Duben 2011 – matériO, evropská síť nezávislých informačních center v oblasti inovativních materiálů a technologií zpracování, otevírá se společností Happy Materials po Paříži, Barceloně a Antverpách další knihovnu materiálů, a to v Praze. Kromě depozitáře volně přístupných vzorků materiálů bude k dispozici i on-line databáze obsahující technické informace včetně kontaktů na výrobce.
Knihovna materiálů matériO Prague se nachází ve zrekonstruovaném podkrovním prostoru prvorepublikového domu v Praze-Břevnově v ulici Říčanova. Autorem návrhu rekonstrukce je Ing. arch. Aleš Břečka.
V přízemí domu zároveň probíhá výstava „Le labo matériO“.
Výstava bude volně přístupná do 28. dubna 2011, vždy po–čt 10–17 hod. na adrese Říčanova 19, Praha 6.
Vznik knihovny materiálů v Praze a Bratislavě je podpořen grantem Evropské unie v rámci programu Leonardo da Vinci – Přenos inovací – „Transfer of Materials Library“ jako podpora celoživotního vzdělávání.
Co je to knihovna materiálů?
Fyzická knihovna materiálů, v jejichž depozitářích jsou uloženy vzorky materiálů tak jako knihy v běžných knihovnách, je reakcí na materiálový boom posledních let. Pro profesionály z tvůrčích oborů je velmi obtížné, ne-li nemožné, udržet si aktuální přehled o nabízených materiálech a sledovat novinky z oblasti vývoje materiálů.
Knihovny materiálů shromažďují, aktualizují a srozumitelným způsobem poskytují informace odborné veřejnosti, jako jsou profesionálové i studenti z nejrůznějších kreativních oborů (architektura, design, výtvarné umění, multimédia, módní průmysl, grafika, řemeslná výroba…).
Důležitým prvkem fyzické knihovny materiálů je možnost materiál si prohlédnout, osahat a vnímat jeho vzhled ve 3D, což je mnohdy neporovnatelný rozdíl oproti „plochému“ vjemu z fotografií či vizualizací. Barvy jsou reálné, hmota skutečná, tvary uchopitelné. Důraz je tedy kladen nejen na technické, ale i na tzv. senzoestetické vlastnosti vzorků.
Filozofie matériO
První knihovna matériO vznikla před 10 lety v Paříži. Z celé škály materiálů, které jsou využívány v nejrůznějších kreativních oborech, jako je architektura, design, výtvarné umění, multimédia, módní průmysl, grafika, řemeslná výroba atd., si tato knihovna vybírá do svých sbírek pouze zajímavé a něčím neobvyklé materiály. Průmyslová designérka Élodie Ternaux, která stála u zrodu knihovny matériO, hodnotí při výběru vzorků zejména jejich specifičnost a to, jestli daný materiál bude pro knihovnu přínosem. Cílem knihovny není pokrýt úplný výčet všech existujících materiálů, které jsou běžně dostupné, ale především přinést svým uživatelům inspiraci.
Načerpat inspiraci do knihovny matériO může přijít jak architekt, který má představu, jaký vzhled by materiál za dodržení určitých technických vlastností měl mít, tak například výrobce gumových holínek, který potřebuje objevit inovativní materiál, zatím však o něm nemá konkrétní představu.
Technické informace poskytují do knihovny matériO sami jejich výrobci, za rozsah a správnost těchto údajů tedy zodpovídají oni.
Nedílnou součástí knihovny je databáze s aktualizovaným přehledem fyzicky přítomných vzorků přístupná on-line. Mezi informacemi o jednotlivých materiálech je vždy uveden kontakt na výrobce, který vzorek knihovně poskytl.
matériO si zakládá na předávání určitého názoru na materiály, jejich výrobu, zpracování a recyklaci. Snaží se donutit návštěvníky knihovny přemýšlet o materiálech a jejich aplikaci bez zbytečných předsudků a klišé. Učí uživatele mít odvahu a zároveň nést zodpovědnost za nestandardní materiálová řešení.
Služby matériO Prague
Knihovna matériO Prague je po dobu trvání grantu v rámci programu Leonardo da Vinci – Přenos inovací – „Transfer of Materials Library“, tedy do 30. 9. 2012, s jehož podporou vznikla, neziskovým projektem. Nabízené služby jsou v tomto období zdarma. Po vypršení grantu budou zpoplatněny.
