Historie

Fotogalerie ke článku (8)

Veduta 1820

kresba1826

kresba1826

mapa 1842

cca1880

Druhá polovina 19. století

Druhá polovina 19. století

Druhá polovina 19. století

Celá fotogalerie (8)

Historický přehled
Výběr nejvýznamnějších souvislostí:

Historie tohoto významného městotvorného území byla již několikrát publikována. Velmi přehlednou chronologii popsala Mgr. Martina Straková naposledy v časopisu Zahrada park krajina (6/2004).

Ještě v 18. století byl Františkov součástí brněnského hradebního systému. Původní kalvarijní vrch byl zpřístupněn veřejnosti od roku 1771 a v letech 1814—1818 zde byl podél městských hradeb vystavěn moderní park. Stavbu řídil rada Johan Sedlaczek a realizoval ji známý průmyslník Franz Klein.
Kromě postupného osazování parku dle některých zdrojů pestrým sortimentem rostlin zde bylo vysta-věno několik romantických historizujících staveb.
Nejvýznamnější z nich — OBELISK — památník míru — symbol vítězství nad Francouzi byl dokonce nej-větším pomníkem na toto téma v habsburské monarchii.
Pan docent Pavel Zatloukal ve své knize Příběhy z dlouhého století píše:
„â?¦Památník Míru byl symbolem státního triumfu, ale současně i všeněmeckého vlastenectví, které ne-vyjadřovala pouze čtveřice věrných lvů nebo kámen záměrně vybraný z domácích lomů (proti návrhu hraběte Salma, aby byl obelisk proveden v litině, tehdy princ Ferdinand prosadil vlastenecký pozořický mramor a vápenec), ale také anglická úprava okolního parčíku s porostem opět po výtce domácího původuâ?¦“ (Zatloukal P., Příběhy z dlouhého století, 2002)
Výjimečnost prostoru a jeho historicko společenský význam potvrdil zemský sněm, když již v roce 1849 prohlásil park za národní památku.
„â?¦Novodobou dominantou města, která významně zasáhla do jeho panoramatu, se stal zřetelně histo-rizující motiv. Podobně jako tomu bylo v mnoha aristokratických zahradách, i on narušil jednotu, dosud představovanou výhradně symboly křesťanského kultuâ?¦“ (Zatloukal P., Příběhy z dlouhého století, 2002)
Tato vzpomínaná dominanta — obelisk — se stala vodítkem při vytváření urbanistických návrhů regulace Brna v období od roku 1859-1863 (Förster, Lorenz, Kellner). Směrem k obelisku byla směřována nově vytvořená původně Elizabeth Strasse, dnešní ulice Husova. Na její opačný konec byl postaven ve stylu severské cihlové gotiky v letech 1862—1867 evangelický kostel vídeňského architekta Heinricha Ferste-la.
Významným zásahem do parku s křehkou klasicistní duší byla realizace propojení dnešní Husovy ulice s přednádražním prostorem v roce 1941. Touto dopravní stavbou byla od města prakticky odříznuta část Studánka s exedrou Fons Salutis. Do té doby byl tento prostor ve svazích pod ul. Pekařskou vý-znamnou intimnější součástí parku Františkova. Fons Salutis sloužil do rozšíření tyfových nákaz na konci 19. století jako přírodní zdroj pitné vody.
Na Františkově (dnes Denisovy sady) postupně během 19. století vznikala významná botanická a den-drologická sbírka. Jednotlivé soupisy rostlin, první z roku 1879 a po té v roce 1906 (Die Gehölze und Stauden des Augartens und Franzensberges in Brünn), popisují v uvedené lokalitě 222 druhy rostlin (v roce 1879). Zároveň je zde zaznamenán úbytek rostoucích druhů na pouhých 68 druhů rostlin v roce 1905. Čísla vysazených rostlin korespondují s dobovými módními přístupy, následný úbytek rostlin za-se se skutečností poměrně extrémních ekologických podmínek tohoto přírodního útvaru.
Na počátku 60. let probíhala rekonstrukce parku podle návrhu Kamila Fuchse, Josefa Němce a Jaro-slava Šubra. K parku byly přičleněny další prostory v jižní a východní části (např. Kapucínské zahrady) a byly dostavěny nebo instalovány nové objekty — kavárna Terasy pod Petrovem a sem přenesené ale-gorické sochy z pomníku Josefa II. atd.
V nedaleké minulosti probíhaly souběžně s poslední rekonstrukcí postupné opravy hradebních petrov-ských zdí. 

 Václav Babka
V Brně 24.6.08