Vezměte do ruky kýbl s válečkem a můžete malovat – anebo taky zdít. Tak jednoduché bude díky revoluční novince, tekuté, předem připravené silikátově-disperzní maltě HELUZ SIDI, zdění z broušených cihel HELUZ. Novou technologií zdění společnost HELUZ cihlářský průmysl opět výrazně ovlivní vývoj stavebních technologií, podobně jako před lety s tepelněizolačními cihlami FAMILY 2in1 plněnými polystyrenem či první kompaktní broušenou akustickou cihlou sendvičové skladby cihla-minerální vlna-cihla HELUZ AKU KOMPAKT 21 broušená.
„HELUZ SIDI je předem připravená silikátově-disperzní malta pro tenkovrstvé zdění. Můžeme si ji představit jako hustší barvu na malování. Je to z výroby namíchaná směs, nic se do ní už na stavbě nepřidává, takže odpadá riziko jejího znehodnocení neodbornou úpravou, jako je přidání nesprávného množství vody do sypké cementové malty. Stačí otevřít kyblík s maltou HELUZ SIDI, ponořit do ní molitanový váleček a mohu nanášet maltu na cihly a zdít. Jedná se o novou technologii zdění, která zajistí deklarované technické parametry výsledné konstrukce běžně dosažitelným úsilím na stavbě,“ popisuje jednoduchost zdění s novinkou HELUZ SIDI Ing. Pavel Heinrich, produktový manažer společnosti HELUZ.
S maltou HELUZ SIDI se stavba zjednoduší a urychlí, protože nanášení malty válečkem je jednoduché jako malování. Zdivo přitom vykazuje obdobné vlastnosti (mechanické, tepelnětechnické, akustické, trvanlivostní) jako u cementové tenkovrstvé malty.
Dosavadní ušlechtilé materiály při zpracování na stavbě představují riziko
Podle Ing. Pavla Heinricha se v dnešní době vyrábějí skvělé ušlechtilé materiály, ale problém spočívá v tom, že se kvalita výrobku nepotkává s kvalitou realizace na stavbách. „Nechci generalizovat, ale na stavbách často chybí zedníkům odbornost či nutné vybavení pro práci s těmito materiály, tím pádem jsou tyto materiály náchylné na nekvalitní zpracování. Když přimíchám do sypké malty např. o trochu méně vody, tak nemohu očekávat, že by se malta pro tenké spáry nanášela lehce pomocí systémového nanášecího válce, jak by měla, a hlavně nebude mít svoje deklarované parametry, takže skvělý materiál v konstrukci nakonec nefunguje, tak jak se předpokládá,“ vysvětluje Ing. Pavel Heinrich.
Smyslem práce vývojového týmu společnosti HELUZ bylo proto vyvinout materiál, který by se snadno nanášel na broušené cihly a zároveň by byl předem hotový z výroby, aby už na stavbě nehrozilo, že ho někdo neodborným zásahem znehodnotí. I zmíněný malířský nátěr či podlahová lepidla byla jednou z inspirací, jak by měla vypadat malta budoucnosti pro zdění z broušených cihel. „Základní myšlenkou bylo zjednodušení realizace konstrukcí z našich výrobků. Snažili jsme se najít technologii, která bude vyhovovat všem, bude zárukou kvality, aby výsledná konstrukce vykazovala deklarované vlastnosti. Zároveň to bude ekonomicky dostupná technologie, díky rychlosti výstavby a vyšší produktivitě práce a menšímu přesunu hmot i finančně úspornější varianta pro stavební firmu a v konečném důsledku i pro investora,“ popisuje zadání pro vývojový tým Ing. Pavel Heinrich.
Nejtěžší podle něj bylo najít správnou kombinaci všech požadavků, jako konzistenci malty, aby se dobře rozprostřela na žebrech cihly a zbytečně nestékala, dále to byla „lepivost“ materiálu a dostatečně dlouhý otevřený čas, tzn. aby zedník mohl nanést maltu s dostatečným předstihem, cihlu osadit a ještě třeba do tří – pěti minut ji vyrovnat ve zdivu, přitom aby měla hotová konstrukce dostatečnou pevnost, trvanlivost, požární odolnost a další parametry srovnatelné či lepší se současně používanými technologiemi zdění. „Byla to celá škála požadavků, které do sebe musely zapadnout a které jsme řešili v průběhu více než tří let,“ popisuje proces Ing. Pavel Heinrich.
Místo nanášecího válce za tisíce korun váleček v řádu desetikorun
Oproti tenkovrstvým maltám, kterých je třeba dovézt na stavbu půl palety, budou stačit na stavbě dva tři kýble malty HELUZ SIDI, kterou navíc bez problémů uskladníte, protože jí zmoknutí vadit nebude, neboť je v plastovém kyblíku. Stejně snadno ji i po otevření převezete na jinou stavbu a použijete třeba za týden, aniž by hrozilo zatvrdnutí, jako třeba u pěn. I odpadové hospodářství je jednodušší. Kýble lze využít pro další činnosti na stavbě a nepřekáží jako rozházené pytle od standardních maltových směsí. „Netřeba žádné rozmíchávání s vodou a starání se o nanášecí válec jako u cementových tenkovrstvých malt. Oproti nanášecímu válci, který stojí pět sedm tisíc korun, nyní bude stačit molitanový váleček v řádu desetikorun. Budeme ho také dodávat přímo s maltou a v případě nutnosti ho není problém koupit ve stavebninách,“ vypočítává praktické přednosti Ing. Pavel Heinrich.
