Oprava kutnohorské kostnice odhalila původní gotické klenby

(ČTK) – Oprava kutnohorské kostnice, která je jednou z nejnavštěvovanějších památek středních Čech, přinesla objevy, s nimiž odborníci nepočítali. Při rekonstrukci terasy dělníci odhalili původní gotické křížové klenby. Překvapením byly i zbytky gotického a barokního odvodnění, řekl novinářům hlavní projektant Vít Mlázovský.

Náročná rekonstrukce, kterou sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném, začala loni a trvat má až deset let. Náklady se odhadují na 55 milionů korun, po celou dobu oprav je památka přístupná návštěvníkům.

Stavebníci zatím v rámci první etapy, jež má stát kolem osmi milionů korun, opravili krov a střechu někdejší hřbitovní kaple ze 14. století a nyní zajišťují jižní terasu. Předpokládali, že po odkrytí novodobé vrstvy najdou pod terasou klenby zpevněné ve 20. století betonem. Ukázalo se však, že zásypy kleneb pocházejí z barokní přestavby a samotné klenby jsou gotické. „Našli jsme vlastně autentickou situaci, kterou naposledy viděl Santini,“ řekl Mlázovský s poukazem na proslulého architekta Jana Blažeje Santiniho (1677 až 1723), který je podepsán pod někdejší obnovou památky.

Mlázovský se domníval, že některé klenby jižní terasy byly vybudovány z cihel a vznikly během baroka, protože není známo, jak dopadla kostnice za husitských válek a v následné době, kdy byla zcela jistě poničena. „Předpokládali jsme, že některé klenby se zřítily. Ale tady se ukázalo, že všechny tři klenby jsou kamenné, mohutné, gotické,“ upozornil Mlázovský. Objev si ale podle něj vyžádal okamžité přepracování projektu.

V první etapě rekonstrukce, která má skončit v polovině příštího roku, stavebníci ještě musejí opraví severní terasu. Zároveň se už projektuje druhá etapa, která se má zaměřit hlavně na odvlhčení obvodového zdiva a opravy oken a venkovní fasády. Teprve v další fázi přijde na řadu úprava interiéru včetně známé kosterní výzdoby, kterou do nynější podoby srovnal řezbář František Rint. Vyžádá si to stěhování desítek tisíc lebek a statisíců lidských kostí, pocházejících od obětí moru a husitských válek. Bude je nutné přemístit, ošetřit a zase složit do původního stavu. Ve čtyřech věžích a další výzdobě podél stěn je uloženo 56.000 až 60.000 lebek a 420.000 až 450.000 dlouhých kostí.

Do budoucna se musí vyřešit také statika naklánějící se památky. Kostnice je totiž postavena na vrstvě spraše, což není ideální. Náklon kostela měří speciální zařízení. Pokud by pohyb památky pokračoval, musela by se zabezpečit mikropiloty nebo rozšířením základů. „Věže jsou dnes nakloněny asi o 42 centimetrů,“ uvedl Mlázovský. Odborníci si ale podle něj zatím nejsou jisti tím, zda se naklánění zastavilo, nebo pokračuje.

Kostnice Sedlec