Na základě soutěží vzniká jen málo veřejných kulturních staveb

Praha 28. února (ČTK) – Mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny (NK) v Praze se zúčastnily čtyři stovky architektů. Vítězný, ale ani žádný další projekt z ní vzešlý se však nikdy nezrealizoval. Podobný osud potkal i některé další vyhlášené soutěže, jiné veřejné stavby naopak vznikají bez soutěží.

Stejně jako Kaplického blob mají odzvoněno nebo jsou alespoň odložené na neurčito krajské knihovny v Ostravě či Havlíčkově Brodě, galerie v Plzni či Středoevropské fórum v Olomouci. Od vyhlášení výsledků soutěže na novou NK uplyne 2. března pět let.

Pořádání architektonických soutěží, zejména na veřejné stavby, dlouhodobě prosazuje Česká komora architektů (ČKA). Přestože způsob vybírání vítěze soutěže na NK komora kritizovala, obecně je to podle odborníků jediná možnost, jak se dobrat nejlepšího výsledku a zároveň šetřit peníze.

V uplynulých letech se konalo několik architektonických soutěží pro podobné instituce jako NK, postavily se však zatím jen dvě knihovny. V roce 2009, osm let po konání soutěže, byla otevřena Národní technická knihovna postavená podle návrhu studia Projektil, která vznikla poměrně v tichosti vedle zjitřených emocí kolem projektu Kaplického blobu. O rok dříve se otevřela Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Jejím tvůrcem je také ateliér Projektil, vítěz soutěže v roce 2002. Stavba ve tvaru písmene X trvala čtyři roky a přišla na 405 milionů korun.

Osudy veřejných kulturních staveb ale často ovlivňují změny v politickém obsazení na místech, kde se stavby zadávají. Novostavbu knihovny plánoval také kraj Vysočina, v roce 2006 vyhlásil soutěž, ve které zvítězil návrh Aleše Tomáška, Roberta Seidla a Ivo Hermanna. Kraj počítal s náklady 200 milionů korun, v září 2009 bylo vydáno stavební povolení, stavět se ale nezačalo.

Osud srovnatelný s projektem NK má návrh Moravskoslezské vědecké knihovny pro Ostravu. V roce 2004 v soutěži zvítězil návrh od architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře, kraji se nelíbila údajně vysoká cena a chtěl stavbu zadat jiným způsobem; později projekt úplně zrušil. Dokonce rozhodl 600 milionů korun z evropských fondů poslat jinam – na zdravotnictví a školství.

Soutěžilo se také o podobu sídla Středoevropského fóra v Olomouci, organizace zaměřené na moderní středoevropské umění. Slavnostně založeno bylo v červnu 2008 za přítomnosti ministrů visegrádské čtyřky; české ministerstvo kultury ale půlmiliardový projekt vyřadilo z žádostí o evropské dotace.

Architektonická soutěž se konala také na novou budovu Západočeské galerie, vyhlásil ji Plzeňský kraj. Zvítězili v ní v roce 2009 Kuba a Pilař, stavět se ale nezačalo a kraj dnes říká, že stavbu za přibližně 700 milionů korun zahájí, pokud se podaří získat evropské dotace v příštím dotačním období, tedy po roce 2014.

Podle ČKA se v Česku vypisuje ve srovnání s okolními státy málo architektonických soutěží. Zatímco v Rakousku a Německu se ročně vyhlásí 100 až 300 architektonických soutěží, v ČR je to deset až 20. Podle ČKA by si soutěž v Česku zasloužilo asi 60 až 100 projektů ročně. Zadávání většiny projektových prací se děje ve výběrových řízeních s úzkým okruhem účastníků, někdy zadavatel neučiní ani to.

Nejkřiklavějšími příklady z poslední doby jsou podle ČKA Justiční palác v Brně nebo kampus univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Předražení brněnského Justičního paláce dokonce vedlo k tomu, že finanční úřad nařídil krajskému soudu jako zadavateli dvoumiliardovou pokutu. V roce 2005 se předpokládalo, že stavba přijde na 805 milionů, celkové náklady ale dosáhly 1,938 miliardy. Prvotní podhodnocení nákladů na stavbu se děje často. Investor tak činí proto, aby se věc dala do pohybu, aby třeba předběhla jiné veřejné zakázky v rámci státního rozpočtu. Již zahájenou veřejnou stavbu pak nezbývá než dokončit i za cenu prodražení.

