Sochařsky ztvárněná stěna od Cino Zucchi Architetti zkrášluje počátek tunelu u ticinského Lugana na dálnici z Milána do Curychu.
Dvacet pět metrů dlouhá serpentina vyrůstá nenápadně ze země a rozvíjí se do plynulé stuhy, zakřivené v plánu i v pohledu. Její forma je vnímaná jako jeden větší celek, ve skutečnosti je však vyrobená z parametricky navržených smrkových sloupků různé délky, která v nejvyšším bodě dosahuje výšky deset metrů. Spojení jednotlivých sekcí se zemí je zakryté ložem z bílého kamení, což dodává projektu čistší představu o koncepci, než kdyby viditelné podpůrné detaily bránily přehlednosti a kazily vizuální účinek zástěny. Optický efekt této skulptury nabízí dynamické pohledy, které se mění s pozicí pozorovatele vůči stěně. Mísení pevných částic s prázdnými úseky vzniká díky mnoha konkávním a konvexním plochám a vytváří na povrchu stěny hravý rytmus, dál ještě zpestřovaný rychlostí, s jakou ji divák míjí.
Stěna současně cloní pohled na stroje a stavbu právě zahájených prací na urbanistickém revitalizačním projektu většího měřítka.
foto – archiv autorů
situace
Existuje zde určitá špička české architektury, ale mně trápí ty desítky podprůměrných architektonických ateliérů , lokalizovaných hlavně v Praze. Pomocí…
Filozofů není nikdy dost. ;-) A ostatní školy (zejména ty technické) se o své studenty budou muset asi víc poprat...…
Není to moc pozitivní čtení, jakkoliv stavebně to jistě hodnotu má. Ale ptám se, jak moc potřebujeme další filozofy, když…
Nadační fond prostě odmítá připustit, že starý nýtovaný most nemůže přes veškerou snahu vyhovět potřebám současné (a tím spíš budoucí)…
Dali jste Pardubičákům něco, díky čemu moou být na své město hrdí.