Město nad městem Î? Vize Karla Pragera

Dům nad domem, město nad městem, nový stavební druh
25. 2. – 17. 4. 2011, Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1
Udělejte si vlastní názor na jednu z nejdiskutovanějších budov v Praze!

VVýstavba budovy Federálního shromáždění (zvedání superstruktury), foto z archivu ateliéru Gama
1968 DŮM NAD DOMEM
20. 4. – 12. 6. probíhalo zvedání superstruktury nad dřívější Burzovní palác. Konstrukce nástavby tvořená z Vierendeelových nosníků se stala hlavním principem Pragerových experimentálních projektů a urbanistických vizí.



Architektura je materializovaná vize. Vize architekta, vize investora, vize společnosti…
V případě Karla Pragera se vize ubírala opačnou cestou: nejdříve byl postaven dům, ve kterém byly otestovány všechny konstrukční, technické a výrobní detaily – budova Federálního shromáždění, a teprve potom nastala fáze vizionářského města nad městem.
Po úspěchu v Soutěži na přestavbu areálu Národního muzea v Praze (1966) se Karlu Pragerovi spolu s Jiřím Kadeřábkem a Jiřím Albrechtem podařilo zrealizovat koncept (1973), který se do té doby prolínal teoreticko-utopickými pracemi Yony Friedmana, japonských metabolistů, Archigramu či teorií Ralpha Wilcoxona a dalších vizionářů šedesátých let rozvíjejících makrostruktury a flexibilitu.
Dva roky po dokončení budovy Federálního shromáždění následovala budova Ministerstva dopravy v Tbilisi a v západním světě pak – až o čtyři roky později –Center Pompidou v Paříži od Richarda Rogerse a Renza Piana.
Studená válka vrcholící okupací Československa a následným rozdělením Evropy a světa měla za následek informační blokádu a demagogizaci obou částí Evropy. Středoevropská architektura se ocitla na okraji světové scény, což dokládá i případ budovy Federálního shromáždění: přestože byla publikována v předních světových časopisech jako je Architecture d’Aujourd’hui nebo Bauwelt, nestala se součástí širšího architektonického dění a nebyla ani dále teoreticky reflektována. Přední světoví architekti a teoretikové objevovali realizaci Karla Pragera až po revoluci, a to spíše náhodou při procházkách Prahou než prostřednictvím soustředěného výzkumu.
V domácím prostředí je budova vnímána spíše jako symbol své doby vyvolávající silné emoce, aniž by byla kriticky zhodnocena. Výstava nemá za cíl představit celoživotní práci Karla Pragera, ale poukázat na impulsy, které stály spolu s budovou Federálního shromáždění u zrodu jeho vizionářských projektů pro Prahu, vznikajících v průběhu autorových nejplodnějších let.



Pohled, Budova Federálního shromáždění (nová budova Národního muzea), foto z archivu ateliéru Gama
1967 – 1974 DŮM NAD DOMEM
31. 03. 1967 – 21. 12. 1974 probíhala celková dostavba Federálního shromáždění i s terénními úpravami
Konstrukce nástavby tvořená z Vierendeelových nosníků se stala hlavním principem Pragerových experimentálních projektů a urbanistických vizí.


