Cena za novou stavbu v historickém prostředí

Klub Za starou Prahu udělí letos již po třinácté  Cenu za novou stavbu v historickém prostředí.

Finále třináctého ročníku Ceny Klubu Za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí přineslo velmi vyrovnanou kolekci šesti architektonických počinů. Jejich pojetí je však velmi různorodé, od domů, jejichž forma vychází ze starých tradic, až po moderní minimalistické kostky.

Za ryzí příklad minimalismu lze pokládat malý polyfunkční dům v Minské ulici v Brně od místního ateliéru Makovský. Do silně pokleslého prostředí starého brněnského předměstí vnáší dům vysokou architektonickou kvalitu a kultivuje ho i svými dobrými proporcemi.

Díky ekologickému centru Otevřená zahrada na úpatí brněnského Špilberku se veřejnosti zpřístupnilo krásné zahradní prostředí za domy v Údolní ulici, s pěkným výhledem na Brno. Pražský ateliér Projektil zde převzal staré urbanistické schéma bohatě využívaných zadních traktů a navrhl svůj nový objekt v adekvátním ekologicko-minimalistickém duchu.

Pro přístavbu základní školy v Hovorčovicích u Prahy použil architekt Ondřej Tuček archetypální schéma domu s normálními okenními formáty. Odlišil své dílo od starší školní budovy oranžovým povrchem fasády, a přece teď obě stavby tvoří jeden působivý celek.  

Přístavba pokladny a schodiště k Bílé věži v Hradci Králové se již dočkala ocenění v soutěži Grand Prix. Minimalistický objekt hradeckého architekta Jaromíra Chmelíka dokládá, že dnešní architektonické dílo dokáže citlivě vstoupit i do těch nejcennějších a nejmalebnějších zákoutí starých měst.

Centrum Caolinum v Nevřeni slouží této malé obci jako hasičská stanice, malé muzeum a společenská síň. Plzeňští architekti Jakub Chvojka a Radek Dragoun mu dali tradiční formu zemědělského objektu, který se liší od svých starobylých vzorů abstraktností své celkové formy a kurážným tvarováním komínů.

Polyfunkční dům v Uherském Hradišti od místního architekta Pavla Stojanova stojí v kontextu sice historickém, zároveň však těžce narušeném velkými postmodernistickými budovami z devadesátých let 20. století. Stojanovova novostavba toto prostředí kultivuje vyšší kvalitou své architektury a dobře zvoleným měřítkem.

Škola v Hovorčovicích a Centrum Caolinum v Nevřeni podávají svědectví o vzestupné úrovni architektury na českém venkově. Doklady trendu opačného bohužel přináší metropole České republiky. Pražská novostavba zvítězila naposled v šestém ročníku Ceny Klubu Za starou Prahu v roce 2009 a letos to bylo už podruhé, co se žádná budova z Prahy neprobojovala ani do finále.   
Rostislav Švácha, předseda Ceny  

Slavnostní vyhlášení vítěze Ceny za rok 2016 se uskuteční v pondělí 13. 2.  2017
v Mlýnské kavárně
na Kampě https://goo.gl/maps/g1tppLuN74H2
Začátek večera je plánován na 19. hodinu.
Účast přislíbili všichni finalisté.
podle podkladů pořadatele

___
Šest staveb aspiruje na cenu za respekt k historickému prostředí
(ČTK) – Na Cenu klubu za starou Prahu pro nejlepší novostavbu v historickém prostředí je nominováno šest mimopražských staveb, dvě se nacházejí v Brně. Výsledky 13. ročníku soutěže pořadatelé oznámí 13. února. Mezi nominovanými je několik městských domů s různými funkcemi, základní škola, společenské centrum s muzeem a rekonstruovaná historická věž.

Klub Za starou Prahu chce soutěží mimo jiné přispívat k dialogu mezi památkáři a architekty, jejichž úsilí někdy zdánlivě podle obecně sdíleného názoru jde proti sobě. Klub oceňuje stavby, které podle něj nenarušují historické prostředí, vynikají hodnotnou architekturou a kultivují své okolí.

Letos jsou nominované dvě stavby v Brně. Jedna z nich je polyfunkční dům v Minské ulici od ateliéru Makovský&partneři. Řadový dům ve čtvrti Žabovřesky byl postaven na velmi úzké parcele typické pro tamní zástavbu. Maximální míru zastavění umožnilo prostorové členění na dva objekty, uliční a vnitřní, propojené světelným a komunikačním atriem.

Polyfunkční objekt v Údolní ulici v Brně navrhli architekti ze studia Projektil, autoři Národní technické knihovny, která Cenu Klubu za starou Prahu dostala před několika lety. Stavba na úpatí Špilberku poskytuje prostory několika ekologickým neziskovým organizacím. Budovu obklopuje otevřená zahrada, kde by se také měly dít školní a výukové aktivity.

Stavební úpravy a přístavba základní školy Hovorčovice je dílem architekta Ondřeje Tučka. Historickou budovu přibližně z poloviny 19. století Tuček upravil do původní podoby, přístavba se schválně odlišuje tvarem i barvou fasády. Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové, na níž pracovalo studio Chmelík&partneři, loni získala Grand Prix architektů, nyní má nominaci Klubu za starou Prahu. Do vyčištěného historického prostoru věže ze 16. století byl vložen současný prvek – kovové schodiště, podesty, výstavní a interaktivní prvky s výukovými programy.

Centrum Caolinum projektovali Jakub Chvojka a Radek Dragoun, má být muzeem unikátní těžby kaolinu v Nevřeni a také společenské a kulturní centrum obce. Inspirací pro architektonicky velkoryse pojatý objekt se staly štoly v nevřeňském podzemí. Šestici nominovaných uzavírá polyfunkční dům v Uherském Hradišti od Pavla Stojanova.

Loni Cenu Klubu za starou Prahu dostala dostavba Dusíkova divadla v Čáslavi od ateliéru Burian-Křivinka. Letos opět mezi nominacemi není žádná pražská stavba. Podle pořadatelů v hlavním městě nad kvalitou vítězí kvantita, vyhrávají peníze a představy developerů po co nejvyšším možném zisku z daného místa. V Praze téměř neexistují architektonické zakázky, které by zadávaly veřejné instituce. Odstrašující příklady novostaveb jsou podle Klubu za starou Prahu Myslbek Na Příkopech, nedaleké Palladium, Quadrio na Národní třídě nebo Florentinum na Poříčí.

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    |Odstrašující příklady novostaveb jsou podle Klubu za starou Prahu Myslbek Na Příkopech, nedaleké Palladium, Quadrio na Národní třídě nebo Florentinum na Poříčí.|
    Na tyto stavby mám dost odlišný názor.
    Myslbek je z ulice Na Poříčí hodně odlišný od okolí, ale co to je proti Centre Pompidou. A od Ovocného trhu je spíš nudný než odstrašující.
    Paladium odstrašující opravdu je, a to tím, že jde o klasickou Potěmkinovu vesnici.
    Proti tomu Quadrium (ne na Národní třídě ale ve Spálené ulici) bez problémů zapadá mezi okolní stavby. Jen Purkyňova ulice působí trochu klaustrofobně.
    Florentinu také není co vyčítat, vždyť protilehlá strana ulice Na Florenci bude výhledově celá nová. A odjinud není vidět.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*