13. architektonické Bienále Benátky 2012: Čestné uznání za instalaci Copycat. Empatia e invidia come generatori di forma (Empatie a závist jako generátory formy) získal Cino Zucchi a jeho ateliér.
Instalace od Cino Zucchi Architects ztělesňuje myšlenku, že formální kultury šíří „nakažlivé“ procesy, které kombinují napodobení a inovace a přitom vytvářejí sekvence artefaktů spojených jemnými variacemi na společné téma. Kolem středu dlážděného ocelovými „kočičími hlavami“ je uskupeno devět kovových vitrín. V každé jsou vystaveny předměty nebo obrazy spojené právě na principu „téměř podobnosti“: entomologické krabice, chlebové kuličky z Rádžasthánu, fotografie fasád milánských poválečných domů od Giovanny Silvy, modely ponorek, fotky Ari Versluise a Ellie Eytenbroekové lidí podobně módně oblečených, suvenýry budov, umělecké dílo od Charlie Robertse, pracovní architektonické modely od Cino Zucchi Architects. Podobnost spíše než „originalita“ je to, co umožňuje dialog mezi lidmi a co dává formu městskému prostředí, kterého jsme si vědomi jako milovaných kulis našich životů.
Projekt: Cino Zucchi, Sara Bazzoli, Stefano Goffi, Diego Martinelli, Paolo Moretto
Realizace: De Castelli – Albino Celato
Za přispění: Ennio Brion, De Castelli, EuroMilano, Marazzi
Sklo: AGC Flat Glass Italia
Poděkování: Museo di Storia Naturale di Milano, Kolekce Brivio za entomologické krabice
Autoři vystavených děl:
Charlie Roberts: Wood Wall Witchcraft, 2012
Ari Versluis a Ellie Uyttenbroeková: Exactitudes, 1995-2011
Giovanna Silva – Delfino Sisto Legnani: Dettagli di facciate milanesi del secondo dopoguerra/ Details of Post World War II residential façades from Milan, 2012
Zdroj fotografií: http://www.zucchiarchitetti.com
MOC DOBRÝ, AŽ VÝBORNÝ
Tohle je perfektní věc, to jim v dobrém závidím!
Takové časopisy umí být velmi užitečné, díky jednomu podobnému jsem se dozvěděl o cihlách Heluz a hodně mi to pomohlo,…
Ta doživotní záruka, to už je něco! Super! A dům je nádherný!
Bazén, knihovna, kuchyně, ateliéry, venkovní hřiště?