Příkladná oprava bytového domu Isokon - jedné z ikon anglické meziválečné moderní architektury.
Autor: Wells Coates (1895-1958)
Autor obnovy: Avanti Architects — John Allan (*1945), Fiona Lamb
Statika: Alan Conisbee Associates
Zahradní architekt: Heaton Associates
Stavebník: Notting Hill Home Ownership
Soutěž: 2001 (1. místo)
V roce 2004 byla pod vedením architektů z kanceláře Avanti Architects dokončena příkladná obnova jedné z ikon anglické meziválečné moderní architektury — bytového domu Isokon.
Dům byl postaven v letech 1933-34 a název dostal podle společnosti, kterou pro realizaci tohoto sociálně architektonického experimentu v roce 1931 společně založili architekt a majitelé pozemku — obchodník a výrobce nábytku Jack Pritchard s manželkou Molly. Podle německých a ruských vzorů se stavebníci pokusili vytvořit model minimálního městského bydlení. Dům se skládal především z jednopokojových a několika dvoupokojových bytů, obydlených převážně představiteli tehdejší kulturní smetánky — bydleli zde např. Walter Gropius, Marcel Breuer a Agatha Christie. Pro manžele Pritchardovy byl vyčleněn střešní penthouse s rozlehlou terasou. Konstrukce domu je železobetonová, stěnová (tloušťka 10 cm), s vyztužujícími železobetonovými rámy.
Původní koncept byl v podstatě obdobou hotelového domu (byty byly plně vybaveny nábytkem), kde se obyvatelé společně stravovali a součástí nájmu byly i veškeré služby včetně úklidu a praní. Tato etapa se však záhy uzavřela a v letech 1936-37 byla jídelna přestavěna na Isobar (FRS Yorke + Marcel Breuer), kde se kromě samotných nájemníků, scházelo mnoho dalších významných představitelů umělecké avantgardy — např. Henry Moore, Ben Nicholson, Barbara Hepworth.
V roce 1969 byl dům prodán novému majiteli a o rok později byl Isobar přestavěn na tři bytové jednotky. Následoval odprodej obci Camden (1972), zařazení na seznam památek II. stupně (1974) a částečná výměna oken (1979). Tato etapa historie domu skončila v roce 1999, kdy byl dům přeřazen do I. kategorie památkové ochrany a následně municipalita vypsala soutěž na jeho obnovu.
Vítězem soutěže se stali architekti z Avanti Architects ve spolupráci s Notting Hill Housing Group a The Isokon Trust, jejichž návrh obnovy byl postaven na dvou základních pilířích — definice správného využití (reálná sociální vize) a přiměřeného technického řešení. Byly stanoveny základní nepřekročitelné hodnoty domu — původní vzhled a základní filosofie návrhu. Z tohoto vymezení pak vzešly jednotlivé části technického řešení — co je zapotřebí repasovat, co lze nahradit a kde je možné pracovat s novými zásahy (kde si to vyžaduje dnešní standard atd.).
Počet bytů byl z původních 32 navýšen na 36 a z garáže vznikl výstavní prostor pro stálou expozici o historii a významu objektu, spravovaný nadací The Isokon Trust. Jako autentická historická zpráva byl, v pokud možno autentickém stavu, zachován byt č. 15 (původně byt Waltra Gropia). 25 bytů bylo ponecháno pro obecní zaměstnance a příslušníky podporovaných profesí (obdoba družstevního vlastnictví) a zbývajících 11 bylo prodáno na volném trhu.
Na kvalitě výsledku celkové obnovy, díky níž dům opět ožil a stal se zase vyhledávanou adresou, se významně podepsala i úzká spolupráce architektů s úřední správou LB Camden, English Heritage a Notting Hill Housing Group.
Zdroj: autorská zpráva, připravil: Jakub Kynčl, Stavba 3/2007
Foto: Avanti Architects
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…