Jednoho z nejúspěšnějších současných českých malířů Patrika Hábla dlouhodobě zajímají fenomény obrazu, prostoru a měřítka. A také diváka. Se svými díly vstupuje do prostorů sakrálních, galerijních, veřejných i jiných. Pro svůj příspěvek zvolil několik ukázek svých prací z posledních sedmi let, kdy své obrazy vytvářel pro konkrétní místo a čas, ať už to bylo na týden, na 40 dnů, nebo na jeden večer. Většina uvedených instalací byla dočasné povahy. „Je důležité si uvědomovat, že pomíjivost patří nejenom k člověku, ale stejně tak i jeho stopě,“ upozorňuje Hábl.
Vizuální umělec a sochař Jiří Příhoda, jeden z laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého (1997), věnoval poslední desetiletí práci na instalacích či prostorových objektech, které si osvojují formosloví architektury a které mohou mít jisté utilitární funkce. Právě účel podle něj posouvá „sakrální“ vizuální umění k „profánnímu“ designu. Hranice mezi těmito dvěma disciplínami a přístupy je nicméně nejasná. „To pro mě představuje stejně silné téma jakým bylo v 90. letech 20. století a na přelomu milénia prostorové vnímání „rubu a líce“ naší existence a její konstrukce,“ uvádí Příhoda.
Přednáškovou sérii připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory Ministerstva kultury ČR, města Plzně a Nadace české architektury.
Přednáška bude ke zhlédnutí zdarma na facebookovém profilu Pěstuj prostor.
podle podkladů pořadatele
Ta doživotní záruka, to už je něco! Super! A dům je nádherný!
Bazén, knihovna, kuchyně, ateliéry, venkovní hřiště?
Jediný s inovativní fasádou.
Souhlasím, že vliv Filharmonie na okolí bude menší než vliv okolí na Filharmonii. Ale pokud jde o problém dopravy a…
Tak možná proto, že potřebují změřit, za jak dlouho se napršená voda vsákne na přesně dané ploše? Přece jen jde…