„Definitivní tečka za kauzou Lety? Vepřín převzalo Muzeum romské kultury,“ tak zní titulek aktuálního článku z regionálních novin Deník.cz. Samotný výkup vepřína vybudovaného v roce 1972 na místě dřívějšího tzv. cikánského tábora, který v letech 1942-1943 sloužil jako koncentrační tábor pro romské obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Morava, má konečně uzavřít spory státu s aktivisty, jež se vlečou od půlky 90. let 20. století. Ačkoliv předání areálu bývalého vepřína do rukou Muzea romské kultury je symbolicky nesmírně významný okamžik, periodicky se opakující výroky politiků zpochybňující utrpení vězňů v táboře odhalují, že kauza Lety stále žije. Existence vepřína totiž spíše umocňovala obecnější spor o výklad historie tábora a jeho místo ve vyprávění českých dějin.
V diskuzi se budeme věnovat úpravě místa bývalého koncentračního tábora v nový památník. Co, jakým způsobem a pro koho by měl památník připomínat? Jak budovat památník v situaci, kdy se na různých rovinách stále vede spor o výklad daného místa a jeho role v kolektivní paměti? Jaké funkce – umělecká, vzdělávací, vzpomínková apod. – by památník měl plnit? Dotkneme se též předpokládaného časového harmonogramu výstavby, možností participace lokální i odborné veřejnosti atd.
Hosté:
Anežka Bartlová (historička umění, kritička, Vysoká škola uměleckoprůmyslová)
Jana Horváthová (historička, muzeoložka a etnografka, Muzeum romské kultury)
Čeněk Pýcha (historik, redaktor, Ústav pro studium totalitních režimů)
Pavel Sterec (umělec, Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně)
Moderátor:
Pavel Baloun (historik, Fakulta humanitních studií UK a Vienna Wiesenthal Institute for Holocaust Studies)
Diskuze je součástí doprovodného programu výstavy Forensic Architecture: The Architecture of Conflict.
Titulní foto: Adam Holubovský, Muzeum romské kultury
podle podkladů pořadatele
(ČTK) – Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová dne 16. dubna 2018 v Letech u Písku potvrdila, že Norsko chce přispět na stavbu památníku romského holokaustu v místě bývalého vepřína částkou milion eur (asi 25 milionů Kč). Muzeum romské kultury otevřelo na úřadě v Letech infocentrum, kde připomíná genocidu Romů v Čechách. ČTK to dnes řekla mluvčí Muzea romské kultury Kristina Kohoutová.
Vepřín v Letech na Písecku stojí poblíž místa, kde býval romský koncentrační tábor. Areál převzali začátkem dubna zástupci Muzea romské kultury, stát za něj firmě Agpi, jíž vepřín patřil, zaplatí 450,8 milionu Kč, 80 procent částky už firma dostala. Podle ředitelky muzea Jany Horváthové bude vepřín do konce roku zbourán, demolice vyjde odhadem na 110 milionů Kč. Na místě vznikne památník romského holokaustu.
Stát jedná o podpoře pro stavbu památníku z takzvaných norských fondů ve výši milion eur (asi 25 milionů korun). Zástupcům ministerstva kultury a Muzea romské kultury dnes Sletnerová řekla, že Norsko stavbu podpoří.
|Řekla, že je to opravdu pro norskou stranu velice důležitý projekt, se kterým počítají a chtějí ho podpořit. Paní velvyslankyně si velmi váží toho, že Česká republika vykoupila vepřín,| řekla Kohoutová.
V areálu vepřína se nejdřív uskuteční za 1,5 milionu archeologický průzkum místa. Začne v květnu, potrvá dva měsíce. Muzeum romské kultury již zprovoznilo infocentrum na úřadu v Letech. |Je nově vymalované, je tam nainstalovaná malá expozice Genocida Romů,| řekla mluvčí.
V létě chce muzeum stanovit kritéria výtvarně-architektonické soutěže na podobu budoucího pietního místa a návštěvnického centra. Dne 13. května bude v Letech pietní akt.
V areálu bývalého vepřína by mělo být návštěvnické centrum s expozicí, s vystavenými archeologickými nálezy a přednáškovým sálem pro školy a skupinové výpravy. O podobě památníku se bude diskutovat i 25. dubna na veřejné besedě v Letech. Účast podle Kohoutové přislíbil Karel Schwarzenberg (TOP 09), umělci i odborníci.
Firma Agpi odvezla z vepřína v Letech posledních 330 prasat 14. března. Ve 13 halách bylo 13.000 prasat. Vepřín o rozloze 7,1 hektaru se stavěl od roku 1972. O výkupu a vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let. Památník romského holokaustu by mohl zahrnovat repliku původního baráku, alej nebo mohylu s křížem.
Nojo, a v Terezíně bysme mohli třeba vybudovat rekreační tábor pro židovský děti, nebo co si mám o těch blábolech vejš myslet? Já jsem rád, že prasečák zmizí a místo dostane svoji pietu. Z mejch daní a hlavně sociálních odvodů se platí takový miliardy na takový absurdity (nakonec i SPD žije z mejch daní, bohužel), že je mi úplně jedno, jestli holt něco přispěju i na tohle – tady mě to vůbec nemrzí.
Další památník v Letech je vrchol pokrytectví!!! Kousek od vepřína je důstojný památník (inicioval pravděpodobně V. Havel). Za peníze které se vyplýtvají kolem vepřína by se mohl vybudovat třeba rekreační a vzdělávací tábor pro děti (kterých přibývá) které vegetují v dnešních getech…
Chyba byla privatizace a zřízení vepřína. Dnešní záměr -památník na místě vepřína-, je ideologicky absurdní. Pokud jsou objekty schopné rekonstrukce, uvážit využití např. jako letní rekreační tábor pro romské aj. děti, či jiné funkce.
Vyhozené peníze, zrada na národu. Potrestat viníky. Ať si to zaplatí
sami, když rozhazují neprávem naše peníze. Referendum, kdo by
přispěl.