Interiér kostela svaté Kateřiny

Chtěl bych vše vrátit, ale chtěl bych, aby to bylo jako kdysi,
nad měsícem musí přece ještě jeden měsíc svítit,
nad sluncem by mělo ještě jedno slunce svítit!

 
Dřevěný kostelík z 15. století vyhořel na Velikonoce roku 2000. Zbyla z něj pouze kamenná dlažba a základy. V několika letech byla postavena striktní vědecká rekonstrukce původní stavby. Nový interiér je navržen jako intaktní vize interiéru z doby vzniku stavby při kolonizaci severovýchodních Moravských hvozdů (například vize, jak by naši předkové zacházeli se světlem, kdyby znali elektřinu). Srubovinu jsme ponechali odhalenou v syrovém stavu, ošetřená byla voskem. Podlaha je ze stejného materiálu jako původní – z jablunkovského pískovce, z důvodů uchování původní dlažby a kvůli izolacím byla posazena o 40 cm výš. Ve spárořezu dlažby v presbytáři jsou umístěny mosazné pečetě s plamenem jako připomínkou požáru.
Jako pojítko mezi generacemi vyrůstá z původní staré podlahy a ze stejného materiálu menza a křtitelnice – základní symbolické body života společenství farnosti. Viditelné fragmenty staré podlahy jsme doplnili několika kusy devocionálií, roztavených požárem. 
Retabulum se svatostánkem v čele presbytáře je ve vzájemné geometrické souvztažnosti s ostatními dřevěnými liturgickými objekty v presbytáři – menzou a sedes. Měřítko vychází z proporcí řezu kostela. Retabulum z masivního dubu má z venkovní strany řezaný reliéf, vnitřní otvíravá část bude osazena malbou na dřevěných deskách v technologii tempery. Výtvarné pojednání retabula bylo inspirováno typickými příklady otevíravých oltářů v době vzniku kostela. Zvenčí je uzavřen v pevné skořepině, „lastuře“. Motiv řezby byl odvozen z kola jako symbolu utrpení svaté Kateřiny abstrahovaného a násobeného v mříž, rozprostírající se v čase. V těžišti tohoto „rámu“ je umístěn svatostánek s motivem kalichu s Kristovou krví – symbolem Eucharistie.
Desková malba je složena z pěti částí – velkého ústředního motivu a čtyř menších na postranních křídlech. Ústřední motiv představuje sv. Kateřinu rozjímající nad utrpením Krista v podobě kalichu s Jeho krví a Kristem vítězným s žehnajícím gestem. Motiv je umístěn v transcendentním prostoru s hořícím kostelem. Boční motivy znázorňují příběhy ze života sv. Kateřiny. Malba zatím nebyla osazena z finančních důvodů.
Dubové lavice mají přiznané truhlářské spoje podobně jako srub. Osvětlení bylo řešeno lokálními zdroji na stěnách a centrálním lustrem. Nástěnná osvětlovací tělesa mají podobu svícnů, centrální lustr zavěšeného kola (opět vzato ze symbolu utrpení sv. Kateřiny). Tyto prvky byly vyrobeny z černého kovu se zámečnickým opracováním.
Ze vstupního prostoru pod věží je přístupné po stranách zpovědní místnost a WC – nové vestavby v konstrukci věže.

Autorská zpráva
Kostel svaté Kateřiny vyhořel. Poté se vědecky zrekonstruoval a vybavil soudobým interiérem z našeho ateliéru. Vytvořili jsme ho tak, jako by jej dělali naši předkové v 15. století a znali naše technologie.
Pokud uznáte za vhodné, dejte hlas kostelu sv. Kateřiny v Hrabové v anketě Dřevostavba roku 2020 zde.