Rodinná kaple v podhůří Oderských vrchů, na polnostech v
historickém vlastnictví rodu sedláků šikanovaného po komunistickém puči, je
věnována památce stavebníkova dědečka.
Do krajiny je vevázána svojí polohou na hřebenu – avšak nikoli na vrcholu –
svahu na hraně lesa, zapojením do rytmu třešňové aleje při polní cestě, svojí
osou hledící na východ na obec Osek a k vrchu Hostýnu. Vůči přírodě vystupuje
přesnou geometrií svého těla určenou Le Corbusierovým Modulorem, jeho
abstrahující bílou barvou a materialitou betonu šalovaného do kmenů stromů.
Vertikální kanelování stavby dané otisky pečlivě řazených kmenů bednění lze
vnímat jako motiv zasvěcený přírodě, avšak stejně tak jako základní motiv
lidské kultury a odvěký sakrální symbol. Roseta východní fasády je „zasklena“
čirými a modrými skleněnými „kameny“, odpadem ze sklářských pánví při tavení
skla, nazývanému skláři harklos.
Autorská zpráva
Autoři: Petr Pelčák, Petr Uhrín, Marcela Uřídilová (vedoucí
projektu)






















Zajímavé domy a každý z nich je něčím jiným výjimečný, gratuluji👏👍
Soutěž Dům roku 2025 opět ukázala, že kvalitní architektura vzniká v různých podobách, od citlivých rekonstrukcí po moderní novostavby. Obrovský…
Každý jeden dům si vítězství zasloužil!!!
Ten dům vypadá z ulice celý jako sádrová maketa. Není to nemoc z povolání :-) ?
Tahle špatná viditelnost je v Praze u všech nových orientačních prvků. Elegance vítězí nad účelem. Je to třeba i u…