Ve varšavském Muzeu současného umění (Muzeum Sztuki
Nowoczesnej) je až do konce října k vidění výstava s názvem Oskar i Zofia
Hansenowie Forma Otwarta. Výstava ukazuje souhrn prací profesního i životního páru
významných polských architektů. Manželé Hansenovi jsou spojováni hlavně s teorií
Otevřené formy, kterou Oskar Hansen formuloval na přelomu 50. a 60. let a průběhu
svého života ji se ženou Žofií dále rozvíjeli. V duchu této teorie navrhovali
své stavby, vytvářeli sochy a obrazy a učili svoje studenty.
Současná výstava je završením několikaletého bádání o tvůrcích,
kteří donedávna nebyli ani v Polsku příliš známi. Varšava je již čtvrtým
zastavením této výstavy. Všechny předchozí proběhly v zahraničních galeriích,
v Portu, v Barceloně a také na Fakultě architektury a umění Yaleské
univerzity.
V jediném sále muzea si mohou návštěvníci prohlédnout
tvorbu obou umělců v koncentrované podobě. Zdokumentovány jsou zde všechny
významné stavby a projekty doplněné sochami, obrazy a didaktickými pomůcky. Vystavené
práce jsou rozdílné nejenom svým typem, ale mají i velmi rozdílné měřítko.
Ze společné architektonické tvorby manželů Hansenových jsou
vystaveny nákresy vlastního varšavské bytu, fotografie letního domu v obci
Szumin a panelového sídliště v Lublině nebo model výřezu urbanistického
projektu s názvem Kontinuální lineární systém. Utopistický projekt z šedesátých
let navrhující bydlení v roce 2000 v systému liniových měst táhnoucích se
přes celé Polsko, od moře až k Tatrám.
Důležitou částí tvorby představují didaktické pomůcky, které
Oskar Hansen využíval při své výuce na Akademii výtvarných umění. Rozměrné
pomůcky sloužily k objasňování teorie Otevřené formy; studenti vytvářeli
kompozice a modely dle idejí této teorie. Vystavené objekty a dokumenty doplňuje
několik videí, které ukazují Oskara Hansena při práci a při výuce.
Oskar Nikolai Hansen,
(Helsinki, 1922 – Warszawa, 2005) – architekt, výtvarník, teoretik a pedagog.
Syn ruské matky a norského otce. Vystudoval Vyšší technickou školu ve Vilnusiu
(1942) a po konci druhé světové války Fakultu architektury na varšavské
polytechnice.
V letech 1948-50 pobýval díky stipendiu v Paříži a
praktikoval v kancelářích Pierre’a Jeanneretaa a Fernanda Légera. Na
kongresu CIAM v Bergamu v roce 1949 se odvážil kritizovat Le
Corbusiera a byl proto pozván na letní školu CIAM pořádanou v Londýně.
Přes možnost zůstat praktikovat ve Velké Británi se vrátil do poválečného
Polska s nadějí, že zde lépe uplatní své schopnosti.
V roce 1959 vyhlásil na kongresu CIAM
v nizozemském Otterlo manifest Otevřené formy a rozhodl se dále pracovat
pouze na zakázkách, ve kterých byl schopen svoji teorii naplnit. Od roku 1952
až do roku 1983 vyučoval na Akademii výtvarných umění ve Varšavě a ovlivnil tak
řadu polských architektů i výtvarníků.
Zofia
Garlińska-Hansen (Kałuszyn 1924 – Warszawa, 2013) – architekta a
spoluautorka teorie Otevřené formy. Absolventka Fakulty architektury varšavské
polytechniky. Spolu se svým manželem Oskarem Hansenem se podílela na
architektonických návrzích.
Muzeum současného umění sídlilo do roku 2016 v modernistickém
pavilonu s názvem Emilia, který byl v době socialismu legendární
prodejnou nábytku ve Varšavě. Ve stejném roce byl, kvůli developerské výstavbě,
pavilon zbořen a pro novostavbu muzea byl vyhrazen pozemek v blízkosti Paláce
kultury. Autorem novostavby muzea je americká architektonická kancelář Thomas
Phifer and Partners.
Muzeum našlo dočasné útočiště v dřevěném pavilónu na
nábřeží Visly, který byl do Varšavy přenesen z Berlína. Pavilon byl v letech
2008 – 2010 využíván jako Kunsthalle a je dílem rakouského architekta Adolfa
Krischanitze. Objekt má tvar bílého kvádru s expozicí o ploše 600m2
doplněnou kavárnou a vstupní recepcí s knihkupectvím. Povrch bílé vnější
fasády pokryl svými kresbami mladý polský malíř Slawomir Pawszak. Celou stavbu
zapůjčila varšavskému muzeu vídeňská nadace Thyssen-Bornemisza Art
Contemporary.
Vladimír Balda
Zdroj foto:
výstava: http://prasa.artmuseum.pl
provizorní objekt muzea: http://prasa.artmuseum.pl

















👍
Zabýval se někdo tím, čí vinou vyžaduje většina projektů změnu územního plánu? Kdy je to opravdu špatným územním plánem a…
Dobrý den, zajímalo by mě od kterého roku se na střechy používa keramická drazkova krytina a keramická krytina borůvka. Děkuji…
Děkujeme za skvělý článek!
Zajímavé čtení, které dobře ukazuje, jak široké a různorodé dnes architektura je, od technických řešení až po vztah k prostředí…