Kauza |Justiční palác|

Komora architektů: Justičnímu paláci chyběla příprava i soutěž.
Pochybení v projektu justiční palác Brno prý nezpůsobilo škodu.

Komora architektů: Justičnímu paláci chyběla příprava i soutěž
Praha 12. ledna (ČTK) – Výstavbu Justičního paláce v Brně provázela řada pochybení, a to už od samého počátku projektu, uvedli dnes zástupci České komory architektů na tiskové konferenci. Podle komory projektu chyběla adekvátní příprava, stavební program byl příliš obecný, chyběla architektonická soutěž, byl porušen zákon v případě zadání zakázky a prvotní odhad financování byl prý zcela nereálný.

"Nechceme pořádat architektonické soutěže, abychom hledali nějakou krásnou architekturu, ale proto, aby celý proces vzniku nové veřejné stavby byl uměřený, zákonný, funkční a aby všechno bylo v pořádku," řekl předseda ČKA Jan Vrana. Místopředseda komory Jan Sapák doplnil, že podle ČKA došlo k nezákonnostem již v samotném začátku zadávání projektu, což potvrdil i soud.

Autoři studie Justičního paláce Aleš Burian, Gustav Křivinka a Petr Stojan se u soudu dožadovali odměny, protože investor jim odpovídající honorář nevyplatil. Soud pravomocně architektům přiřkl odměnu 14,3 milionu korun.

V roce 2005 se předpokládalo, že stavba přijde na 805 milionů, celkové náklady ale nakonec dosáhly 1,938 miliardy. Finanční úřad nařídil brněnskému krajskému soudu, aby státu dvě miliardy za výstavbu areálu vrátil. Bývalý vedoucí odboru investic soudu Jan Lippert uvedl, že je to kvůli nesouladu mezi stanovenými podmínkami financování projektu a třemi smlouvami. S případným uhrazením sankce mohou být podle dřívějšího vyjádření ministerstva spravedlnosti potíže, podle úřadu by musel resort požádat o zvýšení rozpočtu. V každém případě jde o peníze, které zůstanou státu, ať už bude soud sankci muset uhradit, nebo ne.

O zvyšování nákladů na stavbu po celou dobu vědělo ministerstvo spravedlnosti. Podle něj ale pokuta se zvýšenou cenou stavby nesouvisí.

ČKA dnes připomněla, že na špatný postup zadavatele upozorňovala už od března 2005 opakovaně nejen Krajský soud v Brně, tedy investora stavby, ale také ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí, NKÚ i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. "Justiční palác v Brně je přímo čítankovým příkladem ukazujícím všechny nepravosti a špatné postupy při pořizování veřejných staveb," říkají zástupci komory. Sapák připomněl, že prvotní podhodnocení celkových nákladů na stavbu se děje velmi často. "Investor tak činí proto, aby se věc dala do pohybu, aby třeba předběhla jiné veřejné zakázky v rámci státního rozpočtu," řekl.

Z chyb, na které dnes komora upozornila, vyzdvihla třeba příliš obecný stavební program. Tím je soupis všech místností plánovaného objektu a jejich velikostí; tak by měl podle Sapáka každý projekt začínat. "Stavební program nové budovy byl předstíraný. Vycházelo se jen z rozpočtů a fungování soudních budov v Hodoníně a Jihlavě, které se svou velikostí nemohou s brněnskou budovu srovnávat," uvádí komora.

Podle komory zadavatel porušil zákon, když při zadávání zakázky využil užšího řízení, které mělo diskriminační požadavky a bylo netransparentní.


Pochybení v projektu justiční palác Brno prý nezpůsobilo škodu
Brno 12. ledna (ČTK) – Administrativní pochybení při stavbě nového justičního paláce v Brně nezpůsobila státu, Krajskému soudu v Brně ani dodavatelům stavby žádné škody. ČTK to dnes řekl bývalý vedoucí odboru investic soudu Jan Lippert. Uvedl, že finanční úřad nařídil soudu, aby státu vrátil dvě miliardy korun za výstavbu areálu, a to kvůli nesouladu mezi stanovenými podmínkami financování projektu a třemi smlouvami. Podle nastavených podmínek měly být faktury splatné do 21 dní, ale termíny ve smlouvách tomu neodpovídaly.

