsou soustředěny do pěti kategorií podle motivace investorů a vlastníků, která rozhodla o změně původní funkce – od komerčního využití pro administrativu, studia, novou výrobu, obchod, ale rovněž pro bydlení, a především pro kulturu a nejrůznější veřejné aktivity. Ať už jde o projekty trvalé, nebo jen dočasné, iniciační, které startují zájem o opuštěné a ohrožené industriální budovy a areály.

Návštěvníci budou seznámeni například s transformací původní těžní věže dolu Kukla v Oslavanech v rozhlednu téhož jména či se stále probíhajícím přerodem dolu Hlubina v ostravské komunitní a kulturní centrum – možného nástupce Stodolní ulice. Mezi dalšími nedávno započatými konverzemi se objeví i prostory Nákladového nádraží Žižkov, jehož využití se teprve rýsuje, ale už nyní tvoří důležitý bod na kulturní mapě Prahy.

Výstava je součástí projektu Industriální topografie a naváže na ni stejnojmenná výpravná publikace, mapující úspěšné proměny průmyslových budov. „Kniha ilustruje také atmosféru doby, kdy stavby proměnou procházely, jelikož i to předurčuje realizaci opětovného užití staveb – od vlivu společensky obecně akceptovaných priorit, přes ty prosazované mocí, až po stav hospodářství,“ upřesňuje Benjamin Fragner, který vede Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze. Více informací na www.gjf.cz nebo vcpd.cvut.cz.

Objektů spojených s průmyslovou minulostí a dosud nevyužitých a ohrožených jsou však v České republice doslova tisíce – ať už jde o opuštěné sklady, textilní závody, elektrárny, tovární haly či pivovary. Avšak pouze u zlomku z nich se zatím daří  jejich záchrana s následnou proměnou a nalezením nového využití. Kurátorský tým z Výzkumného centra průmyslového dědictví při Fakultě architektury ČVUT si nevšímal jen architektonické hodnoty výsledku nebo citlivého přístupu k průmyslovému dědictví. Celkovým výběrem i  způsobem představení prezentovaných realizací se snažil zachytit atmosféru i kontext posledních let, během nichž se podařila řada hodnotných a novátorských projektů. Současně ale v téže době desítky mimořádně cenných budov a areálů zmizely a podlehly demolicím.

Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera však reflektuje i trend zaznamenaný během uplynuvších deseti let od předcházející expozice Industriální stopy – Architektura konverzí v České republice 2000–2005, a to vzrůstající zájem o industriál v oblasti architektury a urbanismu a jeho smysluplného využití. Dříve ojedinělé příklady transformací nalezly patřičnou odezvu a návaznost. „Setkáváme se až s protichůdnými přístupy k novému využití průmyslového dědictví, provází je i rozdílná míra stavebních zásahů, odrážejí odlišné architektonické koncepty,“ uzavírá Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze.

Mezi příklady tak návštěvníci naleznou nejen současná obchodní centra, hotely, muzea, ale i multifunkční objekty nebo kancelářské budovy, jakou je například na Praze 1 projekt Palác Edison, původně transformační stanice, realizovaný ateliérem Ladislava Lábuse. Neméně zajímavou proměnou prošla díky architektonickému studiu Skvadra kutnohorská továrna na ocet a hořčici, nyní poskytující prostory fitness a wellness centru s přiléhavým názvem Octárna nebo zase zcela odlišná zájezdní restaurace, kterou Tomáš Hanák zbudoval z bývalého železničního skladu v Nižboru.

Galerie Jaroslava Fragnera se tématu industriální architektury věnuje intenzivně již několik let. „V roce 2011 jsme připravili výstavu Současný český industriál s doprovodnou monografií mapující výjimečné průmyslové novostavby, následující rok jsme ve spolupráci s týmem Benjamina Fragnera realizovali velmi úspěšnou výstavu a mezinárodní konferenci Pražská nádraží ne/využitá. Nákladové nádraží Žižkov, kterého se tato výstava výrazně dotýkala, se stalo místem konání a leitmotivem letošního několikaměsíčního Landscape festivalu Praha 2014,“ uvádí Dan Merta, ředitel galerie.
tisková zpráva

Související články:
Industriální topografie/ architektura konverzí 2005-2015 12.12.2014