Udělejte si vlastní názor na jednu z nejdiskutovanějších budov v Praze
V roce 1966 vytvořil Karel Prager svůj první návrh domu nad domem a nad budovou bývalé burzy byla vystavěna mostní konstrukce s kancelářemi pro poslance Federálního shromáždění. Nyní zde sídlí Národní muzeum. Centrum pro středoevropskou architekturu (CCEA) ve spolupráci s Národním Muzeem uvede od 25. února do 17. dubna 2011 výstavu, která představuje nejen historii budovy, ale hlavně práci Karla Pragera a jeho zájem o makrostruktury. Přišel nejen s návrhem domu nad domem, ale také města nad městem.
Deset let po smrti jednoho z nejvýznamnějších architektů Československa CCEA a Národní muzeum poprvé představí zájem tohoto architekta o makrostruktury. Budova bývalého Federálního shromáždění – dům nad domem – se stala impulsem pro architektovu vizi města nad městem, které se věnoval od sedmdesátých let. Za počáteční impuls k Pragerově velkolepé prostorové koncepci přestavby Prahy je považována jeho realizace budovy Federálního shromáždění, nyní nové budovy Národního muzea. Je symbolem své doby, často nenáviděná a zároveň nepoznaná. V roce 2000 byla prohlášena za kulturní památku. Její technická vyspělost je vzhledem k dobovým a politickým okolnostem pozoruhodná. Konstrukční i architektonickou kvalitou je budova výrazná v celosvětovém měřítku. Pragerův návrh z roku 1966 reflektoval požadavek na možnost transformace budovy pro kulturní účely, ale její výtvarná koncepce byla po událostech v roce 1968 změněna. Některé z modelů původní exteriérové výzdoby, např. soch od M. Chlupáče, R. Uhra, O. Zoubka nebo originál mobilní plastiky L. Novotného, je možné spatřit na připravené výstavě.
Karel Prager vybudoval Federální shromáždění jako dům nad domem. Tento princip následně rozšířil na město nad městem, kdy za pomoci mostních konstrukcí navrhoval makrostruktury – růst města do třetí dimenze oproti jeho rozšiřování do okolní krajiny. Inspirací mu byly idealistické vize Yony Friedmanna z konce 50. let, stejně jako vize japonských metabolitů 60. let. Na rozdíl od nich však předpokládal, že svou vizi dotáhne až do skutečné realizace.
Substruktura – flexibilní část v konstrukci představovaly vyměnitelné buňky – např. byty, administrativa, kultura nebo sport, které prostorově reagovaly na přání a potřeby obyvatel. V období 70. let, kdy byla panelová výstavba sídlišť již v plném proudu, je jakákoliv variabilita podle přání zákazníka jen těžko představitelná. Jedná se však o studii k experimentální bytové zástavbě, kterou stát podporoval z důvodu řešení sociálních a urbanistických problémů. Pragerova vize města nad městem je projektem, který sice nebyl realizován, ale přesto ještě dnes vzbuzuje pozornost svou velkolepostí a velkorysostí. Bezpochyby patří k významným světovým projektům makrostruktur, které představují tendenci architektury 60. a 70. let 20. století.
V 90. letech začala budova Federálního shromáždění sloužit jako sídlo Rádia Svobodná Evropa, které zde působilo do roku 2009, kdy objekt převzalo Národní muzeum. Téměř po čtyřiceti letech se tak budova otevřela veřejnosti, aby došlo k naplnění její původní kulturní funkce.
Návštěvníci výstavy se mohou těšit na reprodukce materiálů k výstavbě Federálního shromáždění, počítačové animace modelu této budovy, filmové projekce, originální modely a plány k Experimentální bytové výstavbě v Praze ze 70. let 20. století, interaktivní 3D model makrostruktur a mnoho dalšího. „Největším exponátem je bezpochyby budova samotná. Pro návštěvníky jsou proto připraveny její prohlídky a přednášky o její historii a stavbě,“ říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Když Vladimír 518 otevřel téma Karel Prager, byl jsem si jistý, že to bude pro architektonickou veřejnost téma číslo jedna, a že skrze architekturu lze dojít k sebereflexi společnosti. Bohužel největší kritikové se vůbec neozvali. Položil jsem si tedy otázku, zda je opravdu v naší povaze, že nejsme schopni akceptovat ty, se kterými nesdílíme stejný pohled na svět ani po jejich smrti. Výstava Město nad městem – vize Karla Pragera nemá za cíl rehabilitovat tuto komplexní osobnost. Je výzvou soudobým architektům nebo chcete-li kritikům, je výzvou ke konfrontaci soudobých vizí s vizemi Karla Pragera,“ vysvětluje Igor Kovačević, statutární zástupce Centre for Central European Architecture, a Lukeš doplňuje: „Přijďte a udělejte si sami názor na naši novou budovu, na jednu z nejdiskutovanějších budov v Praze.“



interiér
a) Zasedací sál předsednictva, budova Federálního shromáždění (nová budova Národního muzea), foto z archivu ateliéru Gama
1968 – autorem stropu byl K. Prager, J. Kadeřábek a jejich spolupracovníci (M. Mikula, J. Pacák, J. Tesařík)
b) hala u atria, budova Federálního shromáždění (nová budova Národního muzea), foto z archivu ateliéru Gama
Nejen obložení stěn, ale i nábytek podléhaly jednotné výtvarné koncepci a byly navrženy přímo pro budovu.
c) Sněmovna lidu ve dřívějším Burzovním paláci, budova Federálního shromáždění (nová budova Národního muzea), foto z archivu ateliéru Gama
1968 – autorem stropu byl K. Prager, J. Kadeřábek a jejich spolupracovníci (M. Mikula, J. Pacák, J. Tesařík)

Doprovodný program

Diskuse – promítání filmu – prohlídky budovy s jejími autory
každou středu v nové budově Národního muzea

