Ministerstvo řeší, zda uzná starou ústeckou porodnici za památku

Ústí nad Labem 18. května (ČTK) – Ministerstvo kultury řeší, zda uzná budovu bývalé porodnice v Ústí nad Labem za kulturní památku. Proti je univerzita, která stavbu v areálu vznikajícího kampusu chtěla zbourat a postavit novou budovu. ČTK o tom informovala její mluvčí Jana Šiková.

Ústecká univerzita získala areál o rozloze 90.000 metrů čtverečních v roce 2003 po přestěhování Masarykovy nemocnice do lokality Bukov. "Původní naděje univerzity na rychlou obnovu nemocničního areálu a výstavbu kampusu jako celku formou PPP projektů nebyly po usilovných jednáních naplněny a UJEP musela přejít ke druhé a náročnější variantě výstavby kampusu formou pomalých relativně oddělených kroků, tedy rekonstrukcí a sanací vyhovujících objektů a demolicí pro účely vzdělání nevhodných budov a výstavbou nových," popsala Šiková.

Právě demolice měla čekat i budovu A bývalé porodnice, která měla ustoupit novému objektu. Původní projekt stavby dokončené v roce 1937 byl dílem ústeckých architektů F. J. Arnolda a E. Kroba. "Kdyby UJEP mohla využít stávající dispozici objektu A, rekonstruovala by ho. V 21. století je však myšlenka o adaptaci budovy neefektivním a nehospodárným přístupem. Navíc by se jednalo o rekonstrukci prostor naprosto nevyhovujících potřebám výuky i rozvoji vědy a výzkumu," uvedla Šiková.

Některé části budovy A škola již zbourala, například operační sály a chodbu spojující ji s pavilonem B. "Pavilon byl dlouhou dobu nepoužívaný a neudržovaný. V současné době je velmi poškozený a vnitřní vybavení je kompletně ztraceno," dodala mluvčí. Plánovaná novostavba má poskytnout zázemí pro fakultu výrobních technologií, životního prostředí a přírodovědeckou.

Po dobu správního řízení musí univerzita ukončit všechny stavební práce. Podle Šikové je proto ohroženo nejen 65 milionů korun, které má univerzita vyhrazené pro rok 2012, ale i 590 milionů korun na výstavbu nového objektu, který ministerstvo školství plánovalo financovat v letech 2012 až 2015.

Oficiální zprávu o zahájení správního řízení dostala univerzita koncem dubna. Návrh na zapsání budovy do seznamu kulturních památek navrhlo sdružení 400/27, které provozuje webové stránky Ústí-Aussig. Dalo si za úkol zmapovat důležité stavby, jež v Ústí nad Labem a jeho okolí vznikly od roku 1900 do současnosti.

"Snahy skupiny občanů o záchranu památky, jejíž historická i kulturní hodnota je diskutabilní, nepočítají s tím, že prohlášení budovy kulturní památkou tuto budovu nezachrání. Ústecká univerzita nemá finanční prostředky na náročný režim sanace ani údržby kulturní památky, navíc takové, která je již nyní ve stavu ruiny," dodala Šiková.

Podle původních odhadů měl být kampus pro všechny fakulty dokončený v roce 2013 a celkové náklady měly činit asi 2,9 miliardy korun. V současné době už v něm sídlí Fakulta ekonomická, Fakulta výrobních technologií a managementu, Fakulta užitého umění a designu, část Přírodovědecké fakulty a Ústřední knihovna Pedagogické fakulty.

Termín dokončení celého kampusu není stanoven, záleží na tom, kdy a kde se škole podaří získat peníze na další etapy. Multifunkční informační centrum a Univerzitní knihovna za asi 420 milionů korun mají být dokončené v září letošního roku. UJEP je jedinou univerzitou v Ústeckém kraji, byla otevřena 28. září 1991. Tvoří ji sedm fakult, má téměř 1000 zaměstnanců a 11.000 studentů.


Doplněno Stavbaweb:




Reakce Občanského sdružení 400/27 na původní zprávu univerzity:

Vážené dámy, vážení pánové,
omlouváme se za nevyžádaný mail, ale dostala se k nám tisková zpráva, kterou vedení UJEP rozeslalo v souvislosti s naším návrhem na
vyhlášení Pavilonu A bývalé ústecké nemocnice za kulturní památku. Myslíme, že byste měli mít k dispozici všechny podklady, posíláme Vám
proto znění našeho návrhu a také vyjádření Prof. PhDr. Rostislava Šváchy, jednoho z nejrespektovanějších historiků architektury, který
podpořil zachování této budovy. Zároveň si dovolujeme stručně polemizovat s některými argumenty, které vedení UJEP ve své tiskové zprávě používá. Detaily najdete v přiloženém dokumentu.

1) Univerzita tvrdí, že se chová k areálu "více než mateřsky" a dokládá to například zachováním budovy od architekta Maxe von Loose, která je podle názoru univerzity nejhodnotnějším objektem v areálu. Nesnižujeme kvalitu stavby Maxe von Loose a je dobré, že ji univerzita nechala stát, ale označovat ji za nejkvalitnější stavbu areálu je zcela nesmyslné. (viz přiložené fotografie)
Nejprogresivnějším objektem, který v minulosti v areálu nemocnice vznikl, je naopak právě Pavilon A, který v mnohém připomíná stavbu Veletržního paláce v Praze. K "mateřskému" chování univerzity zároveň jen uvádíme, že už nechala zbourat už jinou zajimavou stavbu – operační sály, které navrhl architekt Rudolf Perthen, žák Otto Wagnera – odkaz: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/20-okresni-nemocnice-operacni-saly

2) Mylný je také argument, že budova Pavilonu A v současné době představuje už jen reziduum původní stavby. Stačí porovnat původní plány, které dokazují, že budova je stále v celku, se kterým bylo počítáno v době vzniku.