Uživatelé knihovny mají kromě přístupu k fyzicky přítomným materiálovým vzorkům také možnost pracovat s on-line databází, která je centrální pro všechny partnery matériO a obsahuje informace o všech zařazených materiálech (ve Francii, Belgii, Španělsku, Čechách a na Slovensku). Databáze umožňuje vyhledávat materiály podle požadovaných vlastností (typ povrchové úpravy, stupeň pevnosti, průsvitnost, požární a UV odolnost, speciální ekologické vlastnosti…), materiálové rodiny (dřevo, kov, keramika, papír…) nebo zadáním konkrétního referenčního čísla, kterým je každý vzorek v knihovně označen.
Součástí našich služeb je také instruktážní výuka práce s on-line databází a základní konzultace týkající se vlastností a možných aplikací materiálů.
Jako speciální akce budou pořádány odborné semináře, výstavy a workshopy (účast na základě registrace a vyplnění přihlášky).
Každé tři měsíce vychází v elektronické podobě newsletter o materiálech a knihovně matériO Prague. V případě zájmu o jeho zasílání nás kontaktujte Otevírací doba knihovny matériO Prague: Kontakty pro rezervaci návštěvy: Rozhovor s Ing. arch. Alešem Břečkou
e-mailem na info@materio.cz.
Vzhledem k omezené kapacitě prostoru knihovny musí být návštěva předem telefonicky nebo mailem objednána. Bez potvrzené rezervace nemůže být vstup do knihovny umožněn!
po–čt 9–17 hodin (nebo po domluvě)
Martina Všetečková, tel.: +420 739 471 317, e-mail: info@materio.cz
Pár slov od Elodie Ternaux a Quentina Hirsingera, zakladatelů sítě matériO
„Jak asi už všichni víte, knihovnu matériO jsme založili před 10 lety v Paříži, a tak letos slavíme první velké kulatiny. Knihovna materiálů v našem pojetí je vlastně výstavní prostor, kde jsou nashromážděny materiály, které nás zaujaly svou výjimečností, unikátností, mimořádnými vlastnostmi nebo také svou obyčejností.
Jsme nadšeni, že knihovna matériO bude v dubnu otevřena i v České republice. S týmem Happy Materials jsme se setkali před mnoha lety a od první chvíle jsme si „padli do oka“. Happy Materials s námi sdílí nadšení pro všechny roztodivné materiály a jejich využití v tvůrčích oborech, zkrátka jsme s nimi na stejné vlně. Věříme tomu, že knihovny matériO mohou růst jen díky nadšení a zaujetí pro věc, a tak jsme si stoprocentně jisti, že čeští návštěvníci knihovny jsou v dobrých rukách.
Pražská knihovna matériO, která vznikla v podkroví domu z 30. let, působí domáckým, velmi útulným dojmem, ale přitom profesionálně a inspirativně. Tento prostor přímo vybízí k tomu, aby zde člověk strávil hodiny prohlížením vzorků, brouzdáním se v databázi materiálů, listováním v odborných knihách… Jsme prostě nadšeni, že naše myšlenka vytvoření sítě matériO knihoven po celém světě se zhmotňuje a postupně šíří dále. Další knihovna bude otevřena v květnu letošního roku v Bratislavě.“
Lucie Havlová o budoucnosti knihovny matériO Prague
„Úspěšnost knihovny, myšleno finanční soběstačnost, závisí na vnějších i vnitřních faktorech.
Především závisí na stavu české ekonomiky. Pokud se budou vyvíjet nové výrobky pomocí nových technologií a nových materiálů, bude vzrůstat potřeba se v těchto oblastech také vzdělávat. Na ekonomice závisí i financování nekomerční kulturní scény. Bude-li dostatek financí na nová divadelní představení, na pořádání výstav, podporu výtvarníků a ostatních pracovníků tvůrčí sféry, bude nutně vzrůstat poptávka po nových materiálech, které jim knihovna může nabídnout. Tito návštěvníci budou v budoucnu za služby knihovny ochotni zaplatit, stejně jako se za podobné služby platí v New Yorku, Paříži, Miláně, v Kolíně nad Rýnem nebo Šanghaji.
Projekt knihovny materiálů bude závislý také na interních faktorech. Knihovna bude úspěšná, pokud bude mít dostatek prostředků zaplatit odborníky z oblasti materiálů, aktualizovat databázi vzorků, získávat a zpracovávat informace ze sféry vývoje nových materiálů, mít schopnost reagovat na potřeby trhu, např. tím, že bude schopná vypracovávat Life Cycle Assessment (LCA) u nově navrhovaných výrobků (tj. porovnávat environmentální dopad produktů s ohledem na celý jejich životní cyklus, od výroby až po jeho likvidaci).
