Fotogalerie ke článku (13)
Celá fotogalerie (13)Dokumentární film Jaquese Allarda natočený v produkci Archiworld byl poprvé promítán v Belgii 12. října 2007.
Rozezněl se alarm, hlasitě a jasně. Pozor! Planeta je v nebezpečí! Výzva je velmi jednoduchá, je to záležitost přežití. Film Last Call for Planet Earth® se pokouší přijmout toto volání prostřednictvím dvanácti slavných architektů, kteří hovoří o prostředcích, jež každý svým způsobem včlenili do svých projektů.
Françoise Hélene Jourda zkouší dotáhnout svůj přístup tím, že pracuje s obnovitelnými, tradičními (low-tech) a bioklimatickými materiály. Koncept velkých prosklených prostorů s novátorským designem lze nalézt v projektech Christophera Ingenhovena, zaměřeného na ekologii a sofistikované použití technologie. Thom Mayne potvrzuje, že dnes je architektura globální. Americký architekt a držitel Pritzkerovy ceny z roku 2005 nyní navrhuje prestižní budovy vyvolané touhou po udržitelném rozvoji (budovy pro dopravní společnost Caltrans, Los Angeles, 2004, nebo Federální budova v San Franciscu, 2006). Podporován guvernérem A. Schwarzeneggerem byl Mayne nedávno vybrán k tomu, aby vyvinul projekt školy s "nulovou energií".
Ivan Harbour, partner Richarda Rogerse v londýnské kanceláři Rogers Stirk Harbour + Partners potvrzuje, že čisté technologie jsou dnes nevyhnutelné. Kancelář se aktivně účastní na rozvoji (energeticky) pasivního návrhu za využití vody, větru a slunce. Úloha nalézt řešení problémů naší planety však náleží novým technologiím. Významné budovy od RSH+P jsou vybaveny elektronickým nervovým systémem, který kontroluje topení, větrání a všechny spouštěče.
Massimiliano Fuksas rekonstruoval část města svým novým milánským výstavištěm v Rho Pero na ploše 120 hektarů. Ohromný skleněný kryt, podporovaný ocelovými stromovými sloupy, se vlní v posloupnosti kopců a kráterů a chrání dlouhou pěší cestu i nezávislé architektonické konstrukce.
Na Dálném Východě autoři filmu jsme vybrali dva slavné architekty, kteří jsou navzájem zcela opační. Japonec Kengo Kuma využívá kulturní tradici předků, která dokonale směšuje architekturu, přírodu a lidské bytosti. Podle Kumy je to právě tento trojúhelník, v němž se pokouší vytvořit novou harmonii. Jeho projekty upřednostňují dřevo, bambus, kámen a dokonce hlínu, které aplikuje spolu s novými technologiemi.
Číňan Qingyun Ma na druhou stranu řeší záležitosti specifické pro svou nadměrně konzumní zemi: navrhuje megastruktury, které se pokouší organizovat podle environmentálních údajů, např. šestnáct budov rezidenčního komplexu Longyang v Šanghaji o rozloze 185 000 m2. Pro Thumb Island blízko Šanghaje Quingyun Ma navrhl budovu v parku, jejíž střecha slouží jako veřejná zahrada.
Finsko je země citlivá k otázkám životního prostředí. Takový je i Markku Komonen. Architekt nám dovoluje nahlédnout do jeho projektů pro bydlení v Guineji a na skvěle fungující kanceláře v bývalém skladišti, které náleží k průmyslovému dědictví Helsink. Ovšem, upozorňuje nás: udržitelná architektura by neměla být stylem nebo štítkem. To není o trendu!
Kanaďan Daniel Pearl odpovídá na stejné vlně a obává se "green washing" (zeleného vymývání mozků) z marketingových důvodů: projekt vypadá jako "zelený" díky přidaným technologiím, které jdou proti architektonickému záměru. Jeho projekty modernizace sociálního bydlení v Montrealu a jeho obytné stavby integrované do krajiny jsou příkladné více způsoby.
Budoucnost planety plně ukazují města s naléhavými problémy, které vyžadují rázné řešení. Curitiba, hlavní městu státu Paraná na jihu Brazílie, se zdálo být odsouzeno k osudu anarchického města, čelícího křiklavým nerovnostem a chudobě. A přece, několika málo prostředky a se spoustou tvořivosti, předvedl urbanista Jaime Lerner, starosta města a guvernér státu, urbanistickou revoluci, která učinila Curitibu mezinárodním příkladem ohledně ekologie, ekonomie a sociálních věcí. Informuje nás o svých příspěvcích k "městské akupunktuře".
Ve své každodenní práci upřednostňuje Belgičan Jo Crepain architektonickou kvalitu, kterou spatřuje jako prvotní formu trvale udržitelného stavění, spočívajícího v kvalitě konstrukce, izolace a materiálů nejvyšší kvality - nejčastěji cihel, ve vhodném způsobu přirozeného větrání a v integraci do zelených ploch. Crepainovo sídlo společnosti Telindus blízko města Leuven přináší nový koncept kancelářské budovy. Zmnohonásobuje objem skla, aby vpustil co největší množství denního světla do 20 000 m2 kanceláří.
Ve Vídni nám ukázal Georg Reinberg vlastnosti pasivních domů a vysvětlil, jak fungují. Rakouský průkopník ekologických konstrukcí je zejména žádán tehdy, když se jedná o energetická řešení. Jeho obytný projekt ve Vídni a budova zvaná Biotop nás o tom mají přesvědčit.
Výpovědi doplňují příspěvky profesora Hugo Hense z univerzity v Leuvenu, velkého znalce trvale udržitelného stavění, a evropského komisaře pro energii Andrise Peibalgse. Film se snaží ukázat, že trvale udržitelný rozvoj je takto konkretizován novými koncepcemi měst, novými přístupy k domovu - s rostoucí svobodou a inteligencí, citlivějším zaměřením na materiály, vodu a energie. Kritické ohledy na budoucí generace!
Zdroj: Archinews, říjen 2007
Info: www.lastcallforplanet.com
I když tomu říkají mobiliář, tak bych přála nám všem, aby měl výsledek stejné kvality, jako svého času dostavby od…
Připadá mi to, jako ba tahle dispozice nepočítala s dětmi. Všechny ložnice (tedy i dětské pokoje) jsou hned u vchodu,…
Proč by Správu železnic měla zajímat rekreace Pražanů?
Přemístění mostní konstrukce přece nejde srovnávat s destrukcí budov. Ta konstrukce zůstane zachovaná a dokonce bude i dál sloužit svému…
Velmi pěkné ale pro člověka pracujícího rukama nedostupné.