Předmětem diplomové práce byl projekt cesty, která protíná
část Polabské nížiny. Práce v sobě pojí klíčové motivy, jimiž jsou cesta,
krajina a zastavení – místo. Spolu pak vytvářejí komplexní obraz/příběh. Cílem
práce bylo vytvoření takového obrazu. Záměrem ovšem není vytvořit homogenní
celek, ale spíše sérii drobných zásahů. Ty mohou fungovat i samostatně, jako kapitoly
delšího příběhu. Vytyčeného cíle bylo dosahováno výběrem lokalit respektive
zastavení, jejich propojením, kultivací a obnovou, jakož i vložením zcela
nových vstupů.
Krajina zdánlivě nespadá do gesce architektů a nejenom jimi
je častokrát opomíjená, což se odráží na jejím stavu. Česká krajina prodělala v
minulých letech mnoho dramatických změn. Kromě častokrát opakovaného rozorání
mezí to bylo i zrušení a fragmentace po staletí budované sítě cest. Ta padla za
oběť scelování polí v mnohohektarové lány, přičemž konečnou velikost každého z
nich často definovaly jen technicky nepřekročitelné prvky nebo terénní zlomy. V
jedné fázi kolektivizace se dokonce mluvilo i o zaorání tzv. zemědělek a
některých silnic nižších tříd. Pouze pohraniční oblasti si díky členitému
terénu udržely svůj charakter a dnes jsou to vyhledávané turistické destinace.
V Polabí však jen minimum prvků bránilo vytvoření lánů po vzoru
nekonečných sovětských stepí. Neprostupnost a monotónnost tohoto kraje jsou
evidentní při porovnání současného stavu se stavem před začátkem 50. let.
Zabývat se obnovou cestní sítě v Polabí by bylo jistě zajímavé téma, ovšem
ohraničenost takové sítě je obtížně definovatelná. Dříve či později by bylo
nutné téma zúžit. Pro potřeby práce jsem potřeboval vytyčit konkrétní trasu,
alespoň jedinou cestu.
Cesta
V kraji existuje severojižní vzdušná osa, přímá linie protínající sedm kostelů.
Na spojnici leží kostel sv. Jiří v Nymburce, kostel Nanebevzetí panny Marie v
Kostelní Lhotě, kostel sv. Václava v Pečkách, kostel Nejsvětější Trojice v
Dobřichově, Husitský sbor v Plaňanech, kostel Narození sv. Jana Křtitele a
kostel Zvěstovaní panny Marie tamtéž. Tato metafyzická osa dává smysl
následnému konání – propojit všech sedm kostelů cestou tak, aby bylo možné
krajem projít. Cesta je vedená mimo hlavní tahy, volnou krajinou a především ve
stopě nedávno zrušených cest, převážně po obecních pozemcích.
Vlastní cesta přímo prochází Plaňanami, Dobřichovem, Pečkami, Kostelní Lhotou,
Hořátví a Nymburkem. Díky paralelnímu napojení na fragmenty cest bezprostředně
připojuje dalších osm obcí. Celkem se tedy jedná o nové propojení 14 obcí.
Královské město Nymburk tvoří jeden její konec. Zde je zásadní napojení cesty
na cyklostezky u obou břehů Labe. Stezky využívají pěší i cyklisté a představují
příklad využití potenciálu rovinaté krajiny. Protikladem k Nymburku je obec
Plaňany, ve smyslu pojetí práce začátek cesty. Neznamená to ovšem, že končí.
Potencionálně existují dvě větve cesty z Plaňan jižně – jedna do klášterního
města Zásmuky, druhá do Kouřimi.
Zastavení
Jako protiváha k sedmi kostelům práce přináší sedm nových zastavení. Jedná se o
obnovu často zanedbaných míst, které v sobě nesou velký potenciál. Jedná se o
obnovu obecního parku, rekonstrukci sýpky na a její konverzi na muzeum a
společenský sál, rekonstrukci náměstí, stavbu rozhledny, rekonstrukci statku a
obnovu přilehlých sadů, obnovu prostranství s pomníkem a amfiteátrem v obci
Dobřichov a návrh okolí pramene kyselky.
Autorská zpráva
Projekt získal čestné
uznání na Přehlídce diplomových prací 2015, kterou organizuje ČKA
Vedoucí práce Ing. akad. Arch. Jan Šépka, UMPRUM
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
skvělá práce!!
To je znamenitý a praktický studentský projekt.. Zvoraná krajina si takový uskutečnitelný koncept zaslouží.