V souvislosti s financováním výstavby nového justičního areálu v Brně bylo uzavřeno asi deset klíčových smluv. "Všechny byly dodrženy a všichni dodavatelé dostali včas zaplaceno. Nikdo z nich si nestěžoval. Neměl ani na co," zdůraznil Lippert.

Okolnosti, za nichž budou faktury dodavatelům stavby propláceny, byly stanoveny v dokumentu nazvaném Podmínky financování. V nich se jasně říká, že faktury vystavené dodavateli Krajský soud Brno uhradí do 21 dní. Peníze na to dostane od státu prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.

Ve třech smlouvách ale termíny splatnosti nesouhlasí s podmínkami. Podle Lipperta se liší o několik dní. Zdůraznil, že návrhy smluv předkládali soudu dodavatelé a schvalovalo je pak ministerstvo. Soud se ještě před tím s dodavateli domluvil na platbách, které se prý přesně podle smluv také uskutečnily.

"Nerozumím tomu, proč by nyní měl soud vracet dvě miliardy korun. Takovou sankci vnímám za extrémně přísnou a nelogickou. Vede k závěru, že snad musí jít o účelovou záležitost," doplnil Lippert. Odvod dvou miliard do státního rozpočtu nařídil soudu Finanční úřad Brno I. Soud se proti tomu odvolal k Finančnímu ředitelství Brno, které o věci do poloviny května rozhodne.

Jako extrémní a přísné hodnotí rozhodnutí o vrácení dvou miliard korun předseda Krajského soudu v Brně Jaromír Pořízek. Zdůraznil, že vzhledem k tomu, že řízení o této sankci nebylo dosud ukončeno, je vázán povinností mlčenlivosti a věc nemůže více komentovat. Zdůraznil ale, že ministerstvo spravedlnosti dalo souhlas k uzavření klíčových smluv k celému projektu a dohlíželo i na financování. Připomněl, že se v minulosti již opakovaně snažil vysvětlit, že projekt nebyl předražený.

Nový justiční areál stojí v brněnské Polní ulici. Moderní komplex je sídlem Městského soudu Brno, Okresního soudu Brno-venkov, Městského státního zastupitelství v Brně a Okresního státního zastupitelství Brno-venkov. Jejich pracovníkům scházely prostory. Sídlili v pronajatých objektech. Jejich přestěhováním do nového paláce šetří stát ročně 15 milionů korun.

Původně panovaly dohady, že sankce padla za údajné předražení projektu. To se ale nepotvrdilo. Předpokládalo se, že areál přijde na 805 milionů korun. Byl to ale jen hrubý nástřel ceny. Ta se později vyšplhala na 1,938 miliardy Kč. Nyní se spekuluje o tom, že v souvislosti s nařízením vrátit dvě miliardy státu mohly být ve vztahu k vedení Krajského soudu v Brně vzneseny i kárné žaloby.

Související články:

• K předražení Justičního paláce v Brně nemuselo dojít 12.1.2012
  

• Justiční palác v Brně – přehlídka nešvarů při zadávání veřejných zakázek 15.1.2010
• K předražení Justičního paláce v Brně nemuselo dojít 12.1.2012
• Tvůrci základní studie justičního paláce v Brně vysoudili 14 mil. 6.1.2010
• Den otevřených dveří v novém justičním paláci v Brně 21.10.2009

Doplněno Stavbaweb:

Justiční areál v Brně
Investor: Krajský soud v Brně
Uživatelé: Městský soud v Brně
Okresní soud Brno-Venkov Městské státní zastupitelství v Brně
Místo stavby: Brno, Jihomoravský kraj, MČ Brno-střed, kat. území Brno Štýřice
Projekt: Centroprojekt a. s. Zlín, VPÚ Deco Praha
Hlavní projektant: Ing. arch. Milan Kužela
Autoři původní studie: Architektonická kancelář Burian-Křivinka
Dodavatel: IMOS a. s. Brno
Projekt: 2005 – 2006
Realizace: 2006 – 2009 (plánováno 2008)
Investiční náklady: 1,86 mld. Kč