Národní knihovna
Ambiciózní Kaplického projekt knihovny na Letné skončil nezdarem

Praha 28. února (ČTK) – Nová budova Národní knihovny v Praze na Letné měla být první významnou stavbou uznávaného britského architekta českého původu Jana Kaplického v jeho staré vlasti. Okolo ambiciózního návrhu se však rozpoutala bouřlivá diskuse, která postupně dostala politický rozměr. Celý projekt nakonec ztroskotal. Výsledky soutěže byly vyhlášeny před pěti lety 2. března.

"Je to možná nejzávažnější okamžik v mém životě. Doufám, že se uzavřel kruh od doby, kdy mě v roce 1955 nevzali v Praze na techniku jako neuspokojivého žáka. Je to neuvěřitelná čest," řekl po oznámení výsledků Kaplický, který žil od emigrace v roce 1968 v Británii.

V porotě, která hodnotila návrhy téměř 400 architektů, mimo jiné zasedli architektky Eva Jiřičná (předsedkyně) a Zaha Hadidová, ředitel knihovny Vlastimil Ježek nebo šéf pražských památkářů Jan Kněžínek (jako zástupce primátora Pavla Béma). Vítězný návrh Kaplického ateliéru Future Systems měl tvar širší pyramidy se zaoblenými hranami a do povědomí veřejnosti se rychle zapsal jako chobotnice nebo blob (anglicky kapka či hrudka). Jeden z jeho kritiků, tehdejší starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS), měl ale pro stavbu jiné označení – chrchel.

Devítiposchoďová knihovna vysoká 48 metrů měla pojmout na deset milionů svazků a počítalo se i s kavárnou, restaurací, studovnami či víceúčelovým sálem. Většina fondů měla být umístěna v podzemí budovy, což ale soutěž původně neumožňovala a kritici později tvrdili, že tím Kaplický i porota porušili její podmínky. Česká komora architektů (ČKA) požádala o prověření regulérnosti soutěže Mezinárodní unii architektů (UIA), ta však žádná pochybení nenašla.

Provokativní Kaplického návrh již záhy vyvolal kromě nadšení i silnou kritiku, například od ředitele Národní galerie Milana Knížáka. Nový rozměr však celá diskuse okolo blobu dostala ve chvíli, kdy do ní vstoupili politikové v čele s prezidentem Václavem Klausem (tehdy ještě členem ODS).

Již v květnu 2007 prezident prohlásil, že návrh knihovny je "nesmírně nepokorný, svévolný, až arogantní" a dodal, že podobně jako protijaderní aktivisté u Temelína je "ochoten přivazovat se vlastním tělem a bránit, aby Národní knihovna v takové podobě na Letné byla". Naopak exprezident Václav Havel se postavil mezi zastánce blobu a z celé kauzy se stalo politikum.

Ke Klausovi se přidali především politikové z pražské ODS, která tehdy ovládala magistrát. Názor změnil i primátor Pavel Bém (ODS), kterému ještě v březnu Kaplického návrh přišel odvážný a originální. O sedm měsíců později však prohlásil, že knihovna je v "arogantní disharmonii s celým svým blízkým i vzdáleným okolím" a že se mu její umístění od počátku nelíbilo.

Pražské zastupitelstvo v březnu 2006 předběžně souhlasilo s tím, že knihovně pozemky na Letné prodá, nakonec tak ale neučinilo. Ani vláda Mirka Topolánka (ODS) neměla knihovnu mezi svými prioritami a ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) uvedl, že na blob nejsou peníze (projekt by stál kolem čtyř miliard) a doporučil soustředit se na revitalizaci stávajících prostor Klementina.

Ministerstvo kultury navíc požádalo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o stanovisko, zda na základě výsledků soutěže může být zadána veřejná zakázka. V srpnu 2008 pak ÚOHS uvedl, že soutěž na novou knihovnu byla podle Evropské komise v rozporu se zákonem a doporučil jí zrušit. Ředitel knihovny Ježek to odmítl a ministr kultury ho v září odvolal.

Samotný Jan Kaplický byl z celé kauzy rozčarován a v říjnu 2008 odmítl od ministerstva kultury přijmout cenu za přínos v oblasti architektury. Jeho náhlá smrt v lednu 2009 (v ten samý den, kdy se stal v jednasedmdesáti letech podruhé otcem) byla tak jen smutným epilogem za touto ambiciózní stavbou. Čas od času se sice objevují signály z politických stran, že by projekt nemusel být definitivně mrtvý (svůj názor změnila i pražská ODS), zatím se však jedná jen o politické proklamace bez reálných skutků.


 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*