Interiéry/design

Plzeň začne v červenci s rekonstrukcí bytu navrženého významným architektem Adolfem Loosem

Autor × 4. 6. 2013

Z bývalého bytu inženýra Viléma Krause v Bendově ulici 10, který navrhl světově významný architekt Adolf Loos, se do konce března příštího roku stane komorní kulturní zařízení. Zakázku na stavební a restaurátorské práce a také na vybavení interiéru získala ve výběrovém řízení firma AVERS s nabídkovou cenou 4,6 milionu korun bez DPH. Rekonstrukce bytu začne začátkem července. Řemeslníci a restaurátoři byt opraví na základě projektové dokumentace, kterou připravili architekti Ludvík Grym a Jan Sapák.


Byt v Bendově ulici 10 je jedním z děl Adolfa Loose v Plzni. Je adaptován dokonale promyšlenými úpravami dispozice a demonstruje především Loosovy charakteristické interiérové prvky. „Pro Loosův rukopis je typický maximální důraz na promyšlenou vnitřní dispozici, tak aby se rodině v bytě dobře žilo, odmítnutí umělého dekorativismu a jeho nahrazení kvalitními přírodními materiály, které jsou zdobné samy o sobě, jako je například mahagon nebo mramor Cipollino,“ připomíná Karel Zoch z odboru památkové péče magistrátu. Většina z toho se v bytě dochovala. Nejvíce v hlavní části, obývacím pokoji a jídelně, a vedlejší ložnici. Tady při zachování a potřebném restaurování původního vybavení vznikne prostor vhodný pro pořádání komorních a společenských akcí. V ostatních částech – pracovně, pokoji, chodbě s halou, koupelně a kuchyni, bude zázemí a kancelář.

„Obývací pokoj bude nově zařízen moderním atypickým sedacím nábytkem, který umožní variabilní uspořádání hlediště podle konkrétního druhu kulturní akce, ložnice bude uvedena do původního stavu včetně chybějícího nábytku, z pracovny se stane menší výstavní expozice věnovaná historii bytu, z někdejšího pokoje pro služku bude kancelář společnosti, která bude byt spravovat,“ upřesňuje Karel Zoch.

Záměrem města je citlivá rekonstrukce s maximálním zachováním autentických interiérových prvků. Řemeslníci a restaurátoři byt opraví na základě projektové dokumentace, kterou připravili architekti Ludvík Grym a Jan Sapák. „Musí být oživena původní elegance a výraz, přičemž budou doplněny chybějící části. Způsob restaurace se však vyhne nadměrnému ´přerestaurování´, které z původního předmětu s vlastní historií dělá předmět znovu zdánlivě nový a vytváří tak nepravý pocit neautentické novosti," uvádí se ve studii.

Zakázku na opravu bytu včetně restaurátorských prací získala firma AVERS, spol. s r. o. Zvítězila ve výběrovém řízení v konkurenci šesti společností s nejnižší nabídkovou cenou ve výši 4 615 754 korun bez DPH, když předpokládaná cena byla vyčíslena na 5,42 milionu korun. S rekonstrukcí by se mělo začít na začátku července. „Smlouva s vítězem zakázky je těsně před podpisem,“ sdělil Jan Souček z bytového odboru magistrátu, který výběrové řízení administroval.

O postupnou revitalizaci Loosových interiérů se snaží město několik let. „Dílo Adolfa Loose v Plzni je cenné především z pohledu kulturně-historického. Je to v rámci dějin architektury našeho města mimořádná záležitost, která má mezinárodní význam,“ říká primátor Martin Baxa a dodává, že primární povinností města je toto dílo chránit a současně také prezentovat.

Majiteli bytu, Vilému Krausovi se podařilo na poslední chvíli roku 1939 utéct před nacisty do Anglie, kde žil i po válce, jeho žena i děti však takové štěstí neměly a zahynuly ve vyhlazovacích táborech. Dům zabavili Němci, v roce 1946 byl sice Krausovi navrácen, roku 1954 byl ale opět zabrán, tentokrát komunistickou mocí do národní správy pod záminkou, že se vlastník o majetek nestará. Od státu jej Plzeň získala v roce 1994.
Adolf Loos v Plzni získal první zakázku v roce 1907 a s různě dlouhými přestávkami tady působil prakticky až do své smrti v roce 1933. Odtud pocházela i jeho poslední manželka, fotografka Klára Becková. Právě v Plzni našel kultivované klienty, kteří byli často zároveň zákazníky nebo spolupracovníky plzeňské firmy Kapsa – Müller, pro niž byla spolupráce s významným architektem prestižní záležitostí. V Plzni Adolf Loos  realizoval přestavbu tzv. Brummelova domu (Husova 58) a dalších třináct bytových interiérů. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků nesmírně cenný i v  kontextu celé evropské architektury 20. století.
tisková zpráva

Související články:

 

Autor

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*