Ať už bude ekonomická situace jakákoliv, naše nadšení pro materiály, které nás „baví“ už řadu let, to nesníží. Budeme se snažit, aby knihovna materiálů v Praze fungovala úspěšně a byla důležitým a významným členem sítě matériO.“
Výstava „Le labo matériO“
Otevření knihovny materiálů matériO Prague je doprovázeno výstavou s názvem „Le labo matériO“. „Materiálová laboratoř“ představí zájemcům výběr zajímavých materiálů z databáze sítě matériO. K vidění zde budou umělecké projekty (šperky ze silikonu nebo kostí), recyklované materiály (tepelná izolace z novinového papíru, polymer z konopí), čistě přírodní materiály (textilie ze stromové kůry) nebo například materiály s optickými vlákny (translucentní beton a dřevo). Návštěvníci výstavy si mohou vybrané materiály prohlédnout z bezprostřední blízkosti a zároveň se o nich něco dozvědět.
Výstava bude volně přístupná do 28. dubna 2011, vždy po–čt 10–17 hod. na adrese Říčanova 19, Praha 6.
Architektonické řešení knihovny matériO Prague
Knihovna materiálů matériO Prague se nachází ve zrekonstruovaném podkrovním prostoru prvorepublikového domu v Praze-Břevnově v ulici Říčanova. Autorem návrhu rekonstrukce je Ing. arch. Aleš Břečka.
Prvním krokem přestavby bylo osazení nové střechy, která je vzhledem k půdorysu domu značně členitá. Návrh vestavby počítal s maximálním využitím krovu. Nové zastřešení bylo rozšířeno o tři obdélníkové vikýře, aby se prostor zvětšil a více prosvětlil. Současná užitná plocha je 96,3 m2. Interiér knihovny je řešen jako otevřený volný prostor. Vzhledem k vnitřním omezením (sloupy, trámy, zkosené stropy) byl nutný důmyslný návrh, jak vybavení knihovny rozmístit.
Jedním z požadavků investora bylo zachování co největší variability prostoru. Z tohoto důvodu je většina boxů na materiálové vzorky pojízdná. Za běžného provozu knihovny jsou boxy volně rozmístěny, v případě potřeby je možné snadné odsunutí k obvodu místnosti, eventuálně jejich využití jako odkládací plochy. Nábytek do knihovny včetně boxů dodalo Truhlářství – Jiří Plešinger.
Nakolik se prostor prokáže jako funkční a jak se knihovna vypořádá se svou polohou na pražském Břevnově, to ukáže až samotný provoz.
· Jak jste se dostal k projektu knihovny materiálů? Jak a v jakém časovém horizontu vznikal návrh?
Pro investory jsem již na jedné zakázce pracoval. Myslím, že se naše spolupráce osvědčila, a proto jsem byl osloven i nyní. Zdá se, že to opět klapalo, jelikož jsme se již domluvili na dalším projektu.
S projektem jsme začali už na počátku roku 2008, ale to bylo ještě trochu jiné zadání. Původně to měly být firemní kanceláře. Projekt se dále vyvíjel. Před realizací jsme dokonce dostali změnu zadání na byt. Naštěstí jsme měli návrh poměrně univerzální, takže všechny změny nebyly vůbec drastické, jednalo se spíš o drobné úpravy. Samotná realizace trvala asi 5 měsíců.
· Jedná se o ojedinělý projekt. Bylo pro Vás obtížné představit si, jak bude knihovna fungovat, a zohlednit specifický provoz při návrhu?
Těžké to nebylo. Jelikož prostor podkroví byl daný, museli jsme se do něj vejít, takže knihovna se přizpůsobovala prostoru, místo abychom tvořili prostor knihovny. To sice může být těžší, ale zastávám názor, že se lépe pracuje, když jsou nějaká omezení či mantinely.
· V čem pro Vás byla největší úskalí celého projektu?
Nejtěžší bylo vejít se do podkroví s knihovnou, když jsme původně navrhovali kanceláře. Stále nám někde chybělo místo, ale nafouknout se to už nedalo.
· Musel jste ustoupit od některých svých původních záměrů? Vyšlo během rekonstrukce najevo něco, s čím jste nepočítal, a musel jste projekt měnit?
Vzhledem k tomu, že jsme za pochodu měnili snad úplně všechno, jsem si docela zvykl a v závěru mě už nic nepřekvapovalo. Naopak bylo velmi zajímavé tvořit na stavbě místo v kanceláři. Asi takhle budeme dělat i další stavby.