3) Univerzita s odkazem na zákon o státní památkové péči tvrdí, že Pavilon A není "významnou" stavbou, UJEP objekt označuje dokonce za zcela běžnou. To je zcela mylná představa, prof. Švácha naopak zcela po právu ve svém hodnocení označuje objekt za "monumentální" s "progresivní typologií". Budova Pavilonu A je ostatně právem jednou z dominant města Ústí nad Labem, stačí se podívat na jakoukoliv fotografii pořízenou z vyhlídky od výletní restaurace Větruše.
Ostatně sama univerzita v minulosti vždy označovala Pavilon A za nejlepší stavbu v areálu nemocnice. Stačí si přečíst text o historii nemocničního areálu na stránkách kampus.ujep.cz (sekce Historie areálu), kde se doslovně Pavilon A označuje za „chloubu města“.
Citace ze stránek: „…Podél Thomayerovy ulice byla postavena osmipodlažní dominantní budova, interní pavilon (též zvaný první hlavní budovou, dnes pavilon „A“.) Slavnostního otevření se Ústečané dočkali 1. března roku 1930. K této příležitosti byla vydána publikace s řadou fotografií, která stručně informuje o plánovaných etapách výstavby a o podobě již postavených objektů včetně vybavení. Architektonicky velmi zdařilý objekt nesoucí prvky funkcionalismu, tehdy ve světě nejmodernějšího architektonického stylu, se stal chloubou města a objevoval se i na pohlednicích.“

4) Odbor investic Ministerstva školství na náš přímý dotaz, jestli samo ministerstvo doporučilo demolici pavilonu A, odpovědělo, že žádné takové doporučení vydáno nebylo. Je tedy zcela na univerzitě, jaký postup zvolí se všemi jeho důsledky. (odpověď poskytla Odboru investic MŠMT, pani Kurfürstová tel.: 234811478)

5) Rozdíly mezi využitelností stávajícího objektu Pavilonu A a zcela nové budovy jsou zavádějící, protože nikdo neuvažoval o případném rozšíření Pavilonu A a možné dostavbě. Pokud univerzitě chybí 3000 m2 čisté užitné plochy (stávající pavilon poskytuje cca 7000 m² čisté užitné plochy), je to možné řešit jinými způsoby než razantní demolicí stávajícího cenného domu.
V Česku i ve světě je řada architektonicky cenných budov, které byly citlivě zrekonstruovány, případně dostavěny, a skvěle slouží novému účelu: například brněnský areál Vaňkovka nebo Corso Karlín. (viz obrazové přílohy). V zahraničí jsou takzvané konverze zcela běžné a naopak pomáhají na atraktivitě: http://www.lidovky.cz/inspirace-z-madridu-kulturni-centrum-z-jatek-fn4-/ln-bydleni.asp?c=A111122_102054_ln-bydleni_ter
nebo: https://www.stavbaweb.cz/Stavby-a-projekty/Wolfgang-Tschapeller-sanace-a-pristavba-Univerzity-uziteho-umeni-ve-Vidni.html?reh=c74c6b54887ccaa1b2153af56cf46f3c5311bf3b63b4f91cf8f3dcf5b300797302b9953cc8333368

6) Univerzita ve svých předchozích vyjádřeních slíbila, že případná „nová budova nebude jen lepší panelák, ale má zachovat původní půdorys a musí vypadat tak, aby se za ni Ústečtí nestyděli.“ Dovolujeme si tvrdit tvrdit, že přiložené vizualizace studie nové budovy opravdu jsou „lepším panelákem“ a že nedosahují architektonických kvalit budovy Pavilonu A zamýšleného k demolici.

Ostatní naše argumenty najdete v přiložené žádosti, která putovala na ministerstvo kultury.

Zároveň doufáme, že tato napjatá situace se dá řešit ku prospěchu obou stran. Diskuse nad záchranou, byť částečnou, začaly již v roce 2009 a věříme, že díky vstřícnosti obou ministerstev, jak školství, tak kultury bude dosaženo společensky přijatelné dohody. Nechceme bránit rozvoji univerzity, ale zároveň nám, ústeckým patriotům a obyvatelům jednoho ze sociálně a historicky nejpostiženějších krajů, není lhostejný likvidační přístup k jedné z nejcenějších ústeckých památek na dobu, kdy toto město bylo na svém vrcholu.

Za předkladatele podnětu k prohlášení Pavilonu A za kulturní památku.:
Ing.arch. Jiří Němeček
Mgr. Jan Vaca
o.s. 400/27 – provozovatel webu www.usti-aussig.net

Na stránkách Ústí-Aussig.net naleznete:
Návrh na prohlášení Pavilonu „A“ chirurgie bývalé Okresní nemocnice za kulturní památku
Vyjádření prof. Rostislava Šváchy
Více informací o stavbě – "karta stavby"

Historie areálu v Ústí nad Labem

 


Všechny dokumenty najdete pohromadě na této stránce:
http://www.rozhlas.cz/sever/informacezeseveru/_zprava/vyjimecnost-pavilonu-muze-ohrozit-vystavbu-usteckeho-kampusu–1061249