Energy Centre České Budějovice zve na přednášku Lukáše Čejny, který dne 24. 5. 2012 od 15.30 představí v Poradenském centru E.ON (F. A. Gerstnera 6, České Budějovice) vítězný projekt soutěže E.ON Energy Globe Award ČR 2011, rodinný domek „Slaměnka".
Když je architekt zároveň investorem i stavební firmou. Dům ukazuje jednu z možných alternativ, jak si lze postavit domov z toho, co vyroste ze Země. Nízkonákladová stavba z levných místních materiálů, o to však pracnější na provedení.
Doplněno Stavbaweb:
Lukáš Čejna – Slaměnka
Celkový vítěz E.ON Energy Globe Award ČR 2011
Eko-Oscara v kategorii Kutil získal za svou slaměnku Lukáš Čejna z Kruplova na Jindřichohradecku. Přesvědčil, že ocenění za ekologické smýšlení a vlastní zručnost si právem zaslouží. Svépomocí totiž postavil ve své rodné vsi nízkoenergetický rodinný dům z čistě přírodních materiálů. Kromě šetrnosti k životnímu prostředí se při stavbě zároveň snažil najít způsob bydlení pro člověka harmonický a přirozený. Inspiroval se tedy radami předchozích generací, pro které bylo ekologické bydlení – tedy bydlení v souladu s přirozenými životními podmínkami – zcela samozřejmé.
Pro výstavbu svého rodinného domu si vybral vyučený tesař rodnou ves, kde jeho rodina žije po generace a kde sám vyrostl. Vzhledem ke vzdělání a zkušenostem v oboru dřevostaveb si architektonické i konstrukční řešení navrhoval sám. Stejně jako kdysi naši předci, stavěl i on dům pouze z toho, co má člověk v bezprostřední blízkosti místa, kde hodlá žít. Stačilo mu tak dřevo, kámen, sláma, hlína a rákos. Pro výstavbu samotnou mu pak stačily vlastní ruce a pomoc rodiny a přátel. Na objednávku byla dodána pouze rákosová střecha a pec s komínem.
Nosný systém patrového nepodsklepeného rodinného domu tvoří dřevěný tesařský skelet bez hřebíků či jiných kovových spojovacích prvků. Tato kostra domu je vyplněna půlmetrovými vrstvami slámy, které jsou potažené vnitřními i vnějšími hliněnými omítkami a nahozeny pískovo-jílovým štukem. Vnější omítka je tvořena pomocí králičího pletiva na dřevěných sloupcích nebo přímo na balících slámy, na které je nanesena směs rozředěné jílové hlíny, hnoje, pilin, slámy a písku. Stěny byly nakonec natřeny vápenným nátěrem, který jim umožňuje dýchat a přirozeně pracovat s okolními teplotními podmínkami. Střecha slaměnky je vyrobena z rákosových vrstev silných 40 cm a ve špici je po celé délce zabezpečena šindelovým krovem.
Životnost domu odhaduje majitel na desítky let, přičemž sám zdůrazňuje, že se nesnažil o to, aby byl dům věčný, ale aby byl živý a žil společně se svými obyvateli. Pro bezproblémové fungování je nejdůležitější předejít zatékání vody do objektu. Dům proto stojí na kamenných základech s 30centimetrovým podvětráváním a terén pod základy je vyspádovaný od středu ke kraji, aby se pod domem voda držet nemohla.
Ve svém domě zachoval Lukáš Čejna i tradiční interiérové členění místností. Čistě obdélníková dispozice umožňuje rozdělení přízemí domu na dvě části – soukromou, kterou tvoří velká ložnice a koupelna, a návštěvní, tedy ústřední místnost s hliněnou pecí zastávající roli kuchyně i obýváku. Toto dispoziční řešení navíc přirozeně využívá tepla hliněných kamen a zajišťuje tak šetrné hospodaření s energií. Dům vytápějí kamna v přízemí, které zároveň slouží jako pec na vaření. Výškově dosahují až do patra, kde plynule přecházejí do komína a zajišťují sálavé teplo s výdržností až 12 hodin. Elektřina je pak používána výhradně pro provoz umělého osvětlení, pračky, lednice a vodního čerpadla.
Svépomocná stavba slaměnky vyšla svého autora přibližně na 2,5 milionu korun, tedy srovnatelně s náklady pro každou běžnou novostavbu. Specifickým konstrukčním řešením, použitým materiálem a celkovou filozofií přírodního bydlení představuje Čejnova slaměnka zajímavou alternativu pro všechny, kteří se rozhodli bydlet ekologicky, tedy v souladu s přirozenými životními podmínkami a ohleduplně k životnímu prostředí i k sobě samým.
(zdroj: energyglobe.com)
Náměstí je katastrofa - dříve v parku se stromy seděli lidé, dneska je tam žhavá pláň kam kdo němu tak…
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.