Lev Krča a Stanislav Tobek – tvůrci (nejen) sokoloven

Nejnovější výstava Metodického centra moderní architektury v Brně je dostupná on-line na webových stránkách vily Stiassni. Návštěvníci mohou shlédnout výstavní panely o kurátorský doprovod Vlasty Loutocké a Petra Svobody v podobě videorozhovoru.

Lev Krča a Stanislav Tobek, absolventi Gočárovy speciálky, následovali svého učitele v projektování v moderních konstruktivistických formách a stejně jako on nepovažovali žádné zadání za malé a bezvýznamné. Díky nim se progresivní architektura dostávala z metropolí do menších obcí, kde se do té doby stavělo téměř výhradně v tradičním stylu. Krča i Tobek využívali funkcionalistické formy uváženě – vždy záleželo hlavně na praktičnosti a komfortu užívání jejich staveb. Tam, kde to bylo účelné, s oblibou využívali organické formy, avšak mnohem střídměji než například bratři Šlapetové.

Vzhledem ke své vášni k atletice často projektovali sportovní stavby, od drobných dostaveb po koncipování rozsáhlých areálů sportovišť v přírodě. Mimořádný byl jejich patent domků s montovanou ocelovou konstrukcí – původní koncept, kdy zákazníky měli být lidé méně movití sice vzal za své a domky objednávali spíše maloměstští lékaři a právníci, přesto byli oba architekti v této oblasti novátory, které následoval například Ludvík Hilgert nebo Jaroslav Vaculík. Posledně jmenovaný se Stanistavem Tobkem zakládal proslulý Ateliér 13, který Tobek vedl a ve kterém ovlivnil celou řadu architektů tvořících v 70. a 80. letech.

Výstava bude dostupná na webových stránkách Vily Stiassni minimálně do začátku letních prázdnin, poté se snad přesune již v tradiční podobě do vybraných muzeí. Rozhovor kurátorů k výstavě lze shlédnout také na YouTube: 



Žáci Josefa Gočára založili v roce 1931 ateliér, po dobu jejich společného působení byl jejich spolupracovníkem Jaroslav Kincl. Coby aktivní sokolové se věnovali projektování sportovních staveb, ke kterým patřily sokolovny, orlovny či atletické stadiony.
Lev Krča, rodák z Velké Bíteše, se po rozpadu ateliéru věnoval vlastní architektonické praxi. Sám byl nejen zdatným sportovcem (věnoval se lehké atletice a lyžování), ale také talentovaným fotografem. Za války se zapojil do odbojového hnutí Rady tří, což se mu stalo osudným. Zemřel roku 1945 zasažen střelou z kulometu.
Stanislav Tobek pocházel z rodiny architektů, architektem byl jeho otec i bratranec. Po osamostatnění se jeho ateliér zaměřoval na rodinné a bytové domy, školy a sokolovny, pracoval však také na regulacích měst či návrzích reklam. Po válce přišel nejen nucený konec vlastní praxe, ale také věznění na Pankráci spojené s prací pro tzv. Basoprojekt.

podle podkladů pořadatele