Rodinná kaple v podhůří Oderských vrchů, na polnostech v
historickém vlastnictví rodu sedláků šikanovaného po komunistickém puči, je
věnována památce stavebníkova dědečka.
Do krajiny je vevázána svojí polohou na hřebenu – avšak nikoli na vrcholu –
svahu na hraně lesa, zapojením do rytmu třešňové aleje při polní cestě, svojí
osou hledící na východ na obec Osek a k vrchu Hostýnu. Vůči přírodě vystupuje
přesnou geometrií svého těla určenou Le Corbusierovým Modulorem, jeho
abstrahující bílou barvou a materialitou betonu šalovaného do kmenů stromů.
Vertikální kanelování stavby dané otisky pečlivě řazených kmenů bednění lze
vnímat jako motiv zasvěcený přírodě, avšak stejně tak jako základní motiv
lidské kultury a odvěký sakrální symbol. Roseta východní fasády je „zasklena“
čirými a modrými skleněnými „kameny“, odpadem ze sklářských pánví při tavení
skla, nazývanému skláři harklos.
Autorská zpráva
Autoři: Petr Pelčák, Petr Uhrín, Marcela Uřídilová (vedoucí
projektu)






















Nádhera a neobvyklá odvaha památkářů. Smekám.
Bezpečná cesta je ovšem jen jeden z důvodů, proč rodiče děti do školy vozí. Tím dalším je chybějící vedení dětí…
Líbí se mi, jak projekt pracuje s kontextem Rožnova – nesnaží se za každou cenu vyčnívat, ale přesto je současný,…
Všechno pěkně promyšlené, vypadá to perfektně😊
Článek ukazuje, že i průmyslový objekt může mít kultivovanou architekturu a jasný koncept. Rekonstrukce a dostavba působí promyšleně, materiálově vyváženě…