Martin Vonka
V době, kdy lidé slezli ze stromů, přestali se drbat v kožichu a ovládli oheň, se začaly stavět komíny. Nejprve malé, jako součást lidských obydlí, a postupem doby a technického rozvoje větší a větší. Komíny tvoří nedílný prvek našeho životního prostoru. Někdy je okolo sebe ani nevnímáme a míjíme je bez povšimnutí (všimli jste si například někdy, že kousek od Betlémského náměstí v Praze je čtyřicetimetrový komín?). Komíny jsou potěšením i prokletím, jsou krásné i škaredé, jsou odrazem dob dávných i současných. Tento článek se zabývá dánskými komíny (z Kodaně a jejího předměstí) a pohledy z nich.
Placatá krajina, kterou se honí západní větry, malebné hrázděné domy, parky, jezera, kola a cyklostezky, koně, obory plné divoké zvěře, nejstarší užívaná vlajka na světě – to vše je Dánsko. Dánové nikam nechvátají a pomalu proplouvají svým tradičním životem plným svědomité práce, zábavy, sportu a oslav všeho druhu, kde nesmí chybět pivo a dánská vlajka. Komíny je nezajímají, snad jen emise z nich vycházející. Jenom socha Malé mořské víly, symbol Kodaně a prakticky celého Dánska, směřuje neustále svůj pohled ke komínům průmyslové zóny na pobřeží Kodaně (obr. 1, 2).
I když je Dánsko zemí větrných elektráren (které kryjí již 20 % celkové spotřeby elektrické energie v Dánsku), najdeme zde také tepelné elektrárny, teplárny a spalovny. Jejich vyšší komíny (nad 100 metrů) nebývají ale betonově šedé jako v České republice (s natřenými červeno-bílými pruhy), ale např. v průmyslové zóně Kodaně jsou natřeny bíle s černým ukončením (obr. 1). V mnoha případech bývají také komíny pomalovány pestrobarevnými a nápaditými motivy – např. má komín barvu několika odstínů modré s namalovanými obláčky, nebo jsou na něm nakreslení racci, jahody, struktura žirafy (jaká to krásná analogie, že?) apod.
Z těch tradičních komínů nelze opomenout nádherné a originální přes 100 let staré komíny v pivovaru Carlsberg (obr. 3) a komín v kodaňském krematoriu, se vznešeným "pagodovým" tvarem, celý obepnutý břečťanem (obr. 4).
A co lze spatřit, když na některé dánské komíny vylezete? Občas nic zvláštního. Kodaň a její okolí jsou sice velmi malebné, ale rovinatý terén není pro pohled z ptačí perspektivy příliš zajímavý.
Nicméně z komínů lokálních kotelen a výtopen (komíny výšek 15-80 metrů) lze v mnoha případech spatřit z urbanistického a architektonického hlediska zajímavá sídliště. Dánové své domy rádi prefabrikují – na každém kroku lze potkat stavby z železobetonových panelů, případně panelů na bázi dřeva. Prefabrikace zpravidla dává sídlišťním domkům jednotný vzhled, projektanti asi s oblibou používají v CAD programech klávesové zkratky CTRL+C, CTRL+V (obr. 5, 6).
Linie řadových domů jsou často dopravně obsluhovány slepými ulicemi, nebo ulicemi, kde je maximální povolená rychlost 30 km/h a navíc jsou řidičům do cesty postaveny různé retardéry pro zpomalení dopravy. Především bezpečnost – to mají Dánové rádi.
Prefabrikované budovy ale nemusí být rozhodně jednotvárné a „šedivé“, jaké známe z našich měst. Studentské koleje v Søllerødu vypadají na první pohled jako zděné, ve skutečnosti se jedná o železobetonový stěnový prefabrikovaný systém s nepravidelným a docela originálním tvarem (obr. 7). Obvodové stěny mají i dobrý tepelně technický standard – ve skladbě stěny je obsaženo 160 mm minerální vlny.
V Kodani a blízkém okolí lze spatřit velmi málo „klasických“ panelových domů podobných těm, které známe z ČR. Šly by snad spočítat na prstech všech čtyř končetin. Dominantou předměstí Kodaně v Gladsaxe je soubor celkem pěti 16podlažních panelových domů (obr. 8), které jsou vidět prakticky z celé Kodaně. Jejich nasvícená schodiště tvoří řadu paralelních osvětlených vertikálních linií, které v noci z dálky vypadají jako čárový kód. Obecně však Dánové nemají moc rádi vysoké budovy, a tedy budov, jako jsou výše zmíněné, najdeme v celém Dánsku velmi málo.
Tato krátká aktualita si nedělá ambice na odborný článek, pouze krátce informovala o netradičním tématu – komínech a nastínila možnost nezvyklého náhledu na svět kolem nás. Informace zde prezentované byly autorem nasbírány a fotografie pořízeny během zimy a jara roku 2005.
Více informací mohou zájemci nalézt na webu www.vonka.wz.cz v oddílu prekiontrie.
(foto archiv autora)
publikováno v časopise Stavba 5/2005
To máte co slavit.taková lumpárna,památkově chráněné i Uneskem. Zločinci že SŽ nechali most schválnězchátrat,je to na trestní oznámení. Odborníci vypracovali…
Tak si říkám, nakolik je takto nasvícená katedrála autentická, jestli má tu správnou atmosféru. Nebo jestli by ji původní stavitelé…
Ostrava to udělala chytře a tím, že počkala, objevila a mohla vyřešit i novodobý problém se zásilkovými boxy.
Bez ohledu na hodnocení co je hezké má tahle lávka ohromné plus hlavně pro děti, a to v průhlednosti zábradlí.
Nádhera! jaká lehkost oproti tuposti lávky v Praze mezi Karlínem a Holešovicemi !!!!