„Navrhněte něco nezapomenutelného. Nehleďte na náklady. Chci budovu, která bude respektovat své okolí a zároveň přispěje k vzhledu náměstí“.
Pro Jana Pokorného z architektonického studia Chapman Taylor bylo toto stručné zadání od Jamese Woolfa z Flow East příležitostí, která přichází jen jednou za život. Pokorný důkladně studoval historický vývoj zástavby Václavského náměstí a získané informace se snažil zohlednit v architektonickém návrhu budovy.
„Václavské náměstí je unikátním prostorem. Nabízí nám přehlídku všech důležitých architektonických stylů napříč několika staletími. Jen za poslední století zde nalezneme celé řady architektonických stylů. Procházet se Václavským náměstím znamená shlédnout pražskou historii, která je vepsaná do budov kolem vás.“
James Woolf, občan Velké Británie s českými kořeny se snažil získat pozemek na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí téměř 20 let. Měl jasnou vizi: stavbu 21. století, za použití těch nejmodernějších stavebních technologií, nejlepších materiálů a toho nejlepšího architektonického talentu, které by na Václavském náměstí vytvořily novou architektonickou dimenzi.
„Tato nárožní budova má dvě poslání,“ říká James Woolf. „Měla by být vhodným doplňkem k ikonickým stavbám, které ji obklopují a zároveň by měla představovat vhodnou vstupní bránu pro důstojné místo, kterým se jednou Opletalova ulice stane.“
Světlo a sklo
Architekt i investor měli společný cíl, a to vytvořit budovu, která bude k lidem přátelská. „Požadavky na kancelářské prostory se v průběhu času dramaticky změnily,“ řekl Pokorný. „Maximální flexibilitu dispozic prostoru v budově a komfort pro uživatele jsme zvažovali od samého počátku. Velmi důležitá pro nás byla otázka, jak vytvořit kvalitní a příjemné prostředí pro více než 1000 pracovníků.“
James Woolf: „Stejně důležité pro nás zároveň je poskytnout kolemjdoucím příjemný vizuální zážitek. Stěna z betonu je skličující. Naše budova by měla povzbudit každého, kdo bude Václavským náměstím procházet. Klíčovou myšlenkou bylo, jak zařídit aby se světlo dostalo do budovy a současně kontrolovat, jak odchází ven. Věděli jsme, že to bude výzva, ale také jsme věděli, že v jiných městech se s touto a dalšími výzvami jiné budovy vyrovnaly obdivuhodným a nápaditým způsobem.“
Předtím než Květinový dům získal svou nynější podobu, prověřoval Jan Pokorný jiné varianty řešení. Na exponované části objektu do Václavského náměstí a Opletalovy ulice je navržen unikátní fasádní systém. Objekt je tvořen zakřivenou fasádou s organickými prvky, která obepíná nároží na Václavském náměstí. Po budově volně šplhají bronzové „stuhy“ připomínající rostlinné motivy. Návrh počítá s venkovním osvětlením, který podtrhne celkový výraz budovy, která bude evokovat květ rostliny či plamen svíčky. Tyto prvky do budovy vnášejí ojedinělý a zajímavý efekt.
Dobrý soused
„Václavské náměstí je opravdu specifické,“ říká James Woolf. „Zaslouží si proto lepší osud. Nesmí být dovoleno, aby bylo i nadále oblíbeným místem pro zloděje a pobudy. Naše budova je navržena tak, aby do srdce Prahy 1 přivedla prvotřídní zaměstnavatele a personál. Chceme náměstí oživit tak, aby se stalo atraktivnějším místem v srdci metropole.“
Architekt Pokorný souhlasí. „Prostor Václavské náměstí se neustále vyvíjí od svého vzniku, kdy bylo nazýváno Koňským trhem. V průběhu doby byly budovy postupně nahrazovány novými, které lépe vyhovovaly novým požadavkům. Vývoj výškové hladiny Václavského náměstí byl velice živelný, stejně jako jeho slohové složení. V době, kdy Bohumír Kozák navrhoval přestavbu objektu VN47, platila pro nové objekty na Václavském náměstí regulace, že každý objekt měl mít výškový akcent. Z tohoto důvodu měl architekt Kozák potíže při prosazení nového návrhu, při kterém došlo k „zastavení“ nárožní věže do nové hmoty domu. Lucerna také nahradila historické stavby a zahradu ve vnitrobloku, ale nikdo nemůže popřít její přínos pro život jak pražských občanů, tak i rozmanitost náměstí.“
Při realizaci návrhu budovy, která bude vzhledem atraktivní a zároveň praktická a šetrná k životnímu prostředí, použil projekční tým z Champan Taylor nejmodernější technická zařízení za účelem dosažení maximální efektivnosti a minimální ekologické zátěže objektu. Výhodou při navrhování tohoto objektu byl i cíl investora nerealizovat standardní objekt, ale výjimečnou budovu. „Značná část kancelářských budov v Praze má veškeré své technologie umístěné na střechách budov,“ poznamenal Pokorný. „V případě nově navrhovaného objektu jsou tato zařízení umístěna uvnitř objektu s ohledem na lokalitu v historickém jádru města. Střešní rovina naší budovy tak zůstane volná a čistá.“
Pohled do minulosti a pohled vpřed
„Je to skutečně významná lokalita,“ říká James Woolf ze společnosti Flow East. „Dolní polovina Václavského náměstí se pyšní mnoha budovami skutečné architektonické hodnoty. Horní ale již tolik ne, proč je tomu tak? Nemyslíme si, že je tento rozpor přijatelný. Náš Květinový dům nastaví, alespoň v to doufáme, nový trend obnovy skutečné architektonické kvality v horní polovině náměstí.“
Architekt Pokorný: „Podrobně jsme studovali vývoj prostoru Václavského náměstí a objektu na něm. Co se změnilo, kdy a proč? Historické budovy byly nahrazeny novými převážně z komerčních důvodů. O to více si vážíme investora, který chce realizovat nadstandardní a zajímavý objekt, jež zároveň zapadne do přilehlého okolí. Květinový dům bude znamením kvality a oživením prostoru Václavského náměstí.“
Woolf: „Václav Havel měl motto: měnit s pečlivostí a ohleduplností. Myslím si, že toto je mottem i společnosti Flow East. Díky studiu Chapman Taylor a Janu Pokornému věřím, že máme návrh, který dá nejen Václavskému náměstí, ale celé Praze cenný architektonický příspěvek, který udělá radost nejen lidem pracujícím v budově, ale i kolemjdoucím či lidem, kteří dům zběžně spatří při projížďce z vyhlídkového autobusu.“
tisková zpráva
tisková zpráva
ODPORNĚJŠÍ SVINSTVO, JAKÝM CHCE VAŠE FUŠERSKÁ SPOLEČNOST ZNIČIT VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ SNAD DOKÁZAL JEN CEAUCESCU V BUKUREŠTI! PRAŽÁCI VÁM PŘEJÍ JEN TO NEJHORŠÍ A DO SMRTI VÁS BUDOU NENÁVIDĚT – V ZMRDI!!!!