Evangelický kostel Českobratrské církve evangelické v Domažlicích

Fotogalerie ke článku (7)

Evangelický kostel Českobratrské církve evangelické v Domažlicích

Evangelický kostel Českobratrské církve evangelické v Domažlicích

Evangelický kostel Českobratrské církve evangelické v Domažlicích

Situace

1 NP

2 NP

3 NP

Celá fotogalerie (7)

Nový evangelický kostel Českobratrské církve evangelické v Domažlicích na sebe poutá pozornost nejen výjimečnou architekturou, díky které si po právu zaslouží titul Stavba Plzeňského kraje 2008, ale také moderním pojetím zdejšího farního sboru. Mladý farář by rád místním lidem dokázal, že návštěva kostela není žádná nedělní povinnost, ale může mít hlubší kulturní a společenský smysl. Dveře do kostela má Domažlickým otevřít mimo jiné i plánovaná cukrárna a park s dětským hřištěm. Moderní koncepce kostela si žádala moderní přístup projektantů. Díky funkčnímu rozvržení dispozic a použití moderních stavebních materiálů tak vznikla stavba, která svým návštěvníkům dokáže poskytnout nebývalý vnitřní komfort, ve kterém se mohou cítit jako doma a ne jako mezi „chladnými zdmi kamenného kostela“.

Sbor v Domažlicích vznikl před 85 lety a prakticky od začátku uvažovali evangelíci o novém objektu. "Stavbu překazila nejdřív okupace a válka a pak měnová reforma, která znehodnotila ušetřené peníze," vysvětluje farář sboru Petr Grendel. Zajímavostí nového kostela je čtvrttunový zvon s neobvyklým osudem. Do Domažlic přicestoval z Náchodska, kde se evangelický kostel pro malý zájem lidí rušil. Zvon byl původně odlitý z tureckého děla v německém Budyšíně. Na tamní kostel Marie a Marty byl osazen v roce 1830. V roce 1899 se ale kostel musel zbořit a zvon získal darem evangelický sbor na Náchodsku.

V přízemí evangelického kostela se kromě modlitebny nacházejí prostory pro setkávání, knihovna a již zmiňovaná „cukrárna“, místnost, která si dopředu nese jméno účelu, ke kterému by mohla v budoucnu sloužit. V poschodí se nalézá byt pro faráře s krásným výhledem do městského Hánova parku.

Výstavby kostela se podle návrhu architekta Ladislava Schejbala z ateliéru SAH zhostila realizační firma Vlček stavby s.r.o. Antonína Vlčka z Horšovského Týna. Stavba nebyla první velkou zakázkou západočeské firmy, která začínala v devadesátých letech jako malý rodinný podnik. Dnes jde o středně velkou firmu s pětatřiceti kmenovými zaměstnanci. „Začínali jsme jako snad každá firma na malých zakázkách, jako jsou rekonstrukce. Postupem času jsme se osmělili k prvním veřejným soutěžím,“ vzpomíná Antonín Vlček, který má dnes bohaté zkušenosti v oblasti občanské, bytové i rodinné výstavby. Pan Vlček se bezesporu nebojí nových ani odvážných architektonických řešení a ve své profesi neustále hledá optimální poměr mezi kvalitou a náklady na výstavbu. I díky tomu se domažlický kostel podařilo postavit za rozumné náklady 11 miliónů korun.

Na příznivém rozpočtu stavby se podílel především použitý stavební systém z pórobetonu Ytong. Výjimečné tepelněizolační vlastnosti tohoto zdiva totiž umožňují konstrukci obvodového pláště bez dodatečného zateplení, které by v případě tak velké a členité stavby představovalo náklady v řádu mnoha set tisíc korun. Jednoplášť z tepelněizolačních tvárnic Ytong Lambda nebylo nutné zateplovat ani při zvolené minimální tloušťce 375 mm, která s bezpečnou rezervou splňuje přísné požadavky na energeticky úsporné domy.

V případě domažlického kostela ale sehrál nejdůležitější roli při hledání vhodného konstrukčního systému ideální poměr mezi tepelnou izolací a tepelnou akumulací pórobetonového zdiva. „Potřebovali jsme konstrukční systém, který by maximálně vyhovoval zvláštnímu režimu dominantní části kostela — modlitebně. Počítali jsme s tím, že velký sál bude vytápěný nárazově a bude třeba, aby se během vytápění všechno teplo neakumulovalo do zdí. Našim nárokům na pružný otopný režim nejlépe vyhovoval právě Ytong, který umožňuje rychlé změny teplot, ale přitom výjimečně tepelně izoluje a teplo udrží v domě. Na druhou stranu má ale zároveň dostatečnou tepelnou setrvačnost, která je potřeba pro obytné části kostela. Stavba tedy nabízí optimální tepelné klima pro různé části objektu, navíc po celý rok - nejen v zimě, ale i v létě, “ upřesňuje Antonín Vlček.

Za uvážlivou volbu stavebního materiálu si západočeští stavitelé skutečně zaslouží pochvalu. Právě příjemné vnitřní prostředí je jednou z hlavních změn proti tradičním chladným kostelům, které si všimne každý laik již při vstupu. Sám pan Vlček ale přiznává, že zpočátku žádným velkým fandou tohoto stavebního systému nebyl. „Tady jsme blízko Bavorska a povahou nejsme příznivci velkých změn. Často a někdy trochu bezhlavě sázíme na zavedenou klasiku. Přesvědčily mne však služby a argumenty technických poradců Ytongu a především konkrétní zkušenosti s velkými stavebními zakázkami,“ říká Vlček, který v současné době koketuje i s drobným developerstvím. U velkých stavebních zakázek totiž roste význam takových rozpočtových položek, jakými jsou rychlost zdění a vysoká produktivita práce. Mzdy ve stavebnictví vzrostly za posledních pět let o 50%. Podíl práce na celkové hodnotě stavby tak dosáhl téměř na polovinu. Každý zkušený podnikatel dnes ví, že ve výstavbě cena materiálu není rozhodujícím faktorem. Do kalkulací je třeba započítat související náklady jako je práce, náročnost výstavby, provádění rozvodů, spotřeba omítka náklady na dopravu.
Zcela přesné výrobní rozměry tvárnic YTONG umožňují jejich rychlé a přesné lepení na minimální tloušťku malty 1 až 2 mm. Spotřeba malt na stavbě je tedy ve srovnání s tradičním zděním na lože silné 10 mm desetinová a tomu odpovídají také časové a finanční nároky na dopravu malty, její přípravu a manipulaci. Tvárnice uložené v tenkovrstvé maltě navíc nekloužou a nerovnoměrně nesesedají, takže také samotné zdění je podstatně rychlejší a jednodušší. Další úspory přináší doprava a manipulace s materiálem na stavbě, neboť Ytong je oproti jiným masivním materiálům velmi lehký. Další ekonomické přínosy má rychlé a přesné zhotovení drážek a šachet pro rozvody technických instalací v pórobetonovém zdivu. Přesné stěny s minimálními rovinnými odchylkami šetří také čas a peníze při finálních povrchových úpravách stěn, ať už se jedná o vnitřní či venkovní omítky, zateplovací systémy nebo obklady.

Zdroj: TZ Xella, říjen 2009

Související články:
Nový sborový dům v Domažlicích
Domažličtí evangelíci otevřeli nový kostel, na nějž čekali 85 let
Stavbami roku Plzeňského kraje je nový kostel i řeka v zoo