Nový aerodynamický tunel v Brně poslouží automobilkám i lyžařům

Na půdě Univerzity obrany v Brně vznikl nízkorychlostní cirkulační aerodynamický tunel. Projekt byl realizován pod záštitou sdružení Energoklastr a bude sloužit jak potřebám vědeckého výzkumu univerzity a členům sdružení, tak i potřebám průmyslu nejen jihomoravského regionu. Tunel bude uveden do provozu dne 5. 6. 2012.

Nízkorychlostní aerodynamický tunel Enegoklastr Centrum Brno - axiální ventilátor Nízkorychlostní aerodynamický tunel Univerzita obrany, Brno - model vzducholodě

 
Zařízení zaujímá půdorysnou plochu více než 320 m2 s výškou více než 6 m nad základnou laboratoře. Srdcem celého zařízení je jednostupňový axiální ventilátor s průměrem oběžného kola 2.8 m a výkonem 261 kW. Tato pohonná jednotka je dílem významného českého výrobce vzduchotechnických zařízení z Milevska, společnosti ZVVZ Machinery, a.s. Ventilátor umožňuje urychlení proudu vzduchu v měřicí sekci na více než 150 km/h. Zajímavé jsou i rozměry měřicí sekce, která má variabilní výstupní dýzu s průtočnou plochou větší než 4 m2.
 
Aerodynamický tunel nabízí nesmírně různorodé možnosti využití.
Aerodynamický tunel - měření modelu brzdícího padáku letoununbsp;
Letectví: V aerodynamickém tunelu se provádí zejména testování modelů letadel a také jejich částí, a výzkum výrazně pomáhá ve všech fázích návrhu, vývoje, ale i provozu letadel.
Automobilový průmysl: Analýzy proudění mohou významně pomoci při snižování odporu a vztlaku vozidel, zvyšování účinnosti brzd, při zvyšování efektivnosti chlazení agregátů, simulaci proudění v motorovém prostoru, analýzu proudění v prostoru cestujících, snižování špinění vozu, ale také při snižování aerodynamického hluku vozidel. Velmi podstatný je také přínos tunelu v oblasti snižování emisí a spotřeby.
Zbrojní výroba: Nejvýznamnějšími oblastí aplikace aerodynamického tunelu je vývoj vojenských typů letadel a jejich částí, ale i slibně se rozvíjející oblasti bezpilotních prostředků. Při experimentální modelování atmosférického proudění lze např. simulovat transport zdraví ohrožujících látek ovzduším v případě teroristických útoků nebo v případě ekologických havárií. 
Strojírenství: Testování v aerodynamickém tunelu představuje jednu z důležitých analýz při vývoji ventilátorů, vrtulí ale i např. chladící techniky. Velice zajímavá je i oblast kolejových vozidel, kde lze zkoumat nejenom vnější aerodynamiku souprav jako celku a její dílčí detaily – chlazení brzd nebo dynamický účinek míjení protijedoucích vlakových souprav. Aerodynamického tunelu lze samozřejmě úspěšně použít také při vývoji lodních dílů pro analýzu proudění kolem plachet a palubních nástaveb.
Energetika: Je zřejmé, že návrhy větrných elektráren přímo souvisí s aerodynamikou a efektivnost návrhu. Avšak předmětem výzkumu v aerodynamických tunelech je i efektivnost předpokládané instalace větrných polí pro danou geografickou oblast. Také v případě návrhu slunečních elektráren může aerodynamický tunel dovolit zohlednit účinky větru na jejich návrh a konstrukci.
Otevřený aerodynamický tunel IAG, UNI Stuttgart - instalace měření reálné plachetnice
Stavební průmysl: Tunel najde uplatnění při modelování atmosférického proudění v krajině a v městské zástavbě, analýze odolnosti výškových budov a mostů proti účinkům větru, analýzy vlivu větru na urbanistické řešení staveb, ale i třeba na určení větrného komfortu obyvatel.
Ekologie: Analýzy v aerodynamickém tunelu pomáhají při simulaci transportu znečišťujících látek ovzduším či při hodnocení hlukového zatížení okolí větrných elektráren nebo oblastí s vysokou hustotou automobilové dopravy. Poskytují také informace při hodnocení dopadu ekologických havárií na jejich okolí.
Model urbanistického řešení sportovního stadionu
Sport:
Aerodynamický tunel se využívá ke snížení aerodynamického odporu při cyklistice, bruslení, jízdě po ledě či lyžování. Netradiční aplikací může být i testování nových materiálů pro výrobu stanů nebo oblečení.
 
Jedním z hlavních požadavků, který si realizační tým stanovil, bylo vybudování moderní laboratoře nízkorychlostní experimentální aerodynamiky a výchova mladých vědecko-výzkumných pracovníků z řad studentů i ostatních zájemců o tento obor. Laboratoř bude umožňovat, na základě realizovaných skutečných měření, ověřovat parametry stávajících i nově vyvíjených zařízení spadajících do nejrůznějších průmyslových oblastí. Pro úspěšnou realizaci hlavních požadavků se předpokládá velmi úzká spolupráce nejen s Univerzitou obrany, brněnskými univerzitami, členy sdružení Energoklastr, ale i se zájemci z ostatních regionů.
 
 
Aerodynamické tunely – historie
Aerodynamický tunel bratří Wrightůnbsp;
Vznik aerodynamických tunelů byl od samého počátku úzce spjat s vývojem letadel těžších než vzduch. První experimentální měření v těchto zařízeních výrazně přispěla k pochopení základních zákonitostí aerodynamiky, jako jsou např. vzniku vztlaku, odporu těles, řiditelnost. Výsledky bylo možno poté prakticky aplikovat na skutečné dílo a vyústily v realizaci prvního úspěšného řiditelného letu bratří Wrightů v roce 1903. Od té doby vznikla celá řada specifických typů aerodynamických tunelů navrhovaných a budovaných s ohledem na požadované parametry, aplikace a velikosti zkoumaných těles jako např. nízkorychlostní, vysokorychlostní, klimatické atp. Jejich základní principy však zůstávají stále totožné.
Nízkorychlostní aerodynamický tunel VZLÚ Praha Letňany - model křídla letoununbsp;
V České republice, v Praze Letňanech byl v roce 1922 založen Vzduchoplavecký studijní ústav ministerstva obrany. Tento ústav, dnes nazván Výzkumný a zkušební letecký ústav a.s., se již od počátku zaměřil na aerodynamiku a pevnostní výpočty letadel. Vznik aerodynamických tunelů pro experimentální ověřování poznatků na sebe nedal dlouho čekat. V současnosti ústav disponuje třemi různými aerodynamickými tunely pro nízkorychlostní oblast měření s rozměry měřícího prostoru o průměru 0. 6m, 1.8 m a 3.0 m a třemi tunely s přerušovaným chodem pro vysokorychlostní aerodynamiku s rozměry měřících prostorů od 0.12×0.12 m do 0.9×0.6 m. Realizace výstavby aerodynamických tunelů byla, je a vždy bude časově a finančně velmi nákladná záležitost. Vyjma lokálních aktivit jednotlivců z řad pedagogických pracovníků při univerzitách, kteří realizovali stavbu menších školních tunelů, nebyl již vznik výzkumných aerodynamických tunelů větších rozměrů v ČR uskutečněn.
 
Pramen: Lukáš Beňa

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*