Hmota i tvarování fasády jsou formovány morfologií terénu, zešikmené betonové stěny se částečně z terénu vysouvají, v průběhu života stavby budou mizet v zeleni. Postupem času nerozpoznatelné propojení svahu a domu vytvoří nový celek, architektonizovaný terén, visutý ostroh v ostrohu v logice lokální krajiny. Ve finále exteriér identifikovatelný pouze světelnými vstupy. Zvenku zeleň, uvnitř písek.
V dominantním bazénovém prostoru je interiér pokračováním propojení s terénem, všechny jeho povrchy, stěny, stropy jsou pískové, pryskyřičné, s hrubou strukturou, s plynulými přechody mezi vodou a pláží, stěnami bazénu a stěnami prostoru. Vnitřní „pískové“ pláže s masivními slunečními vstupy jsou komunikačně propojeny s exteriérem a technicistní konzolou s pobytovou terasou. Horizontálu bazénové části doplňuje vertikála dvoupodlažní knihovny, horizontálu komunikace propojující wellness zázemí doplňuje vertikála třípatrového přímočarého schodiště do hloubky, ke knihovně.
Autorská zpráva
Autoři: Ivan Kroupa, Anna Švehlíková, ad projekt, s.r.o. (projektant)
Foto: © Jan Kudej
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.