Antverpský divadelní režisér, spisovatel a vůrce vizuálního umění Benjamin Verdonck vytvořil v belgickém Gentu dílo „Vogelenzanpark 17bis“ pro umělecký festival TRACK: a contemporary city conversation. Jeho nejnovější umělecké dílo z oboru tzv. „intervention artwork“ vykresluje jemné spojení mezi starým a mladým v kontextu blízkého, avšak nedosažitelného domu na stromě, umístěného v těsné blízkosti centra aktivit pro seniory.
Umělec přináší součást obytného komplexu na veřejné místo, avšak umisťuje ji nepochopitelně na nedostupné místo v koruně stromu, poblíž místa pro shromažďování místních obyvatel. Ve Vogelenzang Parku (česky "Park Ptačího zpěvu“) tedy dostala klubovna pro místní seniory, postavená v roce 1950, repliku jednoho z jejích segmentů, kterou představuje budova uhnízděná přímo před touto stavbou sociálního bydlení. Tento domek, podobající se jeho vzoru téměř jako klon, byl postaven v měřítku příliš malém pro člověka a namísto funkčnosti má v pozorovateli evokovat záblesky jak jeho mladé, tak i staré reality a dokreslovat náznaky pocitů, spojených s jeho současným vnímáním sebe sama.
Video: vogelenzangpark 17b (benjamin verdonck voor track)
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…