Plzeň exkluzivně zpřístupní interiéry autora unikátní Mullerovy vily, architekta Adolfa Loose

V rámci Dnů evropského dědictví v sobotu 18. září 2010.
Komentované prohlídky interiérů v těchto objektech začnou v 9 hodin a budou se konat v hodinových intervalech.
Vůbec poprvé budou zpřístupněné celkem čtyři interiéry, které mapují Loosovo působení v oblasti interiérového designu.
Nutné je si předem rezervovat čas a místo prohlídky v Informačním centru města Plzně.

Interiér podle Adolfa Loose Interiér podle Adolfa Loose

Jedinečnou příležitost zhlédnout unikátní a jinak nepřístupné interiéry, které v Plzni vytvořil světoznámý architekt českého původu Adolf Loos, bude mít veřejnost v rámci Dnů evropského dědictví v sobotu 18. září. Vůbec poprvé budou zpřístupněné celkem čtyři interiéry, které mapují Loosovo působení v oblasti interiérového designu. Tři z nich jsou v majetku města Plzně a jeden z nich je v soukromém vlastnictví. Akce je připomínkou letošního 140. výročí narození tohoto významného středoevropského architekta, který byl činný hlavně ve Vídni.

Prohlídky Loosových interiérů organizuje město Plzeň v rámci akcí pořádaných na podporu kandidatury Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Současně jsou však poctou Adolfu Loosovi, architektovi a autorovi slavné Müllerovy vily v Praze, jenž proslul obhajobou čistých forem, ušlechtilých materiálů a bojem s ornamentální secesní výzdobou. Také díky tomu je Loos považován za zakladatele moderní architektury 20. století vedle F. L. Wrighta, Le Corbusiera či Miese van der Rohe. Loos v Plzni často pobýval a našel zde kultivované klienty, pro něž byla spolupráce s tímto významným architektem prestižní záležitostí. V Plzni realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu v Husově ulici 58 a třinácti bytových interiérů. Odborníci považují Loosovy interiéry v Plzni v kontextu evropské architektury 20. století za nesmírně cenné. Budoucnost Loosových interiérů v Plzni je proto součástí Programu rozvoje kultury ve městě Plzni pro období 2009 – 2019, který vznikl jako strategický materiál v rámci kandidatury Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Počítá se v něm také se zavedením prohlídkové trasy po Loosových interiérech.

Návštěvníci budou moci v rámci zářijové prohlídky navštívit Loosův interiér v městském domě v Bendově ulici č. 10 s unikátním hudebním salónem obloženým mramorem, jež byl donedávna užíván jako byt. Pokoj s jídelnou a salónem v Klatovské ulici 19 se zase nachází v objektu, který město převzalo po armádě, interiér v Klatovské ulici č. 12 nabízí dvě zachovalé zrekonstruované místnosti. Prohlídku části soukromého bytu v Husově ulici č. 58, který patří k nejzachovalejším Loosovým realizacím v Plzni, exkluzivně umožnil po dohodě s městem jeho současný majitel. Zajímavostí tohoto interiéru je mimo jiné původní obrovský dekorativní krb.

Komentované prohlídky interiérů v těchto objektech začnou 18. září v 9 hodin a budou se konat v hodinových intervalech. Kapacita prohlídek bude vždy omezena na patnáct osob, výklad zajistí odborníci z Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně a Národního památkového ústavu v Plzni. Prohlídky pro veřejnost jsou zdarma, ale je nutné si předem rezervovat čas a místo prohlídky v Informačním centru města Plzně.


Adolf Loos
(10. prosince 1870, Brno – 23. srpna 1933, Kalksburg u Vídně)
Je považován za nejvýznamnějšího středoevropského architekta první třetiny 20. století, spoluzakladatele světové moderní puristické architektury, charakteristické čistými hranolovými tvary, absencí ornamentů, jednoduchou, funkcí určenou formou a ušlechtilými materiály. Na přelomu 20. a 30. let Adolf Loos v Plzni často pobýval, z Plzně pocházela i jeho poslední manželka, fotografka Claire Becková. Právě zde našel kultivované klienty, kteří byli zároveň zákazníky nebo spolupracovníky plzeňské firmy Kapsa – Müller, pro kterou byla spolupráce s významným architektem prestižní záležitostí (viz Müllerova vila postavení pro potomka plzeňské rodiny Müllerových).V Plzni realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a 13 bytových interiérů. Odborníci považují Loosovy interiéry za jednu z největších deviz Plzně. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků nesmírně cenný i v kontextu celé evropské architektury 20. století. V roce 2003 zde u příležitosti 70. výročí úmrtí Adolfa Loose uspořádali mezinárodní sympozium (Národní památkový ústav v Plzni).

Přehled realizací A. Loose v Plzni:
Bendova 10: býv. byt Viléma a Gerty Krauzových, byt je movitou kulturní památkou, 1930-31
Klatovská 12: býv. byt MUDr. Josefa Vogela, (Správa veřejného statku)
Klatovská 19: býv. byt Hugo Semlera, objekt vlastnila armáda, nyní město Plzeň, 1931-32
Klatovská 110, vlastníkem je město Plzeň, 1931-34
Husova 58: soukromý vlastník, dům přestavěný Loosem v letech 1928-29
Husova 20: byt byl postaven v letech 1931-32
Náměstí Republiky 22: soukromý vlastník, 1931
Klatovská 140: soukromý majetek, 1930
Náměstí Míru 2: 1928, zničeno 1937-38
Plachého 6: 1907-09, 1929-30, zničeno
Šafaříkovy sady 9: 1929-30, dům byl roku 1974 zbořen

Loosovy nejznámější realizace:
American Bar, Vídeň (1908)
krejčovský salon Kníže, Vídeň (1909)
Steiner Haus, Vídeň (1910)
Looshaus (budova Goldman & Salatsch), Michaelerplatz, Vídeň (1910)
Rufer Haus, Vídeň (1922)
Villa Stross, Vídeň (1922)
Maison Tzara (dům pro Tristana Tzaru), Montmartre, Paříž (1925)
Villa Moller, Vídeň (1926)
Müllerova vila, Praha (1928)
Khuner Villa, Kreuzberg, Rakousko (1929)

Interiér podle Adolfa Loose


Zdroj: TISKOVÁ ZPRÁVA, Magistrát města Plzně, pondělí, 06. září 2010

Doplněno Stavbaweb.
Video: ČT 24 – Reportáž Karla Vovesného naleznete zde.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*