Jednoho z nejúspěšnějších současných českých malířů Patrika Hábla dlouhodobě zajímají fenomény obrazu, prostoru a měřítka. A také diváka. Se svými díly vstupuje do prostorů sakrálních, galerijních, veřejných i jiných. Pro svůj příspěvek zvolil několik ukázek svých prací z posledních sedmi let, kdy své obrazy vytvářel pro konkrétní místo a čas, ať už to bylo na týden, na 40 dnů, nebo na jeden večer. Většina uvedených instalací byla dočasné povahy. „Je důležité si uvědomovat, že pomíjivost patří nejenom k člověku, ale stejně tak i jeho stopě,“ upozorňuje Hábl.
Vizuální umělec a sochař Jiří Příhoda, jeden z laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého (1997), věnoval poslední desetiletí práci na instalacích či prostorových objektech, které si osvojují formosloví architektury a které mohou mít jisté utilitární funkce. Právě účel podle něj posouvá „sakrální“ vizuální umění k „profánnímu“ designu. Hranice mezi těmito dvěma disciplínami a přístupy je nicméně nejasná. „To pro mě představuje stejně silné téma jakým bylo v 90. letech 20. století a na přelomu milénia prostorové vnímání „rubu a líce“ naší existence a její konstrukce,“ uvádí Příhoda.
Přednáškovou sérii připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory Ministerstva kultury ČR, města Plzně a Nadace české architektury.
Přednáška bude ke zhlédnutí zdarma na facebookovém profilu Pěstuj prostor.
podle podkladů pořadatele













Tohle mi přijde jako hodně povedené spojení designu a praktičnosti. Dekor neřeší jen jako nějaká povrchová úprava, ale je přímo…
Tmavé dekory mají něco do sebe. A na skle ten světelný efekt vynikne ještě víc. Čisté a přitom vůbec ne…
Za mě povedené. Jednoduchý motiv, ale díky tmavému podkladu působí opravdu luxusně.
no komentovat myšlenky nějakého autora / Hašek ? / je jistě obtížné. Lidé sice neřeší spotřebu vody, ale řeší náklady,…
stavba - dokončení - se táhlo jako sopel..