9.3.
18:00 diskuze Sdružení projektových ateliérů
hosté: Miroslav Masák, Zdeněk Rothbauer
moderátor: Igor Kovačević CCEA
místnost č. 274
19:30 promítání filmu Přestavba budovy Národního shromáždění (1968)
Prager Café restaurant

16.3.
17:30 prohlídka s projektantem nástavby Pavlem Čajkou
18:00 diskuse Konstrukce budovy dřívějšího Federálního shromáždění
a patenty ateliéru Gama
hosté: Miloslav Pavlík, Pavel Čajka
moderátor: Radomíra Sedláková
místnost č. 274

23.3. 
18:00 diskuse Makrostruktury
hosté: Miloslav Pavlík, Zbyšek Stýblo, Martin Pánek
moderátor: Yvette Vašourková CCEA
místnost č. 274

30.3.
17:30 prohlídka s autorem interiéru Jiřím Tesaříkem
18:00 diskuse Výtvarná koncepce budovy bývalého Federálního shromáždění
hosté: Jiří Tesařík, Jiří Šetlík
moderátor: Lenka Lednická CCEA
místnost č. 274

6.4.
18:00 promítání filmu Přestavba budovy Národního shromáždění (1968)
místnost č. 274

objednávky na janeckova@ccea.cz, tel. 222 222 521

Kurátorské prohlídky po výstavě
v sobotu 12.3. a 16.4. v 16:00
objednávky na janeckova@ccea.cz, tel. 222 222 521

Procházky po budovách Karla Pragera
19.3.
14:00 Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR
prohlídku povede Miloslav Pavlík
adresa: Heyrovského nám.2, Praha 6

19.3.
16:00 Rudolfinum – rekonstrukce
prohlídku povede Radomíra Sedláková
adresa: Alšovo nábřeží 12, Praha 1

26.3.
18:00 Nová scéna Národního divadla
prohlídku povede Richard Biegel
adresa: Národní 4, Praha 1
v rámci prohlídky prezentace knihy Nová scéna Národního divadla

2.4.
16:00 Útvar rozvoje hl.m.Prahy
prohlídku povedou architekti, kteří pracovali nebo pracují v těchto „Pragerových kostkách“
adresa: Vyšehradská 57, Praha 2

sraz před budovou
objednávky na janeckova@ccea.cz, tel. 222 222 521

Rozšíření prohlídek nové budovy Národního muzea
pondělí 15:30
středa 10:10 a 16:00
čtvrtek 15:30
sobota a neděle na objednání, minimálně 5 účastníků
začátek u pokladny, prohlídky v češtině s anglickým překladem
objednávky na vzdelavani@nm.cz, tel. 22 44 97 443 a 22 44 97 444

více informací o programu na www.ccea.cz, www.nm.cz ( změna programu vyhrazena)
Sledujte také doprovodný program pro děti. 
 

Experimentální bytová výstavba v Praze 5 1973 – 75, foto: Tomáš Souček
1975 EXPERIMENTÁLNÍ BYTOVÁ VÝSTAVBA V KOŠÍŘÍCH
V dubnu byl výzkumný projekt prezentován Ministerstvu výstavby a techniky ČSSR. Karel Prager aplikoval svou koncepci makrostruktury do složitého terénu prostředí Košíř v Praze. Přestože byl projekt doporučen k realizaci,
k výstavbě nakonec nikdy nedošlo.


Karel Prager (24. 8. 1923 – 31. 5. 2001)
po ukončení studia architektury na ČVUT působil ve Stavoprojektu. V roce 1967 se stal spoluzakladatelem Sdružení projektových ateliérů a ředitelem ateliéru Gama, kde působil až do roku 1989. Po revoluci se ateliér Gama osamostatnil a Karel Prager jej vedl až do své smrti. Architektonické studio Gama tvoří a projektuje dodnes. Karel Prager se svým týmem navrhl a postavil celkem 22 staveb. Vedle Federálního shromáždění patří mezi nejvýznamnější realizace Nová scéna Národního divadla v Praze, Ústav makromolekulární chemie v Praze, budovy Výstavby hl. m. Prahy (dnes Útvar rozvoje hl. m. Prahy) pod Emauzy v Praze a Komerční banka v Praze na Smíchově.

Zdroj: CCEA


Galerie Orlovna, Švabinského kruh přátel výtvarného umění, Muzeum Kroměřížska, Město Kroměříž, klub UNESCO Kroměříž.
Vás zvou na seminář k životu a dílu významného českého architekta:
Seminář: „Pocta Karlu Pragerovi“
19. 4. 2011