Svaz zakládání a údržby zeleně pořádá soutěž zahradnických děl ve dvou hlavních kategoriích: Park roku a Zahrada roku již 34. rokem.
Autor: AWIDA – zahradní a krajinářská architektura Dana Wilhelmová a Jiří Damec
Investor: Statutární město Plzeň zastoupené Správou veřejného statku města Plzně
Generální dodavatel: VHS Teplice, s. r. o., Divize Plzeňské komunikace
Realizace: listopad 2008-30.4.2010
Celkové náklady: 65 mil. Kč (včetně vybudování čerpací stanice a přivedení vody z řeky Mže)
Obnova Mlýnské strouhy byla dalším krokem k postupné regeneraci zeleného prstence kolem historického jádra města Plzně. Obnova okružních sadů probíhá po etapách již od roku 1989. Mlýnská strouha je součástí nemovité kulturní památky"okružní městské sady".
Mělké údolí pod Pražským mostem bylo jediným místem sadového okruhu, kam bylo možno navrátit vodní prvek, jako vzpomínku na původní Mlýnskou strouhu – ta přiváděla vodu z řeky Radbuzy do Panského mlýna (stával v místě hotelu Marriot). Původní Mlýnská strouha byla v letech 1921 – 1923 zasypána. Úkolem projektové přípravy pro obnovu parku bylo i technické řešení navrácení vody do Mlýnské strouhy.
Dnes je voda do Mlýnské strouhy přiváděna podzemním vedením z řeky Mže. Ve Štruncových sadech byla za tímto účelem vybudována nová čerpací stanice. Říční voda slouží též pro závlahu vegetačních ploch v parku a trávníku na hřišti Viktoria Plzeň ve Štruncových sadech. Umělá vodní nádrž v Mlýnské strouze má objem cca 2 000 krychlových metrů, voda v ní se vymění přibližně v průběhu dvou týdnů, odtéká historickou stokou a městskou kanalizací zpět do řeky Mže.
Při obnově parku bylo vysazeno 26 ks listnatých alejových stromů o obvodu kmínku 16 -18 cm. Výsadbu stromů hradila společnost Panasonic jako finanční dar městu Plzeň. Podél Pallovy ulice byly vysazeny jilmy, které zde ve stomořadí rostly i kdysi (poslední suchý a provozně nebezpečný jedinec byl pokácen v roce 2008).
Na chodník podél jezírka byly použity staré tzv. "Plzeňské desky", které pocházejí z plzeňských ulic. Tyto žulové desky jsou dnes věšinou nahrazovány novou dlažbou a proto ležely nevyužity na skládce dlažebního materiálu.
Pod hradbami najdete bustu plzeňského rodáka hudebního skladatele Václava Trojana, (narozen v Plzni 24.4. 1907 v domě č. 17 na Královském nábřeží). Jeho jméno a tvorba jsou spjaty se jménem jiného slavného plzeňského rodáka – Jiřího Trnky, v jehož loutkovém studiu pracoval. Filmy Špalíček (1946), Císařův slavík (1948), Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Osudy dobrého vojáka Švejka (1954), Sen noci svatojanské (1959, 3 ceny CIDALC – Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem – 1962) a další jsou bez Trojanovy invenčně bohaté hudby nepředstavitelné. Z další skladatelovy tvorby je možné připomenout např. dětskou operu Kolotoč, hru se zpěvy Marjánka, matka pluku nebo hudební báseň na lidové motivy Zlatá brána, která byla podkladem pro jevištní zpracovávání folklórních scén. Bustu vytvořil akademický malíř Jaroslav Šindelář (ředitel Soukromé střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček s.r.o.).
Novým prvkem v Mlýnské strouze jsou barevné plastiky určené k posezení, prolézání a objevování. Autorkou je mladá výtvarnice Tereza Damcová, která společně s Pavlem Pražákem vytvořila též hudební koláže pro ozvučení hlav Matky-kouzelnice, Dcery-ptáka a Syna-ryby. Plastiky tak navozují smyslové a citové vnímání pohádkových příběhů sdělovaných pasticky, obrazově a muzikálně, a to nejen dětským návštěvníkům parku.
TZ Magistrátu města Plzně, 15.10.2010:
Plzeňská Mlýnská strouha získala ocenění Park roku 2010
Ve čtvrtek 14. října 2010 byly v Rytířském sále Státního zámku Lednice na Moravě vyhlášeny výsledky soutěže Park roku 2010. První místo získala rekonstrukce Mlýnské strouhy v Plzni, která tak obstála v konkurenci osmi soutěžících projektů.
Posláním soutěže, kterou vyhlašuje Svaz zakládání a údržby zeleně, je objektivně posoudit kvalitu nově realizovaných děl v oblasti zahradní architektury. Sedmičlenná porota hodnotila kompoziční řešení parků, kvalitu provedených prací, použití rostlin, údržbu objektu a použité novátorské a průkopnické postupy. Ocenění Mlýnské strouhy odbornou porotou velmi těší také radní Helenu Matoušovou: „Soutěž vyhlašují odborníci
z oboru zahradní a krajinářské tvorby. O to větší hodnotu pro nás první cena má.“
Na druhém místě se umístila Regenerace zámecké zahrady v Jičíně, na místě třetím pak Bylinková zahrada Tiree Chmele v zámeckém parku ve Valticích.
Mlýnskou strouhu město slavnostně otevřelo v červnu letošního roku. Do centra Plzně se tak po téměř sto letech natrvalo vrátila voda. Mlýnská strouha je součástí postupné regenerace zeleného prstence kolem historického jádra a práce na ní začaly již v roce 2008. Celkem město do obnovy této krásné části historického jádra investovalo 65 milionů korun.
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…
Těším se. Ale jak může někdo tvrdit, kdy začne stavět? Copak může vědět, jak dlouho bude trvat povolovací proces, výkupy…
Kéž by ty přístřešky byly všude, kde jsou dnes nekryté vstupy, bez ohledu na to, jestli vedou přímo do metra,…