Oldřich Tyl proslul jako spoluautor Veletržního paláce

(ČTK) – Obytný a obchodní dům s pasáží Černá růže, dívčí domoc YWCA, občanská záložna v Uhříněvsi, to jsou jenom některé z pražských staveb, pod kterými je podepsán architekt Oldřich Tyl. Do současné podoby Prahy se však vepsal především jako spoluautor Veletržního paláce – tuto velkorysou stavbu, považovanou za první rozsáhlejší realizaci funkcionalistického slohu v Evropě, projektoval společně s Josefem Fuchsem. Tyl, který patřil k nejvýznamnějším českým funkcionalistům 20. let minulého století, se narodil před 130 lety, 12. dubna 1884, v Ejpovicích u Rokycan.

Přední český architekt, urbanista a teoretik architektury Tyl vystudoval ČVUT v Praze. Byl průkopníkem nových konstruktivistických tendencí, vycházejících z využití železobetonových, ocelových a skleněných konstrukcí, které z technického hlediska dokonale ovládal. Zaváděl též velkoprostorová dispoziční řešení. Jeho technicky avantgardní stavby měly i přes svou strohost značnou výtvarnou úroveň a připomínají klasicistní kompozice. Byl rovněž zakládajícím členem a od roku 1920 předsedou Klubu architektů, předsedou Klubu za novou Prahu a spoluzakladatelem časopisu Stavba. Zemřel 4. dubna 1939.

Doplněno Stavbaweb:

TYL Oldřich (* 3. 1. 1884 Ejpovice, + 4. 4. 1939 Praha) – český architekt, urbanista a teoretik architektury

Oldřich Tyl, jeden z předních tvůrců české meziválečné architektonické avantgardy, vystudoval pozemní stavitelství a architekturu na české technice u Josefa Schulze. Po absolvování pracoval nejprve u Matěje Blechy, pak samostatně, později založil s architekty Terebou a Mikynou stavební závod TEKTA. Spoluzaložil i Klub architektů, jehož předsedou se stal roku 1920, inicioval vznik časopisu Stavba (1921) a byl předsedou Klubu za novou Prahu.

První Tylovy práce poznamenal kubismus (družstevní domy pod Vyšehradem v Nezamyslově ulici, 1922-23) a posléze purismus (dvojice penzionátů YWCA na Žižkově, 1923-26, respektive 1923-24). Získával tehdy většinou zakázky zdravotních a sociálních staveb (nemocnice na Kladně, chirurgický pavilón v Rakovníku, sirotčinec v Lounech). Obrat k funkcionalismu se projevil již na paláci Pražských vzorkových veletrhů v Holešovicích (1924-29), které navrhl spolu s Josefem Fuchsem. Tento palác byl vlastně první velkou funkcionalistickou realizací v celé Evropě; Le Corbusier ji v roce 1928 hodnotil jako stavbu, která ještě není architekturou. Dále vytvořil, vedle dalších staveb a návrhů, pasáž domu Černá růže (1929-33), který zároveň upravil, a penzionát YWCA v Žitné ulici (1923, 1926-29). Při této stavbě jeho společnost TEKTA použila špatnou technologii betonování skeletu, a objekt proto musel být v letech 1929-32 přestavěn; tato skutečnost přivedla společnost TEKTA k bankrotu. Přesto Tyl v Praze vybudoval ještě garáže v Trojické ulici (1929-33) a Kaulichův dům na Karlově náměstí (1932-34), které však nedosáhly kvality předešlých návrhů. Podobně jako další příslušníci avantgardy řešil Tyl i urbanistické problémy, zvláště pražské.
zdroj: Kdo byl kdo