Na Florenci se otevřela nová odbavovací hala za 70 milionů Kč

Autorem návrhu nové odbavovací haly je brněnský architektonický ateliér Hrůša a spol.

 Novou odbavovací halu za více než 70 milionů Kč na pražském autobusovém nádraží Florenc otevřela firma ČSAD Praha holding. Hala cestujícím nabídne 20 nových pokladen, restaurace, obchody nebo velkoplošnou obrazovku s informacemi o dopravních spojích. Slavnostní zpřístupnění nových odbavovacích prostor se uskutečnilo u příležitosti 61. výročí vzniku Ústředního autobusového nádraží na Florenci. Stará hala zůstane i nadále v provozu, na celkovou rekonstrukci nemá firma peníze.

Vybudování nové haly přivítal primátor Pavel Bém (ODS), který se zúčastnil otevření. „Není tomu tak dávno, co nejenom autobusové nádraží Florenc, ale i hlavní nádraží, nebyly tím místem, kterým bychom se mohli chlubit,“ řekl Bém.

Firma ČSAD Praha holding stavbu zahájila loni v říjnu podle návrhu brněnského architektonického ateliéru Hrůša a spol. Má rozlohu téměř 1100 metrů čtverečních, obchodní prostory zaujímají 40 procent plochy objektu. Stavbě museli ustoupit trhovci se stánky s občerstvením a textilem.

„V rámci nové odbavovací haly mají cestující k dispozici 20 nových pokladen, infocentrum o dopravních spojeních s velkoplošnou obrazovkou či moderní dotykový infopult pro samostatné vyhledání dopravního spojení,“ uvedl Pavel Vráblík, generální ředitel ČSAD Praha holding, která autobusové nádraží provozuje.

Pro cestující je také připraveno rychlé občerstvení a obchod s potravinami a novinami. V rámci haly budou k dispozici také bankomaty, úschovna zavazadel a nové toalety, zajíždět k ní budou moci vozy taxislužby.

Nová odbavovací hala je klimatizovaná a vybavena bezpečnostním kamerovým systémem a navigačním zařízením pro nevidomé. To jim má umožnit bezpečný pohyb v prostoru areálu autobusového nádraží.

I přes otevření nových odbavovacích prostor zůstane v provozu i stará zanedbaná hala. „Někteří dopravci budou prodávat jízdenky v nové hale a někteří zůstávají ve staré hale,“ řekl ČTK Vráblík. Ve starých prostorech zůstanou i informace a toalety.

Na celkovou rekonstrukci zatím firma nemá peníze, podle Vráblíka nyní ČSAD Praha holding připravuje koncepci, jak zásadním způsobem opravit celé nádraží. „Není to otázka nejbližšího období, je to opravdu vize, která se dá realizovat v horizontu deseti až patnácti let. Je to o velkých penězích, nesrovnatelných s tím, co stála nová hala,“ dodal Vráblík.

Podle Vráblíka bylo za 61 let provozu autobusového nádraží odbaveno odhadem přes 12 milionů spojů a přibližně 380 milionů cestujících. Nejvíce autobusů na nádraží zajíždělo v roce 1990, poté jejich počet začal klesat v souvislosti s nárůstem individuální dopravy. Nyní Florenc ročně obslouží okolo 200 000 spojů, tedy přibližně sedm milionů cestujících ročně.

Počátky autobusového nádraží na Florenci sahají do 40. let

Počátky autobusového nádraží v Praze na Florenci sahají do konce 40. let, kdy se v režii tehdejších Československých státních drah začala rozvíjet vnitrostátní silniční doprava osob. Železničáři proto vyčlenili pro potřeby autobusů místo, které předtím sloužilo jako uhelné skladiště Masarykova nádraží. Provoz autobusového nádraží, jež se nyní dočkalo nové odbavovací budovy, začal 17. června 1948. Od té doby prošlo jeho prostory přes 375 milionů cestujících.

Vybavení nového nádraží, které slavnostně otevřel tehdejší ředitel státních drah, bylo zpočátku velmi skromné. Cestující nastupovali do autobusu některé z 26 linek přímo z chodníku, jak ale psal dobový tisk „jednotlivé odjezdy vozů ohlašoval místní rozhlas“. Rok po otevření dostalo nádraží, umístěné přímo v centru Prahy nedaleko důležitých vlakových uzlů a tramvaje, vlastní budovu, kterou využívá už 60 let.

Nádraží na Florenci bylo zpočátku jen jedním z mnoha, kvůli silnému provozu se z něj ale od roku 1953 stalo Ústřední autobusové nádraží, přestože jeho spojení zejména se západním okrajem Prahy nebylo příliš dobré. Roli důležitého uzlu hraje Florenc dodnes, ačkoli na okrajích města vyrostla řada nových stanovišť. Ta ale nikdy Florenc nenahradila, přestože od Nádraží Holešovice, z Černého Mostu, Roztyl, Zličína, smíchovského stanoviště Na Knížecí nebo od vinohradského u metra Želivského mohou cestující dojet do centra pohodlně podzemní dráhou.

Okrajová stanoviště tak dnes slouží zejména příměstské dopravě a meziměstským linkám. Dálkové spoje a mezinárodní autobusy i nadále většinou zajíždějí na Florenc. Tomuto nádraží se ale během let stala velkou přítěží jeho původní výhoda – umístění v centru. Situace se výrazně zhoršila po roce 1990, kdy zhoustla automobilová doprava, která komplikuje i příjezdy a odjezdy zhruba 300 linek, jež denně zajíždějí na Florenc.

Nádraží také dlouho čekalo na vylepšení svého zanedbaného zevnějšku. Během let prošlo jen jednou velkou přestavbou, a to na přelomu 60. a 70. let v souvislosti s výstavbou metra a magistrály. Pozdější opravy byly spíše kosmetické.

Od půlky 90. let se sice několikrát objevily plány na rozsáhlou modernizaci, které zahrnovaly propojení s metrem, výstavbu nové odbavovací haly v podzemí či přesun vjezdu (dnes autobusy vjíždějí a vyjíždění do úzké boční ulice), ty ale nikdy nebyly realizovány. Velké investice totiž komplikovaly nevyjasněné vlastnické vztahy kolem budov i představy zastupitelů o budoucnosti Florence.

Zdroj: Zprávy ČTK 17.6.2009

Související články:
Nová odbavovací hala na Florenci