· Objekt se nachází v Praze 6-Břevnově v bytové kolonii z 20. let. Co si myslíte o této lokalitě vzhledem k zamýšlenému provozu? Dokáže se knihovna se svou polohou vypořádat?
Je jasné, že malá hala v Holešovicích nebo v Karlíně by asi byla vhodnější, ale tato knihovna je tak specifická, že si svoje návštěvníky určitě najde.
· Jaký je Váš názor na samotnou myšlenku knihovny materiálů v Praze? Pokud byste se na projektu nepodílel a dozvěděl se o nové knihovně materiálů, byly by pro Vás jako architekta její služby zajímavé?
Samozřejmě. Vždycky mě děsily hromady vzorků na policích v kanceláři, které člověk použil jednou, dvakrát, a jinak na ně sedal prach. Do knihovny materiálů půjdete s nějakým konkrétním záměrem či zadáním, ale díky koncentraci vzorků se vám můžou rozšířit obzory hned několika směry. Je to jako s normální knihovnou. Jdete si pro detektivku, ale zastavíte se u komiksu a nakonec odcházíte s historickým románem. Důležité je, že máte kde hledat.
· Kde berete materiálovou inspiraci pro své architektonické návrhy? Držíte se osvědčených materiálů, se kterými máte zkušenosti, nebo jste otevřený inovativním materiálům i za cenu určitého rizika, které může přinést jejich aplikace?
Většinou se snažím udržet materiálovou jednoduchost. Používat klasické materiály. Ale konzervativním materiálům moc sluší, když se dostanou do kontrastu s něčím novým nebo netradičně použitým. Kdybychom nezkoušeli nic nového, byla by to hrozná nuda a nikam bychom se nedostali.
Ing. arch. Aleš Břečka
(*1977, Kolín)
Vzdělání
2008 ČKA 3540 – autorizace v oboru pozemní stavby
1997–2003 FA VUT Brno
1992–1997 SPŠ stavební Havlíčkův Brod – Stavební obnova
Praxe
2007 NOWO
2003–2007 Kuba-Pilař architekti, Brno
2001 Sater-group, Kolín
O společnosti Happy Materials
Společnost Happy Materials vznikla v roce 2004, v době, kdy připravovala výstavu Happy Materials – Polymers jako doprovodný program stavebního veletrhu SHK v Brně. Výstava mapovala základní druhy plastů využitelných v architektuře, designu a ostatních tvůrčích oborech s informacemi o historii polymeru, možnostech jeho zpracování, výhodách i slabinách. Každý materiál byl doplněn výtvarným 3D objektem, který ilustroval, jak daný polymer vypadá v surovém stavu a pak také po zpracování.
Na základě kladných ohlasů byla tato výstava přenesena do Technického muzea v Praze na Letné, kde byla umístěna po dobu 6 týdnů na ploše přes 600 m2, a v následujícím roce byla představena také v Design centru v Brně. Takto specializovanou výstavu zhlédlo během 2 dvou let více než 20 000 návštěvníků.
Výstava Polymers nastartovala osvětovou činnost v oblasti materiálů, kterou společnost Happy Materials vyvíjí – publikuje odborné články, pořádá semináře a přednášky, organizuje výstavy zaměřené na odbornou i laickou veřejnost, vyhlašuje soutěže nejen pro studenty, ale i pro etablované designéry s cílem podporovat zájem o nové materiály a jejich vlastnosti.
Už v době založení společnosti Happy Materials se v týmu ujala myšlenka vybudování Knihovny materiálů v Praze. Po vzoru knihoven materiálů, které se na konci 20. století začaly objevovat po celém světě. Financování tohoto nekomerčního projektu z vlastních zdrojů bylo nereálné. Po mnohaletém neúspěšném usilování o grant společnost Happy Materials uspěla se získáním evropského grantu Leonardo Da Vinci – Transfer of Innovation pro roky 2010 až 2012. Knihovna materiálů právě nyní, v dubnu 2011, zahajuje svou činnost a otevírá se pro veřejnost.
tisková zpráva
Související články:
MatériO otevře dvě nové knihovny materiálů v Čechách a na Slovensku 10.12.2010
Moc se mi park líbí, není to uhlazená unylost posekaných trávníků. Divokost a rozmanitost parku a křovin je daleko více…
Škarohlíde :-) , copak nevidíte ty možnosti? Každé ráno uděláte z těch venkovních spáčů četu, která nakluše a s radostí…
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…