Centrum Caolinum Nevřeň

Stromy vyrůstají ze země, jsou k tomu tak předurčeny. Domy byly postaveny a stojí díky úsilí a péči člověka. Nevřeňský hlubinný důl vznikl kdysi dávno, aby lidem přinesl užitek z kaolinu. Lidé, starý kaolinový důl, domy a stromy spoluvytváří paměť tohoto jedinečného místa. O paměť je třeba pečovat, protože bez ní ztrácí člověk svou identitu, ztrácí sebe. Nevřeňští proto postavili nové centrum, kam můžete přijít, prohlédnout si expozici o kaolinu, setkat se s lidmi a jít s dětmi na maškarní bál. Postavili jeden dům, ale používají jich několik zároveň.

Stavba je situována v malé vesničce u Plzně (274 obyvatel), na místě vyhořelé hospody a hasičské zbrojnice, tedy v přirozeném těžišti obce, která nemá kostel.
Dům vyrůstá ze země a vytváří dutinu, která poskytuje lidem potřebné zázemí. Příroda vytváří jeskyně, člověk důlní činností vytváří doly – v obou případech se jedná o dutiny pod povrchem Země. Centrum CCN je dutina uprostřed vesnice, která má ukazovat na místní hlubinnou těžbu kaolinu v 19. století. Unikátní kaolinový důl se v Nevřeni dochoval dodnes. Místní lidé chtějí tento podzemní labyrint zčásti zabezpečit a zpřístupnit veřejnosti. Nové centrum v obci je první etapou tohoto velkorysého záměru.

Dům je postaven na tradičním venkovském půdorysu, na dlouhém obdélníku o rozměrech 37 x 11 m. Hmota je podélná s převýšenou střechou a výraznými štítovými zdmi. Strmá sedlová střecha a štíty přináší dominantní siluetu domu v obrazu obce. Do hlavního veřejného prostoru je objekt maximálně otevřený formou krytého zápraží s prosklenou stěnou. Kryté zápraží umožňuje umístění venkovní, stále přístupné expozice a ochranu pro návštěvníky CCN před rozmary počasí. Jádrem domu je převýšený, víceúčelový sál. Kromě expozice o těžbě kaolinu je určen také pro společenské, kulturní a vzdělávací akce.
Stavba je rozdělena na dva nezávislé stavební objekty (hasičská zbrojnice, nové centrum). Založeny jsou na betonových monolitických pasech, ukončených základovou deskou v celé ploše stavby. Konstrukce vychází z principu přiznané dřevěné konstrukce v interiéru. Dřevěné lepené vazníky byly navrženy jako trojkloubový vazník s uložením na základovém pasu. Dominantní štítové stěny jsou vytvořeny jako přiznané betonové monolity, které v sobě ukrývají vysoké komíny.
Na hlavní průčelí hasičské zbrojnice byla osazena nová socha sv. Floriána, na kterou se lidé složili ve veřejné sbírce.

Autorská zpráva
Finalista Ceny klubu za starou Prahu 2016 (neoficiální 2. místo dle získaných bodů)  Grand Prix 2015, Národní cena za architekturu – mezinárodní soutěžní porota ocenila stavbu čestným uznáním v kategorii Novostavba 
 

Vize: Michal Stavař
Autoři: Jakub Chvojka, Radek Dragoun
Zástupce investora: Štěpánka Bejčková, starostka
Pracovní skupina investora: Petr Holeček, Michal Stavař, Štěpánka Bejčková. Michaela Melichar, Jana Šebková
Hlavní architekt projektu: Jakub Chvojka
Hlavní inženýr projektu: Tomáš Fuit
Stavební část: Olga Vojtíšková
Statika: Miroslav Zikmund
Inženýrská činnost: Petr Zítek
Socha sv. Floriána: Jaroslav Veselák
Generální dodavatel: Stama prima s.r.o., Plzeň
Monolitické betony: Tesařství 106, Josef Herajt
Lepené trojkloubové nosníky: Haas Fertigbau Chanovice
Krov/krytina: Pavel Rumplík/HUKO
Expozice: Dušan Sviečka, Zlín