Hana Štepková: Loft na Proseku

Investor nechtěl kytky ani kuchyni, chtěl loft. Přitom si koupil pouze 4+kk. Proto se obrátil na SMLXL architekti a dal jim volnou ruku.

„Zadání bylo jasné a šli jsme se podívat na byt. Ten si klient koupil jako holobyt, tedy pouze tak, aby splnil nutné minimum pro kolaudaci, tedy bez podlah, obkladů a vybavení. V horním patře nebyly ani dokončené příčky, pouze ty nutné pro oddělení koupelny a kuchyně. Dostali jsme do rukou developerský projekt, který ukazoval, že byt je navržen spíše jako klasické 4+kk než loft,“ říká Ing. arch. Hana Štepková.

Protože se bytový dům dokončoval a do převzetí byl čas, mohli se architekti pustit do navrhování bytu. Ve spodním patře zrušili ještě jednu příčku, která tvořila předsíň a komoru pod schodištěm a zakrývala betonovou konstrukci. Obytný prostor se tím zvětšil a odlehčil.

Místo stísněné komůrky pod schody navrhli úložný prostor pro boty, kabáty a tašky po celé vstupní stěně. Naopak si pomohli příčkou, která vymezila prostor pro kuchyni tak, že vytvořila zádveří a schovala i vstup na toaletu. Podlahu v celém spodním patře udělali v betonové stěrce. Cílem bylo, aby se návštěvy nemusely zouvat a mohly bez obav procházet z hlavního obytného prostoru na terasu. Toto řešení se investorovi zalíbilo.

Kuchyni architekti umístili do niky a navrhli ji tak, že obsahuje dostatek úložného prostoru i veškeré vybavení, které není na první pohled vidět. Dominantou se stal velký stůl z tenké betonové desky. „Tu pro nás na zakázku vyrobila firma Gravelli,“ líčí Hana Štepková.
Stůl slouží pro vaření, ale hlavně pro setkávání přátel. Byl doplněn šesti barovými stoličkami, které jsou i přes svou subtilnost velmi stabilní a pohodlné. Závěsná světla nad stolem jsou z kolekce Diesel, která přesně zapadají do koncepce bytu.

Zelená stěna
Při návštěvě showroomu betonových stěrek, kde měli i zelené živé stěny, bylo rozhodnuto. Květiny do bytu investor původně nechtěl, ale zelená stěna má vlastní zavlažovací systém, takže se o ně prakticky nemusí starat a květiny na stěně mají úplně jiný rozměr. To rozhodlo.

Schodiště, které bylo původně obalené v sádrokartonu a připravené pro montáž mohutného zábradlí, architekti nechali v surovém betonu a pouze jej opatřili dřevěnými stupnicemi z dubové podlahy, kterou položili v horním patře bytu. Schodiště tak propojuje spodní obytnou část s privátní ložnicí nahoře.

„Zábradlí jsme chtěli udělat jen lehké,“ říká architektka a dodává: „V bytě bydlí pouze mladý muž, proto jsme si to mohli dovolit. Zvolili jsme zavěšení z horní podesty, takže zábradlí působí, jako by létalo. Trik je pouze v tom, že navazuje na horní část a celá konstrukce je kotvena do betonového stropu.“

Již když se stoupá po schodišti nahoru, překvapí, že nejen zábradlí je ve vzduchu. Levitující postel je další fascinující prvek. Ta je vyrobena z ocelové tenké konstrukce a zavěšená na ocelová lanka. Je kotvena i do stěny, takže i když vypadá, že se vznáší, tak se ani nehne.

Ložnice je propojená s koupelnou, která je na vyvýšeném betonovém stupni. „Vana v prostoru, ze které se může majitel dívat i na televizi, byla jeho přáním,“ vysvětluje architektka. Naopak sprchový kout je ukryt za skříní, takže obyvatel má dostatečné soukromí. Stěna u umyvadla je opatřena vysokým zrcadlem a nerezovým obložením, ze kterého vystupují jen tenké police na odložení několika drobností, zavěšení ručníku či fénu. Ostatní kosmetika je v pohodlném úložném prostoru ve velké skříni z kovolaminátu a nerezu.

Celý horní prostor je definován svou otevřeností, jsou tu vloženy jen dva černé boxy. V jednom z nich je walk-in šatna, druhý slouží jako technická místnost s pračkou a sušičkou. Přesto, že je prostor prakticky celý otevřený, jsou jednotlivé funkční prostory patrné, a to i díky piktogramům, které byly nastříkané přes šablonu sprejem na stěnu.
Byt má po obou stranách okna, a tak světlo proniká dovnitř v každou denní dobu. Večerní osvětlení je zajištěno více světelnými okruhy. Je tak možné si navolit atmosféru dle libosti.
Tisková zpráva