Malta HELUZ SIDI je na zcela jiné materiálové bázi než cementové malty
Malta HELUZ SIDI je tenkovrstvá zdicí malta s pojivem na bázi vodního skla a alkalivzdorné polymerní disperze připravená k okamžitému použití, tedy zcela jiná materiálová báze než dosud používané cementové malty. Tento typ materiálů je ve stavebnictví dobře znám, ale nikoliv v podobě předem připravené zdicí malty. Receptura malty byla vyvíjena i s ohledem na splnění požadavku dlouhé trvanlivosti malty hodné cihelné konstrukci. Má vynikající smáčivost k cihelnému střepu a dostatečný otevřený čas pro nanesení malty, uložení cihel a jejich rektifikaci ve zdivu. Optimální zrnitostní složení malty vyrovnává drobné nerovnosti v ložných spárách a rovnoměrně roznáší napětí ve zdivu od zatížení. Po nanesení se voda odpaří, resp. nasákne do cihly, malta HELUZ SIDI vytvrdne a díky vodnímu sklu je pevná a chová se obdobně jako cementová malta. Plnohodnotné zpevnění spoje v běžných klimatických podmínkách nastává do 7 dnů, což je 4x kratší dona než u běžně používaných malt! Zdění je možné provádět při teplotách (prostředí i zdicích prvků) blížících se nule až do teplot +50°C. Povrch čerstvě nanesené malty nesmí být vystaven účinkům deště, stejně tak jako u klasických malt.
Zedník bude mít dostatek času na osazení cihly na nanesenou maltu HELUZ SIDI
Před aplikací malty HELUZ SIDI stačí směs lehce promíchat např. pomocí zednické lžíce, není potřeba žádné elektrické míchadlo. Vlastní nanášení se provádí molitanovým strukturovaným válečkem. Množství materiálu na válečku lze regulovat použitím plastové mřížky, aby materiál z válečku zbytečně nestékal. Materiál se nanáší rovnoměrně (do kříže), aby pokryl všechna vnitřní i obvodová žebra v ložné ploše cihly a přitom nestékal do otvorů a po obvodu. Maltu HELUZ SIDI lze nanášet na ložné plochy broušených cihelných bloků v dostatečném časovém předstihu. Celkový „otevřený čas“ je 10 minut. A následně do dalších 5 minut je nutné uložit cihelný blok do konečné pozice ve zdivu. To znamená, že maximálně do 15 minut od nanesení malty na spodní řadu cihel, musí být usazena cihla do finální pozice ve zdivu. Čas pro nanesení malty a uložení cihel je tedy zhruba dvojnásobný oproti cementovým tenkovrstvým maltám. Tato vlastnost výrazně zvyšuje produktivitu práce, protože zedníci nemusí tak často přerušovat pokládku cihel kvůli tvrdnutí nanesené malty a starání se o speciální nanášecí válec.
Další evoluční krok v cihlařině v podání společnosti HELUZ
„Přijít s převratnou cihlou je čím dál tím těžší a co se týče usnadnění zdění, tak malta HELUZ SIDI je podle mě významným zlepšením v cihlařině. Vezmu kýbl s materiálem, sáhnu do něj válečkem a nanáším – produktivita práce je daleko větší, zdivo má výborné parametry a nikde v Evropě takový výrobek není. Je to velká změna proti nanášení malty pro tenkovrstvé spáry, což je velmi ušlechtilý materiál, ale velmi citlivý na to, jak se s ním zachází. A v dnešní době, kdy kvalita práce na stavbách klesá kvůli přetíženosti, jsou tyto materiály čím dál rizikovější, navzdory svým kvalitám. Takže malta HELUZ SIDI je revolucí při dosahování deklarovaných parametrů konstrukce při snadném zpracování,“ uzavírá Ing. Pavel Heinrich. Klasické malty na lžíci tady podle něj zůstanou ještě dlouho, malta HELUZ SIDI však může být předzvěstí konce pytlovaných tenkovrstvých malt.
Více na www.heluz.cz
podle podkladů společnosti HELUZ
Dobrý den,
vzpomněl jsem si, že jsem se setkal před několika lety na mnou počítané stavbě s podobně revolučním přístupem od jedné poměrně renomované stavební firmy. Jednalo se o střední zeď tl. 300 mm, na které z obou stran byly uloženy stropní panely Spiroll na rozpětí 7 metrů a stavba měla nejméně 3 podlaží. Ve střední zdi byly otvory, takže bylo poměrně obtížné vydimenzovat nejen zdivo, ale hlavně pak pilíře. Tehdy ještě byly cihly P+D, tak jsem použil myslím P15 a pomáhal jsem si hlavně maltou. Pak mi volal investor, že mají vyzděn v suterénu asi 1 metr zdiva a když se o vyzděnou zeď opřel, tak ji vyvrátil. Příčinou bylo to, že dodavatel v rámci urychlení stavby zvolil tehdy nové broušené cihly a tekovrstvou maltu nanáčel také malířsky zednickou štětkou. Ovšem dělo se to v létě při venkovní teplotě 30° C. Takže než stihli položit cihly, tak malta byla suchá, protože ani cihly nevlhčili. Požadoval jsem tehdy vyjádření výrobce cihel a ten takovou praxi dodavateli posvětil. Což je jiný problém, že dodavatel materiálu obvykle své odběratele tímto způsobem chrání. Takže lze vlastně můj příspěvěk chápat jako potvrzení slov z článku o tom, že se na stavbě i s dobrými materiály na stavbě pracuje tak, že se prakticky znehodnotí. Takže doufejme, že popsaná nová malta by mnou popsaný způsob nanášení i v tom velkém horku přežila |bez ztráty kytičky| a lze ji tedy považovat za lidově řečeno |blbuvzdornou|.